Lubomír Machala
10. listopad 1958
Literární historik a kritik
Manžel lingvistky a vysokoškolské učitelky Mileny Machalové (* 1958, sňatek 1981). Jeho otec byl původně stolař, později řídící pracovník, matka dělnice. Dětství Machala prožil v Karlovicích (okres Bruntál). V Olomouci studoval na Střední průmyslové škole elektrotechnické (1973–1977) a poté na FF UP češtinu a občanskou nauku. Absolvoval 1982 prací Vývojové tendence české prózy 70. let (PhDr.). Poté byl půl roku stážistou, od roku 1983 asistentem a od roku 1985 odborným asistentem na katedře bohemistiky a slavistiky FF UP (od 1995 katedra bohemistiky, od roku 2004 vedoucí katedry bohemistiky). Titul CSc. získal 1993 obhajobou práce Podoby české a slovenské prózy 1969–1989. V roce 2003 se habilitoval prací V labyrintu svobody. Bilance české polistopadové prózy. V letech 1989–1994 přednášel též na PedF UP v Olomouci. Od roku 1997 pracuje souběžně i v oddělení současné literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Od roku 1995 je zván na četné krátkodobé přednáškové pobyty do zahraničí (mj. Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Itálie, Švýcarsko). V letech 1997–2007 byl dramaturgem a moderátorem Literárního festivalu, doprovázejícího knižní veletrh Libri v Olomouci.
První příspěvek Machala uveřejnil 1982 v časopise Kdy, kde, co (Olomouc), dále publikoval stati, literární kritiky, recenze a glosy o české a slovenské literatuře v Tvorbě, Kmeni, Kulturním měsíčníku (Ostrava), Slovenských pohľadech (Bratislava), Romboidu (Bratislava), Literárním měsíčníku (Literární revui) a Rudém právu; po roce 1989 v periodikách Tvar, Iniciály, Lidové noviny, Literární noviny, ROK, Lidová demokracie, Mladý svět, Česká literatura, Nové knihy, Přítomnost aj. Přispíval i do časopisů olomouckých (Žurnál UP, Scriptum, Hanácké noviny, Aluze) a bratislavských (Slovenský jazyk a literatúra v škole, Fragment K, Kultúrny život, Mosty, Slovenská literatúra, RAK) či katovických (FA art). – S Janem Schneiderem, Josefem Galíkem a Martinem Podivínským připravil pětidílný televizní cyklus Křižovatky současné české literatury (1995, režie Maxmilián Petřík. – Užívá šifer a zkratek -MA (in Kdy, kde, co), ma, lm, L. M., lma, M. Jako literární historik a kritik se Machala soustřeďuje především na problematiku poválečné literatury. Soustavně se však věnuje též současné slovenské literatuře a píše i studie a články komparatistické, uvádějící českou a slovenskou literaturu do společného kontextu. Souběžně jej redakční, ediční a autorská účast na řadě příruček, zejména slovníkovém informatoriu Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu, a především na publikaci Panorama české literatury, určené nejširšímu čtenářskému okruhu, přivedla k syntetizující podobě literárního dějepisectví. O encyklopedické zmapování nejnovější české literatury vydávané od roku 1990 se pokusil Průvodcem po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995, jenž obsahuje jak kapitoly o základních problémech, tendencích, skupinách a časopisech „nezavedené“ literatury, tak stručná životopisná hesla spisovatelů a bibliografické informace. Základní podoby a vývojové proměny české prózy v 90. letech 20. století postihl ve faktograficky obsáhlé monografii Literární bludiště. Bilance polistopadové prózy, v níž představil nejen zásadní prozaická díla, určující tuto dekádu, ale též analyzoval vztah literárního centra a periferie a prostor věnoval okrajovým žánrům (sci-fi, fantasy) i populární četbě.