Osamu Dazai Životopis
19. červen 1909 – 13. červen 1948
Osamu Dazai byl japonský autor, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších prozaiků 20. století v Japonsku. Jeho díla, často psaná v polobiografickém stylu s otevřeností do osobního života, čtenáře zaujmou. Jeho příběhy také upozorňují na důležitá témata, jako je lidská přirozenost, duševní choroby, společenské vztahy a Japonsko po válce. Jeho díla jsou v Japonsku považována za moderní klasiky.
Osamu Dazai, vlastním jménem Súdži Cušima, se narodil 19. června 1909 v městečku Kanagi v severojaponské prefektuře Aomori v zámožné rodině. Jeho otec se později stal členem dolní a horní sněmovny. V domě žilo mnoho sourozenců i jiných příbuzných, takže Dazai, odkázaný sám na sebe a na svou chůvu, se záhy vlastní rodině odcizoval. Vyjádřil to už ve své prvotině „Vzpomínky“ (Omoide, 1932), kde sám sebe líčí jako chlapce neschopného přizpůsobit se okolí. R. 1930 odešel do Tokia studovat francouzskou literaturu, ale místo studia se věnoval psaní. Od té doby je vlastně neustále strháván a zmítán těžkostmi života i vlastní senzibilitou a labilitou. Jediným klidnějším obdobím se stala pro něho léta, kdy se po psychiatrickém léčení r. 1939 oženil, a doba po kapitulaci Japonska. Při náletech za války přišel o tokijský domov, vrátil se do rodného okresu a tam se účastnil založení místní organizace komunistické strany. Otvíraly se před ním nové perspektivy, avšak brzy zase klesá stále beznadějněji, až v červnu 1948 sám končí svůj život. Kromě „Zapadajícího slunce“ patří k jeho předním dílům „Cugaru“ (jméno jeho rodného kraje, 1944), „Kniha pohádek“ (Otogi zóši, 1945), „Ztráta člověčenství“ (Ningen šikkaku, 1948) a řada povídek.