Jiří Josek Pořadí knih

Klíčové problémy spojené s překládáním Shakespearova díla formuluje a třídí Jiří Josek na základě bohatých osobních zkušeností. Po stručném úvodu do problematiky překladu dramatu a kapitole pojednávající o tradici překádání Shakespeara v českých zemích se v nejrozsáhlejší části monografie věnuje srovnávacím analýzám a reflexím konkrétních příkladů, při kterých čeští překladatelé různých generací včetně jeho samého řešili a stále řeší problematiku odlišnosti jazykových systémů či formální a obsahové ekvivalence. Srovnání jsou podrobeny postupy při překladu homonymních slov v ukázkách doslovných a ekvivalentních transpozic, komplexní metafory, rytmické a fónické odlišnosti originálu a překladového jazyka. Vedle závislosti překladu na vztahu k interpretaci postav a díla se Jiří Josek zabývá překladatelskými problémy danými odlišností nejrůznějších kontextů dobových, místních i kulturních, srovnání překladů slovních hříček, malapropismů, komolení řeči i jazykových parodií, při nichž překladatelé užívají různých stupňů a způsobů substituce. Několik konkrétních příkladů věnuje také specifice překládání pro různá média a v rámci jednotlivých médií pak úpravám pro mluvený projev (dabing) a překladu podtitulků.

Dobrá bloncka je soubor různorodých Kerouacových textů, který rekapituluje témata, ke kterým se vracel, a to různými formami, beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o literatuře, o sportu, o jazzu, o beatnické generaci. Argo vydává Kerouacovy texty dlouhodobě a soustavně a spolupracuje s celou řadou předních překladatelů, a většina z nich se objevuje i v nejnovějším kerouacovském svazku. Tato antologie Kerouacových témat se tak stává i jakousi antologií překladatelských přístupů.

Hra o zneužití moci, nezřízené vášni a odpuštění nahlíží do vévodského dvora, nevěstince i vězení ve zkorumpované Vídni. Shakespearova poslední, třináctá komedie nastoluje zásadní témata lidské existence a její humor zabíhá do grotesknosti a cynismu.

Programová brožura k inscenaci Sen čarovné noci. Shakespearova slavná komedie o tom, jak škodolibý skřítek Puk – původce všech dobrých vtipů a zlé legrace – kouzelnými kvítky zamotá hlavy i srdce milostnému čtyřlístku mladých Athéňanů – Hermii, Demetriovi, Lysandrovi a Heleně –, ale i královně víl Titanii. V programu najdete kompletní text hry Williama Shakespeara v překladu Jiřího Josky, barevné fotografie z inscenace, ale také dobové fotografie z archivu (třeba s Ladislavem Peškem jako Pukem z roku 1933), seznam všech Snů v historii Národního divadla včetně obsazení (věděli jste například, že první Sen se u nás hrál už v roce 1884?) a samozřejmě povídání a zajímavosti o hře, Shakespearovi, divadelních metaforách, blouznění i bláznění.

Halloween, noc před svátkem Všech svatých, se pro osm chlapců mění v podivuhodnou dobrodružnou pouť, když se spolu statečně vydávají hledat svého kamaráda Pipkina. Ten byl tajemnou silou unesen od strašidelného domu na kraji města. A kdo je jejich průvodcem? Nikdo menší a tajemnější než Loket Lopatka Kostroun, bytost, z níž čiší hrůza a přitom vyzařuje tak neobyčejnou sílu, že se jí nikdo nedokáže vzepřít. Při své cestě nocí se kluci stávají svědky exotických slavností zemřelých. Zprvu se ocitnou v egyptské pyramidě, kde se právě koná ceremonie pohřbívání. A chlapci ke svému zděšení zjistí, že balzamovanou mrtvolou není nikdo jiný než jejich hledaný kamarád. Při dalších smutečních obřadech se postupně dozvídají, že v únosu Pipkina je skryt nečekaný smysl, jenž se dotkne všech, kteří se vydali na cestu této tajuplné noci. Poetický příběh z pera nepřekonatelného Raye Bradburyho spojuje surreálnou atmosféru s hutným jazykem a originálními snovými obrazy. Neobvyklé jsou přitom podrobnosti pohřebních ceremonií, s nimiž nás autor postupně seznamuje, jak čtenář letí světem na drakovi sestaveném ze starých cirkusových plakátů, a omámen Bradburyho vizemi touží se dobrat tajemství, jež se skrývá za nocí Halloweenu. Kniha vychází v češtině poprvé v překladu Jarmily Emmerové, verše přeložil Jiří Josek.

Thomas Stearns Eliot, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1948, je jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osobností světové literatury 20. století. Proslul jako rafinovaný básník, dramatik a kritik. Praktická příručka o kočkách se však z celkového obrazu jeho díla výrazně vymyká (dokonce tak, že se o ní mnohé literárněhistorické prameny v přehledech ani nezmiňují). Narušuje totiž dost drasticky jeho celkové důstojně seriózní vyznění, náležíc nesporně k dílkům příležitostným, jednoznačně oddechovým. O životaschopnosti Eliotova kočičího námětu ovšem svědčí samozřejmě muzikál Cats, Eliotovými Kočkami inspirovaný. V historii Broadwaye je to druhý nejdéle uváděný muzikál (po Fantomu opery). Sbírka vychází česky v úplnosti poprvé a je čtvrtým svazkem edice NOS.

Drama Williama Shakespeara o pěti jednáních, v překladu Josefa Václava Sládka. Čtenářské vydání. V italských městech Miláně a Veroně se odehrává příběh dvou mladých mileneckých dvojic plný lásky, intrik a zrady. Dva přátelé, šlechtici Valentin a Proteus, se zamilují do krásné Silvie. Dívka opětuje city Valentina, proto se Proteus pokusí svého soka v lásce zbavit, zapomínaje tak na slib, který dal své milé Julii. Ilustrovala Nela Vadlejchová. SCÉNA PRVNÍ Verona. — Náměstí. Vystoupí Valentin a Proteus. Valentin. Již přestaň, milený můj Protee, mne přemlouvati. Mládež sedící jen doma, vždy jen domácný má vtip. A kdyby láska tvoje útlé dny tak nepoutala k něžným pohledům tvé ctěné krásky, spíš bych prosil tě, bys byl mi průvodčím, a ohled' se po divech světa za hranicemi, než abys, lenivostí zmalátněn, žil doma, trávě mladistvý svůj věk tou nečinností nevybroušenou. Že's ale zamilován, miluj dál, a šťasten buď, jak šťasten byl bych rád, až sám se zamiluji jedenkrát. Proteus. Chceš pryč? — Buď s bohem, drahý Va­lentine! A vzpomínej na svého Protea, až na svých cestách něco vzácného a pamětihodného uvidíš: v svém blahu, potká-li tě štěstí kde, si přej, bych já byl účastníkem tvým; a v nebezpečí, — jestli nebezpečí tě obklíčí, — svou tíseň odporuč mé zbožné modlitbě; — chci jak tvůj mnich se místo tebe modlit, Valentine. ...

Ojedinělá dárková publikace obsahuje ilustrované vydání tří slavných Shakespearových her - Romea a Julii, Hamleta a Othella v překladu Jiřího Joska doprovázejí působivé ilustrace Petra Uchnára. Tyto literární skvosty v nádherné grafické úpravě a luxusní vazbě se stanou ozdobou každé knihovny.