Thomas Mann Pořadí knih

Mnohovrstevnatý příběh se odehrává na počátku 20. století v luxusním sanatoriu pro nemocné tuberkulózou poblíž Davosu. Do uzavřené společnosti lidí trpících tuberkulózou přijíždí na návštěvu za svým bratrancem mladý inženýr Hans Castorp. Nemoc brzy propukne i u něho, a tak se i Hansovi uzavře normální, zdravý svět. Castorp začíná jako ostatní žít ve světě čekání, jak s ním zhoubná nemoc naloží. V sanatoriu ho zaujmou dva spolupacienti – humanista a cynický jezuita. Castorp s nimi vede diskuze o lásce, životě, smrti, náboženství, politických systémech i spravedlnosti. V slovních soubojích těchto tří protagonistů románu se tak uskutečňuje světonázorová diskuse o zániku staré společnosti a současně probíhá i morální a duchovní příprava na lepší budoucnost.

Doba Thomase Manna, zahrnující léta 1875 až 1955, vpravdě také osudová epocha německých dějin, měla jistý „odpor vůči autobiografii“ jako uzavřené knize vyprávějící o životě. Necítil její potřebu, do všeho svého psaní však natolik vnášel sám sebe, že se u něj dobrým právem může mluvit o identitě díla a osoby. Nadto, když to vyžadovaly okolnosti, ochotně podával informace o sobě, zřídka jako skici běhu svého života, spíše ve formě široce rozprostřených přednášek či esejů jako zpráv o prožitcích či o cestách, v notickách a epizodách o rodinných příslušnících a přátelích, v odpovědích na ankety o předpokladech své práce, o svém poměru k náboženství, k hudbě či k psychoanalýze. Thomas Mann se celý život chápal jako kulturní reprezentant své doby ve všech jejích proměnách – ve vyjádřeních o sobě podal výmluvné svědectví o duchovní formě života své generace.

Výbor z Mannovy rozsáhlé esejistiky o literatuře, filozofii a hudbě je koncipován tak, aby reprezentoval pokud možno nejdůležitější estetická a ideová východiska autorovy celoživotní tvorby. Obsahuje jednak eseje o měšťanství a románu jakožto kulturně-historických fenoménech, jednak eseje věnované jednotlivým autorům, kteří měli na Manna zásadní vliv (Wagner, Nietzsche, Dostojevskij, Schiller). Velká část textů tohoto výboru je do češtiny přeložena vůbec poprvé.

První díl tetralogie, v níž Mann vylíčil starohebrejský mýtus o Josefovi z doby před 3500 let a podle vlastních slov jej "až do nejzazších koutů jazyka humanizoval". Úvodní svazek jedná o Jákobovi, jeho dlouhém čekání na Ráchel, o mládí jeho nejmilejšího syna Josefa a nevraživosti jeho starších bratří, kteří ho nakonec prodají do otroctví.

Podtitul: Nesmrtelné stránky z díla A. Schopenhauera... jak je vybral, vysvětlil a úvod napsal Thomas Mann.

Románová skladba založená na literárněhistorických faktech je inspirovaná jednou z etap v životě J. W. Goetha. Příběh je postaven na návštěvě Charlotty Kestnerové, která byla předlohou pro Lotty v Utrpení mladého Werthera a básníkovou bývalou láskou, ve Výmaru v roce 1816. Charlottina pobytu ve městě, jejích rozhovorů s lidmi z Goethova okolí i dvojího osobního setkání s šestašedesátiletým básníkem využil autor k tomu, aby vytvořil portrét jedné z největších osobností evropských kulturních dějin a připomněl tak zároveň Německo jako zemi s tradicí humanistické kultury.

Autorův románový fragment předvádí v úsměvném pohledu virtuózního podvodníka, který využívá své inteligence a fantazie k obelstění bohatého a hloupého světa (1.část nedopsaného díla).

Román z roku 1924 odehrávající se ve švýcarském plicním sanatoriu, v němž se v slovních soubojích protagonistů uskutečňuje světonázorová diskuse o zániku staré společnosti a současně probíhá i morální a duchovní příprava na lepší budoucnost.

Jako předloha sloužilo Mannovi středověké dílo Hartmanna von Aue ze 12. století. Mann podobně jako jeho středověký předchůdce (ještě silněji) klade hlavní důraz díla na humanistické myšlenky a zdůrazňuje, že ať je prohřešek člověka proti běžné morálce jakýkoli a sebe těžší, vúčinné lásce k bližnímu a ve službě druhým dochází k očištění a vykoupení. Dílo vyniká překrásným jazykem a básnickým zpracováním tématu, myšlenkově je jakýmsi odkazem velikého humanisty tomuto často egoistickému světu. Poslední autorovo dokončené dílo.