Knihobot

Erika Bornová

    18. listopad 1964
    Erika Bornová
    Proč jsem se neoběsila
    Hroši nepláčou
    Manuál zralé ženy
    Karlštejnské vigilie
    Jsem zvíře
    Báje českého Pošumaví
    • 2018
      3,1(234)Ohodnotit

      Já Václava milovala! Vůbec jsem si neuměla představit, že bych chodila s někým jiným, a kdybych byla jen trochu víc religiózně vychovaná, tak bych každý večer zvedla hlavu k nebi a děkovala bych Bohu, že mi seslal tak dokonalého muže. Dokonalý byl proto, že vůbec existoval! Že byl zdravý, měřil víc než metr osmdesát, měl vlasy, měl zuby, nešišlal a chtěl mě! To bylo nejdůležitější - chtěl mě! Kdyby slintal, bylo by mi to nakonec asi fuk… i když…

      Zase zoufalé ženy dělají zoufalé věci
    • 2016

      Věrní druzi nemocného císaře Karla IV., Mistr Vítek, pan Bušek a pak Ješek, ve večerních hodinách karlštejnské samoty vypravují císaři milostné příběhy z vlastního osudu i příběhy, které byly tehdy ve světě oblíbené, aby urychlili jeho léčení, a donutí ho, aby také zavzpomínal. Atak vzniká cyklus novel (po vzoru Dekameronu), jejichž nejlepší části jsou básnickou oslavou přírody vnější i přírody lidské, v níž se rozvíjí v mnoha formách láska životodárná, zdravá a nespoutaná.

      Karlštejnské vigilie
    • 2016

      Výpravná publikace představuje dílo jedné z nejosobitějších současných umělkyň. Sochařka a malířka Erika Bornová vychází ve své tvorbě z autobiografických námětů, avšak nechává diváky na pochybách, kde je hranice mezi skutečností, snem a fantazií. Její práce vynalézavě navazují na tradiční postupy výtvarného umění a svébytným způsobem je rozvíjejí, mnohdy však provokují jak svým obsahem, často s erotickým podtextem, tak ztvárněním, když autorka používá velmi netradiční materiály a jejich překvapivé kombinace.

      Erika Bornová: křehké monumenty
    • 2015

      Halina Pawlowská tvrdí, že když slyší slovo „zralá“, vybaví se jí sýr, u kterého je nejvyšší čas ho zkonzumovat. Zároveň ale říká, že zralost je báječná! Buď z toho důvodu, že si můžete gratulovat, že jste se dožili už pěkného počtu let, anebo proto, že jste sice ještě velice mladí, ale jste jedinci s moudrým pohledem na svět. Zralost má, bohužel, ale i negativní stránku. Zralost totiž nikoho nepřitahuje. Zralý muž nevzbuzuje takovou chuť jako zralý meloun a zralá padesátnice prostě není broskev k nakousnutí. A jestliže jste to ale nezabalili a chcete vzbuzovat touhu, jak z toho? Stačí se držet Halininých zásadních rad. Pak vám bude jasné, jak zvládnout své šikanující děti, zvětšující se tělo, jak znovu najít lásku a jak se smát všemu blbému, co vás potká. A o to přece vždycky jde!

      Manuál zralé ženy
    • 2002

      Hroši nepláčou

      • 142 stránek
      • 5 hodin čtení
      3,5(640)Ohodnotit

      Tahle příšerná historka se mi stala před víc než dvaceti lety. Bylo to na silvestra. Nosila jsem tehdy dlouhé sametové šaty a stylizovala jsem se do obrazů dekadentních šlechtičen. Měla jsem vlasy vyčesané vzhůru, pořád jsem říkala "pardon" a milovala jsem Jendu. Milovala jsem Jendu tak náruživě, že i když jsem měla hnisavou angínu, rozhodla jsem se jet za ním do hor...

      Hroši nepláčou
    • 2000
    • 1998
    • 1997

      Humorné příběhy autora, vyprávěné v první osobě. O své rodině, zvířátkách a humoru.

      Jsem zvíře