Carlo Levi
29. listopad 1902 – 4. leden 1975
Carlo Levi byl italský malíř, spisovatel a lékař, jehož dílo se vyznačuje soucitným a lucidním pohledem na životy obyčejných lidí. Jeho nejznámější práce, inspirovaná vlastní zkušeností s exilováním v chudém regionu jižní Itálie, se stala klíčovou pro veřejnou diskusi o sociálních problémech země. Leviho spisovatelský styl se zaměřuje na neideologický, empatický popis každodenních strastí, čímž pronikavě odhaluje lidskou situaci. Jeho psaní rezonuje svou upřímností a hlubokým porozuměním pro ty, kteří jsou na okraji společnosti.
Carlo Levi (29. listopadu 1902 Turín – 4. ledna 1975 Paříž) byl italský spisovatel, malíř, politický aktivista a antifašista.
Carlo Levi pocházel z bohaté židovské rodiny, v roce 1917 ukončil studium na Liceo Alfieri, tj. na střední škole biskupské. Poté v Turíně studoval medicínu, kterou absolvoval v roce 1924. Na universitě se seznámil s Pierem Gobettim, díky němuž se začal zajímat o politiku. Po univeruitě pracoval nejprve na turínské klinice a poté odešel do Paříže, kde se věnoval výzkumu hepatopatie.
V roce 1927 se Carlo Levi rozhodl, že se bude věnovat malířství a začal jej v Paříži studovat. Při tomto studiu se stal politicky aktivní a roku 1929 založil s Nellem a Carlo Rosellim antifašistickou organizaci Giustizia e Libertà. Za svoji politickou angažovanost byl v roce 1935 vyhoštěn do Aliana, kde pracoval jako lékař. V letech 1939-1941 žil ve Francii, v roce 1941 se vrátil do Itálie, kde byl zatčen a do konce války vězněn ve Florencii.
Po druhé světové válce žil v Římě, kde dělal redaktora v Libera Italia.