Jan Drda: České pohádky. Ilustroval Josef Lada. Vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze roku 1977, edice Zlatý klíček. 7. vydání, 318 stran - 12 pohádek, ISBN: 22-119-77, náklad: 80 000 výtisků, pevná vazba, pro čtenáře od 6 let.
Jan Drda Knihy
Jan Drda (4. dubna 1915 Příbram – 28. listopadu 1970 Dobříš) byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny (1949, 1953) a zasloužilý umělec (1965).







Martin Kabát se vracel z vojny, když ho přepadl loupežník Sarka-Farka. Martin se ho nebál a to ho zachránilo. Čert zavedl Martina k Čertovskému mlýnu, kde měl v kartách prohrát duši. Lucius se snažil marně přimět k hříchu poustevníka Scholastika. Duši upsala čertu za ženicha princezna Dišperanda a její služebná Káča. Martin se rozhodl divky zachránit. Odnesl z pekla úpisy. Zachránil svým odpuštěním loupežníka Sarku z lože vyvrhelova. Martin obdržel 3 přání za statečnost. Loupežník bude pracovat ve mlýně, poustevník měl také pracovat ve mlýně, nakonec si přál fajfku tabáku. Od Káči už Martinovi nikdo nepomohl a on si ji musel vzít za ženu.
Sbírka povídek pohádek a pověstí ze starých časů z okolí městečka Rukapáně
Od prvního vydání Drdova Městečka na dlani uplynulo víc než třicet let. Popularita této knihy však za tu dobu neochabla. Její kouzelná atmosféra působí stejně blízce a důvěrně, jadrnost jejího jazyka nijak nevybledla. Je to kniha podivuhodné harmonie a pohody, jíž se řadí do jedné z výrazných linií české tradice, sahající až k Babičce Boženy Němcové. Městečko na dlani vyšlo svého času jako první kniha téměř neznámého autora. Patří tedy k oněm vzácným prvotinám, v nichž se rázem a hned napoprvé objevuje nový tvůrce plně rozvinutý a vtiskne kultuře své země čerstvou stopu, na kterou se už nezapomíná. Drdovo vypravěčství vyzařuje radost z citlivě odposlouchaného jazyka a zálibně spřádaných příběhů. Jeho řeč je plná lidových obratů, jejich trefné jednoduchosti i slavnostně obřadné vážnosti, jejich vtipu i smyslu pro ornament. Jeho figurky jsou nasáklé českou tradicí, jejím smyslem pro skutečnost i její pohádkovostí. Městečko na dlani je román i báchorka. Kniha vychází v ilustrované řadě edice Žatva s 48 černobílými a 8 šestibarevnými ilustracemi národního umělce Vlastimila Rady. Vydání dvacáté třetí.
Vyprávění starého hastrmana o tom, jak se za mlada vydal do světa a našel si svou nevěstu. 2. vydání
Sbírka fejetonů Jana Drdy vyšla dosud dvakrát. poprvé v roce 1943 a podruhé bez textových změn v roce 1944. Text třetího se dostává do rukou čtenářů v dnešní přepracovaném vydání po více než sedmdesáti letech. Do knihy byl začleněn i text ,,Má vlast" - emotivní výpověď o koncertu spojených orchestrů České filharmonie a Českého rozhlasu řízených Václavem Talichem v Národním divadle 2. května 1939, kter vyšel v Lidových novinách o dva dny později. V knižním vydání fejetonů v roce 1943 a 1944 se již ale objevit nesměl.
Milostenky nemilostivé
- 124 stránek
- 5 hodin čtení
Soudničky 1939 - 1940. Slavnou rubriku soudniček v Lidových novinách převzal na čas Jan Drda po Karlu Poláčkovi- když ten se nejprve obával chodit k soudu, pak už jako žid nesměl zůstat ani v redakci. Z dnešních novin soudničky vymizely- až při přečtení Drdova souboru napadne čtenáře, jaká je to škoda. Drobné vtipné črty, připomínající Čapkovy "kapesní" povídky, jenže ze skutečného života, z jednání konkrétního pražského soudu konkrétního dne. Inu, hříšní lidé z města pražského a jejich osudy, půvabné i nostalgií jiného času, kdy jako by se žilo pomaleji a mírněji, kradlo, mordovalo a podvádělo nějak laskavěji a lidštěji.
Další rozšířené vydání povídek, zejména z doby okupace, Pražského povstání a února 1948. Je v nich zobrazen boj českého lidu proti okupantům s příkladným hrdinstvím komunistů a nemilosrdně odhalováno dobré i zlé, malé i velké v člověku.
Povídka s názvem Vyšší princip vypráví o studentech z gymnázia, kteří byli za svůj názor(souhlas s atentátem na Heydricha) popraveni. Jedná se o studenty Ryšánka, Moučku a Havelku. Velkou roli taky sehrál jejich profesor přezdívaný " Vyšší princip ".
Obrana Trojského mostu v květnových dnech roku 1945 a boj o jeho tři barikády je osou napínavého vyprávění o hrdinných obráncích, mezi nimiž hlavní pozornost upoutává proletářský chlapec Pepík Hošek a polská partyzánka Halina.



