Jan Drda Knihy

Jan Drda: České pohádky. Ilustroval Josef Lada. Vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze roku 1977, edice Zlatý klíček. 7. vydání, 318 stran - 12 pohádek, ISBN: 22-119-77, náklad: 80 000 výtisků, pevná vazba, pro čtenáře od 6 let.

Martin Kabát se vracel z vojny, když ho přepadl loupežník Sarka-Farka. Martin se ho nebál a to ho zachránilo. Čert zavedl Martina k Čertovskému mlýnu, kde měl v kartách prohrát duši. Lucius se snažil marně přimět k hříchu poustevníka Scholastika. Duši upsala čertu za ženicha princezna Dišperanda a její služebná Káča. Martin se rozhodl divky zachránit. Odnesl z pekla úpisy. Zachránil svým odpuštěním loupežníka Sarku z lože vyvrhelova. Martin obdržel 3 přání za statečnost. Loupežník bude pracovat ve mlýně, poustevník měl také pracovat ve mlýně, nakonec si přál fajfku tabáku. Od Káči už Martinovi nikdo nepomohl a on si ji musel vzít za ženu.

Sbírka povídek pohádek a pověstí ze starých časů z okolí městečka Rukapáně

Od prvního vydání Drdova Městečka na dlani uplynulo víc než třicet let. Popularita této knihy však za tu dobu neochabla. Její kouzelná atmosféra působí stejně blízce a důvěrně, jadrnost jejího jazyka nijak nevybledla. Je to kniha podivuhodné harmonie a pohody, jíž se řadí do jedné z výrazných linií české tradice, sahající až k Babičce Boženy Němcové. Městečko na dlani vyšlo svého času jako první kniha téměř neznámého autora. Patří tedy k oněm vzácným prvotinám, v nichž se rázem a hned napoprvé objevuje nový tvůrce plně rozvinutý a vtiskne kultuře své země čerstvou stopu, na kterou se už nezapomíná. Drdovo vypravěčství vyzařuje radost z citlivě odposlouchaného jazyka a zálibně spřádaných příběhů. Jeho řeč je plná lidových obratů, jejich trefné jednoduchosti i slavnostně obřadné vážnosti, jejich vtipu i smyslu pro ornament. Jeho figurky jsou nasáklé českou tradicí, jejím smyslem pro skutečnost i její pohádkovostí. Městečko na dlani je román i báchorka. Kniha vychází v ilustrované řadě edice Žatva s 48 černobílými a 8 šestibarevnými ilustracemi národního umělce Vlastimila Rady. Vydání dvacáté třetí.

Dnes už klasická pohádková kniha Jana Drdy vypráví zábavný, poutavý a láskyplný příběh vodníka Toníčka a jeho lásky k pohledné „suchozemské“ Andulce, jejíž otec však jejich lásce nepřeje, a tak dceru pošle sloužit do Prahy. Andulka se ani nestačí s Toníčkem rozloučit, takže chudák kluk vodnická netuší, kam se to jeho děvče podělo. To mu však nemůže zabránit vydat se na dobrodružnou pouť po českých řekách, rybnících a kašnách, aby tu svou Andulku za pomoci všech českých vodníků našel. Což se mu nakonec podaří, a tak ta jejich „mokrosuchá“ láska dojde šťastného konce. Kniha je doprovozena zcela novými ilustracemi renomované výtvarnice Evy Sýkorové-Pekárkové

Sbírka fejetonů Jana Drdy vyšla dosud dvakrát. poprvé v roce 1943 a podruhé bez textových změn v roce 1944. Text třetího se dostává do rukou čtenářů v dnešní přepracovaném vydání po více než sedmdesáti letech. Do knihy byl začleněn i text ,,Má vlast" - emotivní výpověď o koncertu spojených orchestrů České filharmonie a Českého rozhlasu řízených Václavem Talichem v Národním divadle 2. května 1939, kter vyšel v Lidových novinách o dva dny později. V knižním vydání fejetonů v roce 1943 a 1944 se již ale objevit nesměl.

Soudničky 1939 - 1940. Slavnou rubriku soudniček v Lidových novinách převzal na čas Jan Drda po Karlu Poláčkovi- když ten se nejprve obával chodit k soudu, pak už jako žid nesměl zůstat ani v redakci. Z dnešních novin soudničky vymizely- až při přečtení Drdova souboru napadne čtenáře, jaká je to škoda. Drobné vtipné črty, připomínající Čapkovy "kapesní" povídky, jenže ze skutečného života, z jednání konkrétního pražského soudu konkrétního dne. Inu, hříšní lidé z města pražského a jejich osudy, půvabné i nostalgií jiného času, kdy jako by se žilo pomaleji a mírněji, kradlo, mordovalo a podvádělo nějak laskavěji a lidštěji.

Soubor jedenácti povídek, v nichž autor zachytil boj našeho lidu s fašismem. V řadě drobných příběhů z různých období a různých způsobů tohoto boje, vylíčil historii šesti tíživých let nesvobody - od prvního veřejného vystoupení demonstrujícího lidu proti vetřelcům v říjnu roku 1939 přes hromadné popravy českých lidí v letech dalších, hlavně po atentátu na Heydricha v roce 1942, až ke dnům osvobození v slavném máji roku 1945. Ideovým spojovacím motivem je stále se upevňující jednota českých lidí v jejich odporu proti okupantům a v jejich tichém, nenápadném hrdinství, které z nich vytvoří třetí frontu, jež spolurozhoduje o konci války v českých zemích.

Povídka s názvem Vyšší princip vypráví o studentech z gymnázia, kteří byli za svůj názor(souhlas s atentátem na Heydricha) popraveni. Jedná se o studenty Ryšánka, Moučku a Havelku. Velkou roli taky sehrál jejich profesor přezdívaný " Vyšší princip ".

Obrana Trojského mostu v květnových dnech roku 1945 a boj o jeho tři barikády je osou napínavého vyprávění o hrdinných obráncích, mezi nimiž hlavní pozornost upoutává proletářský chlapec Pepík Hošek a polská partyzánka Halina. Vydáno k 20. výročí osvobození Československa. Třetívydání.