Jiří Černý (* 25. února 1936 Praha) byl významný český hudební kritik a muzikolog. Pořádal klubové poslechové pořady (zvané Antidiskotéky či Rockování).
Zapomeňte na starosti a nechte se unášet romantickým příběhem ženy, která touží po opravdové lásce. Hrdinkou románu je Daniela, která je velmi úspěšná v pracovním životě. Kromě kreativní práce v reklamní agentuře přispívá do dětského časopisu a vydala několik úspěšných románů. V manželství ale tak úplně spokojená není a tajně sní o romantické lásce, jakou prožívají postavy z jejích románů. Navíc v ní sílí podezření na nevěru. Potvrdí se její podezření? Změní Daniela svůj život a přiblíží se svým tajným snům?
Když se řekne Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, tak mají jasno jak fanoušci
slavného alba Beatles z roku 1967, tak i posluchači Českého rozhlasu. Pod
tímto názvem byl v letech 2005 až 2019 vysílán pravidelný týdeník hudebního
publicisty Jiřího Černého, který v něm formou krátkých vzpomínek prokládaných
písničkami umožňoval nahlédnout do svého soukromí i zákulisí své práce. I ve
čtvrtém a posledním výběru z komentářů, tentokrát z let 2017 a 2018, vzpomíná
na své dětství, zajímavé události, a zejména na lidi, s nimiž se potkal. Jak
naznačuje název knihy, nečiní tak podle předem daného harmonogramu, ale na
přeskáčku, jak ho vysílané písně inspirovaly a jedna vzpomínka vyvolávala
druhou. V knize se opět setkáte s hudebníky, sportovci, prezidenty, ale i se
zahradníky, knihovnicemi nebo posluchači Černého poslechových pořadů. Dozvíte
se, o čem si dopisovali s Philem Collinsem; jak Miloš Forman přerežíroval
policajty po koncertu Mikiho Volka; kdo napsal slovník lakotských Indiánů;
kterého olympijského vítěze „propašoval“ na koncert Olympiku a co nabídl
Václav Havel v roce 1996 žijícím členům Beatles. Mnozí z těch, na které Jiří
Černý vzpomíná, již bohužel nejsou mezi námi. Kolekce knih Napřeskáčku se tak
stává jedním z míst, kde si je můžeme připomenout.
Když se řekne Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, tak mají jasno jak fanoušci slavného alba Beatles z roku 1967, tak i posluchači Českého rozhlasu. Pod tímto názvem byl v letech 2005 až 2019 vysílán pravidelný týdeník hudebního publicisty Jiřího Černého, který v něm formou krátkých vzpomínek prokládaných písničkami umožňoval nahlédnout do svého soukromí i zákulisí své práce. I ve třetím výběru z komentářů, tentokrát z let 2016 a 2017, vzpomíná na své dětství, zajímavé události, a zejména na lidi, s nimiž se potkal. Jak naznačuje název knihy, nečiní tak podle předem daného harmonogramu, ale na přeskáčku, jak ho vysílané písně inspirovaly a jedna vzpomínka vyvolávala druhou.V knize se opět setkáte s hudebníky, sportovci, prezidenty, ale i se zahradníky, knihovnicemi, učiteli nebo posluchači a pořadateli Černého poslechových pořadů. Dozvíte se, kdo byl členem legendární skupiny The Hů; co přinesly babičky ze CIA Václavu Havlovi; co nejvíce zajímalo při návštěvě v Praze muzikanty z Pink Floyd; který sólista Národního divadla jezdil na představení velorexem a který betlém přirostl Jiřímu Černému nejvíce k srdci.Mnozí z těch, na které Jiří Černý vzpomíná, již bohužel nejsou mezi námi. Kolekce knih Napřeskáčku se tak stává jedním z míst, kde si je můžeme připomenout.
Nejen hudební vzpomínky z Klubu osamělých srdcí seržanta Pepře / 2010 - 2014.
Když se řekne Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, tak mají jasno jak fanoušci slavného alba Beatles z roku 1967, tak i posluchači Českého rozhlasu. Pod tímto názvem byl v letech 2005 až 2019 vysílán pravidelný týdeník hudebního publicisty Jiřího Černého, který v něm formou krátkých vzpomínek prokládaných písničkami umožňoval nahlédnout do svého soukromí i zákulisí své práce. I ve druhém výběru z komentářů, tentokrát z let 2010 až 2014, vzpomíná na své dětství, zajímavé události, jichž byl účastníkem, a zejména na lidi, s nimž se potkal. Jak naznačuje název knihy, nečiní tak podle předem daného harmonogramu, ale na přeskáčku, jak ho vysílané písně inspirovaly a jedna vzpomínka vyvolávala druhou. V knize se opět setkáte s hudebníky, sportovci, prezidenty, ale i se zahradníky, knihovnicemi, učiteli nebo posluchači a pořadateli Černého poslechových pořadů. Dozvíte se, co měli společného T. G. Masaryk a Petr Skoumal; kdo vymyslel slovo rozhlas; jaké jídlo si Jiří Černý přál po uplavání 3800 metrů, ujetí 180 kilometrů na kole a uběhnutí maratónu v jednom dni; jakou písničku si pouštěl před výslechy na Státní bezpečnosti; proč se Václav Havel podepisoval v jejich soukromé korespondenci někdy jako Kuchař a jak se hodí hudební terminologie u zubaře v Benátkách.
V druhém, úplném a revidovaném vydání studijního materiálu pro předmět
světelný design určený scénografům jsou spojeny původní dva díly a doplněny o
závěrečnou část třetí. Studijní text byl aktualizován tak, aby reflektoval
poslední vývoj v oblasti scénického svícení: novou generaci svítidel LED nebo
počítačové technologie pro řízení a programování. V první části jsou
vysvětleny principy světelného spektra, fyzikální zákonitosti a vzájemné vazby
viditelného záření. Druhý díl je rámcově věnován světové a české historii
osvětlovací techniky včetně ukázek světelnětechnických systémů a realizací
osvětlení. V třetí části je rozebíráno scénické svícení divadelní, filmové i
televizní scény a také slavnostnímu osvětlení architektury.
Šestý svazek shrnuje Černého práce z let 2000-2020. Základ knihy tedy tvoří pravidelné týdenní komentáře pro deníky Mladou frontu DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny a týdeník Reflex. Dále jsou zařazeny články z dvouměsíčníku Svět a divadlo, čtvrtletníku Vital Plus a texty psané pro web Aktualne.cz. Kniha obsahuje samozřejmě i další vyžádané recenze, průvodní slova k deskám, příspěvky do knih, odpovědi pro rubriku internetového měsíčníku Headliner a rovněž i zásadní rozhovory s Jiřím Černým. Nechybí ani studie Zlatý fond české populární hudby (albové vývojové milníky 1960-2000) a sborník k 75. narozeninám Jiřího Černého Po stopách Velkého Mokasína.
Máme sklon odkládat záležitosti, kterým bychom se měli v dané chvíli věnovat. Neodsouváme tím jen nepříjemnosti, ale i zkušenost, že je umíme zvládnout, a že na ně nejsme sami. Autor svěžím stylem popisuje nejen svůj vlastní vzdor vůči štěstí, ale i způsob, jak se vymanit ze stereotypů a začít jinak.
Nejen hudební vzpomínky z Klubu osamělých srdcí seržanta Pepře / 2005–2009
Když se řekne Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, tak mají jasno jak fanoušci slavného alba Beatles z roku 1967, tak i posluchači Českého rozhlasu. Pod tímto názvem byl v letech 2005 až 2019 vysílán pravidelný týdeník hudebního publicisty Jiřího Černého, který v něm formou krátkých vzpomínek prokládaných písničkami umožňoval nahlédnout do svého soukromí i zákulisí své práce. V prvním dílu výběru z komentářů z let 2005 až 2009 vzpomíná na své dětství a na zajímavé události, jichž byl účastníkem. Vypráví o lidech, se kterými se během své novinářské a diskžokejské činnosti setkal. Jak naznačuje název knihy, nečiní tak podle předem jasně daného harmonogramu, ale na přeskáčku, jak ho vysílané písně inspirovaly a jedna vzpomínka vyvolávala druhou.
V knize před námi defilují osobnosti ze světa sportu a umění, ale i švadlenky, sazeči z Panské ulice, spolužáci a první lásky, či kokršpaněl Petra Skoumala nebo kocour Picmaus. Kde jinde se může čtenář dozvědět, čím byl protivný Václav Havel; jaké to je, když vás veze motocyklový závodník František Šťastný; kde se čeká ještě na jednu tramvaj; kdo měl drzost ptát se Luboše Andršta, kolik strun má kytara; jak se Jiřímu Černému podařilo dostat za tři hodiny třináct pětek a jak balil holky Koťan, největší frajer z Královských Vinohrad?