Ladislav Quis Knihy

Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století, dvanáct vynikajících balad uvedených K.J. Erbenem, zachycuje původ slova mateřídouška a vyjadřuje názor na dávný, pohanský původ bájí. Erben, mistr umělecké zkratky, toužil doplnit Čelakovského "Ohlasy" promyšleným výběrem lidových námětů. Sbírka zahrnuje hlavní druhy lidové epiky, přičemž nejpočetnější skupinou jsou báje, které odrážejí názor lidu na přírodu a tajemné síly (Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile). Mezi živým a neživým světem neexistovaly hranice, což se odráží i v zlidovělé tradici křesťanské. Místní pověsti mají za základ nejstarší baladu Poklad, zatímco pohádka od Boženy Němcové inspirovala Zlatý kolovrat. Erbenova sbírka se vyznačuje přísným lidovým názorem na morálku, kde za provinění přichází trest, který křesťanská etika zmírňuje pokáním. Ženské hrdinky se objevují ve většině skladeb a kniha se zamýšlí nad mateřskou láskou. Erbenova poselství oslovují i dnešek, kdy v závěru Věštkyně čteme povzbudivá slova o moudrosti a osudu. Výstavba klasických balad inspirovala mnohé české epikové a umělce, což potvrzuje jejich trvalý vliv na kulturu.

Přeložil a úvody opatřil Ladislav Quis. Kniha obsahuje 21 ballad.

Básníkova cesta do pekel patří k umělecké literatuře estetického charakteru, jež působí na city čtenáře a je založena na dějovém - epickém vyjádření. Tento směšnohrdinský epos (označení pro básnické dílo rozsáhlého charakteru) satiricky vnímá antického hrdinu Orfea (podle řeckých bájí považovaného za největšího hudebníka a pěvce, syna Múzy Kalliopé a říčního boha Oiagra, nebo boha Apollóna). Bájný příběh Orfeovy nešťastné lásky k Euridice a jeho cesty do podsvětí byl zpracován mnoha autory, především však Ovidiem, jehož dílo se stalo podkladem pro vznik Básníkovy cesty. Tématický název determinuje kompozici díla, smrtí autora však není zcela zachována.