Karen Armstrong je uznávanou badatelkou v oblasti srovnávacího náboženství, jejíž rozsáhlá díla zkoumají podstatu víry a její historický vývoj. Svými vhlednými analýzami odhaluje komplexní vztahy mezi náboženstvími a jejich dopad na lidskou společnost. Armstrong se vyznačuje schopností propojovat teologické koncepty s aktuálními událostmi a poskytuje čtenářům hlubší porozumění duchovním tradicím světa. Její psaní je oceňováno pro svou srozumitelnost a schopnost podporovat dialog napříč kulturami a přesvědčeními.
Kniha provází historickým, filozofickým, intelektuálním a sociálním vývojem monoteistických náboženství. Seznamuje s kontexty a předpoklady, z nichž plynula odlišená pojetí Boha, a současně poukazuje na základní podobnosti uvádí řady zajímavých paralel.
Dějiny posvátného města, které se stalo symbolem božství pro Židy, křesťany a muslimy. Dějiny města od biblických dob po neklidnou současnost, charakterizovanou židovsko-arabskými střety. Práce obsahuje nejenom historická fakta, ale je i jakýmsi hledáním duchovního rozměru hmotných dějin. Vytváří obraz města, které se stalo prostředkem identifikace víry.
Od ústní tradice do současnosti. Bible je nejrozšířenější kniha na světě. Byla přeložena do více než dvou tisíc jazyků a odhaduje se, že jen v posledních dvou stoletích se prodalo šest miliard biblí. Autorka v tomto klíčovém pojednání sleduje proces utváření Bible a odhaluje, jak složité a vnitřně rozporuplné literární a teologické dílo Bible je a jakému lidskému úsilí trvajícímu tisíce let vděčí za svůj vznik a další život. Začíná rozborem počátků úplně nejstarších biblických knih, v nichž je Bůh nazýván buď Jahve, nebo Elohim. Dále sleduje vývoj hebrejské Bible i Nového zákona a odhaluje nejrůznější vlivy, které utvářely konečnou podobu posvátného textu. Od židovských midrašů a křesťanského Ježíšova kultu po vliv listů apoštola Pavla na reformaci a manipulace s knihou Zjevení u evangelikálních fundamentalistů je zkoumán kontext, v němž bylo šestašedesát biblických knih čteno, a objasněny otázky, na které Bible v různých společnostech přinášela odpovědi.
V období mezi roky 800 a 300 př. n. l. zažil svět doslova explozi nových náboženských koncepcí. Proč se právě Sokrates, Buddha, Konfucius, Jeremiáš a Lao-c' mezi jinými objevili v rozpětí těchto pěti staletí? A proč si všichni ve svých úvahách o lidstvu byli tolik podobní? Karen Armstrongová se věnovala tomuto období dějin ve snaze dokázat pojítka mezi rozmanitou skupinou tehdy žijících mystiků, teologů a filozofů. Podařilo se jí tak vytvořit obsáhlou, místy ovšem i diskuze hodnou studii, která osvětluje duchovní proměnu člověka a vývoj jeho pohledu na svět.
Žádné jiné náboženství není obestřeno obavami z neznámého tak jako islám, náboženství, které se jako jediné může pochlubit stoupajícím počtem přívrženců. Mezi obvyklé představy Evropana či Američana o islámu patří jeho extrémní formy - terorismus, diktátorské režimy nebo utlačování žen. Tato kniha se pokouší tento jednostranný pohled poopravit: poukazuje na myšlenkovou bohatost a komplexnost islámského učení v otázkách věroučných, ale i právních či etických. Podává přehled dějin islámu od Muhammadova vystoupení přes rozrůznění šířící se nové víry v tak odlišných místech světa, jako je Arabský poloostrov, severní Afrika, Persie a Indie. Evropskému čtenáři poskytuje příležitost uvědomit si tváří v tvář jinému svou vlastní identitu.
Autorka Karen Armstrongová napsala knihu Muhammad coby poselství našemu času s vědomím, že slovo "islám" znamená odevzdání a mír. "Není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží!" Snad žádné jméno na světě se dnes nepronáší tak často jako jméno Muhammada, postaru Mohameda. Vždyť stamilióny muslimů je denně vyslovují při modlitbách. Pro mnoho Evropanů a jistě i Američanů může být islám čímsi jako vírou zla - viz bojovný a nesmiřitelný Talibán, zabijácká al-Ká'ida a Írán s touhou po jaderných zbraních. A Muhammad, prorok, legenda i Posel Alláhův, dal tomuto náboženství před staletími základy. Karen Armstrongová, světově proslulá britská autorka vysvětluje zrod i podstatu koránu a provází čtenáře Muhammadovým životem. S dokonalou znalostí doby a jejích reálií vám nabízí knihu, kterou lze brát i jako poutavou a v mnohém velmi dramatickou literaturu faktu. Tak jako každé nové učení se totiž islám rodil v bolestech. A na rozdíl od křesťanství i v krvavých bitvách na pláních Arábie. I když Muhammad nakonec zvítězil přístupem, jenž v mnohém připomínal smířlivost Gándhího, a nikoli řádění Čingischána.
Originální portrét Buddhy od světoznámé autorky vychází v nakladatelství Barrister & Principal již ve druhém vydání (v originále vyšel v prestižní edici Penguin Lives). Autorka se zabývá jak archetypální náboženskou ikonou, tak Buddhou jako člověkem. Popisuje Buddhovy osudy od chvíle, kdy jako Siddhata Gótama opouští svoji ženu, malého synka a pohodlný život ve význačném společenském postavení, aby se vydal na cestu namáhavého hledání duchovního probuzení. Ve srozumitelné a přesvědčivé próze Armstrongová oživuje Buddhovo hledání od jeho odmítnutí privilegovaného života po objevení pravdy, o níž byl přesvědčený, že naprosto promění lidské bytosti a umožní jim žít v míru uprostřed utrpení světa. Autorka se v knize soustřeďuje také na dobovou kulturu a zamýšlí se nad Buddhovou rolí v duchovních dějinách lidstva a nad zvláštním významem jeho myšlenek pro naši společnost, která nyní prochází krizí víry.
Krátká historie mýtu se zamýšlí nad mýty a sleduje jejich vývoj od dávnověku do dnešní doby. Co jsou to mýty? Jak vznikaly? A proč vůbec? Mají pro nás ještě nějaký význam? Ztratili jsme k nim vztah? Dějiny mýtu jsou vlastně historií lidstva záznamem jeho nadějí a usilování, jeho pátrání po řádu věcí. Mýty nám pomáhají porozumět vesmíru a našemu místu v něm. Mýty a jejich trvalé proměny nám pomáhají pochopit ty, kdo si tyto příběhy vyprávěli a vytvářeli je. Mýtus nelze číst potichu, pokud mu chceme porozumět. Takový mýtus nemá smysl. Mýtus je třeba žít a prožít. A znovu a znovu ho vyprávět.
Milióny mužov a žien sa dnes odvrátili od Boha, odmietajúc akúkoľvek spojitosť s ním. Naši predkovia však podnikali dlhé púte, aby zažili posvätnú realitu, opisujúc svoje zážitky ako Boha, Brahmana, Nirvánu či Tao. V súčasnosti sa zvyšuje počet ateistov, ktorí s rovnakým zápalom ako misionári v minulosti hlásajú, že Boh neexistuje. Karen Armstrongová skúma otázku Boha nielen v diele História Boha, ale aj v publikácii Kauzu vyhral Boh. Dochádza k poznaniu, že obraz Boha sa v priebehu dejín formoval podľa potrieb ľudí. Pre tri monoteistické náboženstvá – židovstvo, kresťanstvo a islam – platí, že nový obraz Boha sa presadil, keď pomohol v každodenných starostiach. Armstrongová sleduje históriu viery od paleolitu po súčasnosť a ukazuje, že veda a náboženstvo predtým neviedli medzi sebou konflikt. Avšak veda zmenila tón ich dialógu, pričom význam slov ako viera a tajomstvo sa zásadne pretransformoval. Dnes ateisti aj teisti diskutujú o Bohu spôsobom, ktorý by našich predkov šokoval. Prečo je dnes ťažké veriť v Boha? Má Boh budúcnosť v ére vedeckého racionalizmu? Armstrongová verí, že pohľad do minulosti môže viesť k viere, ktorá sa prispôsobí potrebám nášho rozdeleného a nebezpečného sveta.
`A History of Jerusalem should be read, not only by travellers and potential travellers in Jerusalem, but by all of us.' Stephen Tummin, Daily Telegraph
