Bohuslav Blažek Knihy

Ilustrované vydání Farmy zvířat obsahuje desítky obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika a dosud nepublikovaný text, v němž autor objasňuje vznik své slavné knihy. Když George Orwell v roce 1944 dokončil svou alegorickou bajku o ruské revoluci a stalinské diktatuře, netušil, že se stane klasikou a povinnou školní četbou. Britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili zájem, neboť byla napsána v době, kdy západní mocnosti spolupracovaly se Sovětským svazem a obávaly se, že by kritika mohla Stalina rozhněvat. Orwell věřil, že spojenectví nebude trvalé, což prorocky vyjádřil v závěrečné scéně, symbolizující konec revolučního idealismu a nástup studené války. Po vyhlášení otevřené studené války se situace obrátila a kniha byla oslavována jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala její překlady do různých jazyků a podporovala jejich distribuci v „rizikových“ zemích. Po Orwellově smrti CIA strategicky zpopularizovala jeho dílo filmem, přičemž animovaný film z roku 1954 byl upraven a plně pod kontrolou autorovy manželky. Autor, který brilantně popisoval totalitní mechanismy, nemohl tušit, že jeho dílo se stane předmětem manipulace. Farmy zvířat se staly nástrojem pro různé politické ideologie, přičemž Orwell chtěl demaskovat sovětský mýtus v zájmu demokratického socialismu. Jaký mýtus by demaskoval dnes?

Vybral a sestavil Petr Dorůžka. I. Po stopách progresivního rocku (Petr Dorůžka) II. Brian Eno / Kam se ztratila rocková avantgarda (Petr Dorůžka) III. Industriální rock / Znovuzrození avantgardy (Josef Vlček) IV. John Cage, Laurie Anderson a jejich historky (Petr Dorůžka) V. Hlavou proti zdi (Jaroslav Šťastný) Život Johna Cage Post Scriptum Několik náhodných komentářů VI. Mezi hudbou minimální a populární (Petr Dorůžka) VII. Estetika hudebního minimalismu (Petr Kofroň) VIII. Fluxus (Petr Rezek) IX. Minimální a konceptuální umění (Jiří Valoch) X. Od nového ke starému (Petr Kofroň) XI. Quax Ensemble (Václav Zahradník) XII. Vzniká nová audiovizuální kultura? (Bohuslav Blažek) XIII. Jazzové záhumenky (Lubomír Dorůžka)

Autor textu vysvětluje svůj záměr v podnázvu knihy: anamnéza, diagnóza, terapie, což rozvádí v úvodní části. V ní charakterizuje venkov ze sociologického hlediska - jeho funkce, zvláštnosti, rozdíly mezi městem a venkovem atd. Snaží se hledat cestu zpátky, aby byl venkov opět svébytným společenstvím, které je otevřené (ale nepodbízí se) i vlivům zvenčí - turistickému ruchu, rekreantům i tzv. chalupářům a chatařům. Svou analýzu provádí ve třech regionech - na severu Čech v oblasti Českokamenicka, na jihu v okolí Soběslavi (známá soběslavská blata) a jako spojovací článek mezi nimi zařadil nově vzniklý mikroregion na Benešovsku, Chopos, nazvaný podle zakládajících obcí Chotýšan a Postupic. Analýzu změn a stanovení diagnózy současného stavu dokumentuje i mnoha fotografiemi (fotografem je autorův syn). Na závěr knihy pak rozebírá sociální formy přiměřené našemu venkovu; autorova teorie směřuje k obnově, ne k rozvoji

Monografie o tvorbě významné české fotografce Dagmar Hochové obsahuje především momentky a portréty.

Čtyři pohádky na motivy bratří Grimmů a Hanse Christiana Andersena. Kniha obsahuje O statečném krejčíkovi, Král Drozdibrad, Zlatá husa a O bílém hadovi

Soubor statí o divadle od známého radikálního a všestranného myslitele – sociologa, ekologa, psychologa, dramaturga a pedagoga Bohuslava Blažka (1942–2004). Autor divadlo nahlíží nejen kriticky, ale i ve vektorech světa trvale rostoucí neurčitosti. Publikaci sestavili Jan Dvořák, Jiřina Olmrová a Filip Blažek a byla vydána ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU / NAMU v Praze. Z dobře představitelného mnohosvazkového díla z esejů, kritik, analýz, komentářů a glos Bohuslava Blažka, a to v oslňující škále oborů a specializací zpřístupňujeme souhrn jeho statí o divadle, včetně náklonů k tomuto uměnovědnému předmětu z obecnějších pozic nebo mediálních kontextů. V časové vlně od kulminace liberalizačního procesu 60. let, přes normalizační lapání po dechu k novému rozhledu po listopadu 1989 nastavil autor v nyní sdružených textech –asi jako málokdo u nás – zároveň i zrcadlo radikální proměně civilizace, v myšlení i komunikaci. „Byl B. B. objevitelem nových cest nazíraní na divadlo a kulturu vůbec? Byl současně provokatérem a solitérem? Byl obojím. V dávných šedesátých letech americký literární kritik John Barry napsal, že spisovatel musí zajít hodně daleko, aby lidé došli dost daleko. Tato maxima, myslím, platí nejen v literatuře. Platí i v divadle, ve filmu, ve výtvarném umění a jistě i v uměnovědě.“ Z recenze Jana Koláře, Divadelní noviny, únor 2019

Společenské hry pro všestranný rozvoj osobnosti.

Další soubor společenských her a kvízů pro jednoho, dva i více hráčů.

Pozoruhodná kniha sestavená převážně z článků a úvah známého publicisty a sociálního ekologa se zabývá vlivem televize a ostatních médií na děti.