Bohuslav Blažek

MgA. Mgr. Bohuslav Blažek (18. října 1942 Praha – 20. listopadu 2004 Praha) byl sociální ekolog. Vystudoval filmovou a televizní dramaturgii na FAMU a filosofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Jeho zájmové a pracovní rozpětí sahalo od sociologie přes architekturu a vědu až po média a umění. Byl publicistou, filmovým dramaturgem a režisérem, metodologem, překladatelem, prognostikem, myčem výloh, konzultantem a spoluautorem architektů a urbanistů, rozhlasovým a televizním moderátorem, autorem nebo spoluautorem mnoha tzv. měkkých her a necelé dvacítky knih. Od roku 1991 byl ředitelem nadace EcoTerra (r. 2002 se transformovala na stejnojmennou nástupnickou organizaci EcoTerra o. p. s.). Posledních deset let přednášel na třech vysokých školách a věnoval se sociologii a ekologii venkova, nejen publikačně, ale i v rámci občanských iniciativ. Jako vysokoškolský pedagog vyučoval sociální ekologii na fakultě architektury ČVUT (1992–2004), na katedře divadelní antropologie DAMU (1999–2002) a na FAMU (2002–2004). Jeho semináře na FA ČVUT vedly studenty k samostatnému uvažování, kritickému myšlení a neobvyklému pohledu na architekturu a životní prostředí. Propagoval různé metody, vedoucí k dialogu architekta s klientem a k participaci veřejnosti na architektonických projektech. V letech 1993–2001 byl po tři volební období místopředsedou Spolku pro obnovu venkova. Roku 1997 spoluzakládal Školu obnovy venkova v Libčevsi. Starostům a dalším aktivním venkovským občanům poskytoval výraznou inspiraci jak pro reflexi venkovské identity, tak pro reálné drobné kroky zaměřené na každodennost.

Bohuslav Blažek publikoval stovky článků v mnoha českých i zahraničních novinách a časopisech. V průběhu života byl člen redakčních rad několika odborných časopisů (Literární noviny, Souvislosti, Tvář). Režíroval téměř 30 dokumentárních filmů. Jako moderátor nebo diskutující se účastnil mnoha panelů vysílaných v České televizi nebo v Českém rozhlase. V letech 2000–2002 moderoval internetovou diskusi věnovanou Pražskému hradu, od roku 2001 do roku 2004 také moderoval internetovou diskusi na téma obnovy venkova. Bohuslav Blažek byl od roku 1971 ženatý, má dva syny.

Koncem 60. let působil v týdeníku Literární noviny. Znovu mohl publikovat teprve od roku 1978, kdy vydal svou první knihu – Mezi vědou a nevědou. Tehdy pracoval jako metodolog v Ústavu krajinné ekologie ČSAV a jeho úkolem bylo hledat společný jazyk mezi většinou přírodovědců a maličkým oddělením společenskovědních badatelů. Toto oddělení (antropoekologie) bylo posléze z politických důvodů zrušeno. Přes všechny dramatické zvraty se mu podařilo stát se jedním ze zakladatelů sociální ekologie u nás. K jeho nejvýznamnějším odborným publikacím patří Krása a bolest: Umění, tvořivost a hra v životě trpících a postižených (spolu s Jiřinou Olmrovou) a Venkov / města / média. Jeho knihu Venkovy – anamnéze, diagnóza, terapie s fotografiemi syna Kryštova Blažka vydalo v roce 2004 brněnské nakladatelství Era. Svou poslední knihu Zvrácená pyramida s podtitulem sociálně-ekologická studie konfliktu mezi pyramidovým schématem a občanskou společností napsal opět společně s Jiřinou Olmrovou.

V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu Josefa Vavrouška, kterou každoročně uděluje Nadace Charty 77 za významnou práci v oblasti ekologie a životního prostředí, a to „za celoživotní úsilí o řešení aktuálních společenských a environmentálních otázek, aktivní prosazování principů trvale udržitelného rozvoje, inovativní přístup při prosazování participace občanů na správě věcí veřejných a významný přínos k jejich zprostředkování širší veřejnosti“.