Bohuslav Blažek Knihy

Farma zvířat je alegorický satirizující román George Orwella, ukazující formou bajky politické vztahy a děje mezi lidmi. Autor se důsledně vyhýbá vysvětlujícím komentářům, ale vzhledem k době napsání díla je nejzjevnější podobenství se stalinistickou degenerací Sovětského svazu. V příběhu se objevuje skupinka zvířat, která se vzbouří a vyžene lidi z farmy, na které žije, a vede ji sama. Jejich vláda se však postupně zvrhne v brutální tyranii. Tento román byl napsán v průběhu 2. světové války a vydán srpnu roku 1945. Ačkoliv nebyl do konce 50. let příliš úspěšným, dnes je jedním z nejznámějších děl autora, stejně jako např. antiutopický román 1984. Vydalo nakladatelství Index v roce 1981

Vybral a sestavil Petr Dorůžka. I. Po stopách progresivního rocku (Petr Dorůžka) II. Brian Eno / Kam se ztratila rocková avantgarda (Petr Dorůžka) III. Industriální rock / Znovuzrození avantgardy (Josef Vlček) IV. John Cage, Laurie Anderson a jejich historky (Petr Dorůžka) V. Hlavou proti zdi (Jaroslav Šťastný) Život Johna Cage Post Scriptum Několik náhodných komentářů VI. Mezi hudbou minimální a populární (Petr Dorůžka) VII. Estetika hudebního minimalismu (Petr Kofroň) VIII. Fluxus (Petr Rezek) IX. Minimální a konceptuální umění (Jiří Valoch) X. Od nového ke starému (Petr Kofroň) XI. Quax Ensemble (Václav Zahradník) XII. Vzniká nová audiovizuální kultura? (Bohuslav Blažek) XIII. Jazzové záhumenky (Lubomír Dorůžka)

Autor textu vysvětluje svůj záměr v podnázvu knihy: anamnéza, diagnóza, terapie, což rozvádí v úvodní části. V ní charakterizuje venkov ze sociologického hlediska - jeho funkce, zvláštnosti, rozdíly mezi městem a venkovem atd. Snaží se hledat cestu zpátky, aby byl venkov opět svébytným společenstvím, které je otevřené (ale nepodbízí se) i vlivům zvenčí - turistickému ruchu, rekreantům i tzv. chalupářům a chatařům. Svou analýzu provádí ve třech regionech - na severu Čech v oblasti Českokamenicka, na jihu v okolí Soběslavi (známá soběslavská blata) a jako spojovací článek mezi nimi zařadil nově vzniklý mikroregion na Benešovsku, Chopos, nazvaný podle zakládajících obcí Chotýšan a Postupic. Analýzu změn a stanovení diagnózy současného stavu dokumentuje i mnoha fotografiemi (fotografem je autorův syn). Na závěr knihy pak rozebírá sociální formy přiměřené našemu venkovu; autorova teorie směřuje k obnově, ne k rozvoji

Monografie o tvorbě významné české fotografce Dagmar Hochové obsahuje především momentky a portréty.

Čtyři pohádky na motivy bratří Grimmů a Hanse Christiana Andersena. Kniha obsahuje O statečném krejčíkovi, Král Drozdibrad, Zlatá husa a O bílém hadovi

Soubor statí o divadle od známého radikálního a všestranného myslitele – sociologa, ekologa, psychologa, dramaturga a pedagoga Bohuslava Blažka (1942–2004). Autor divadlo nahlíží nejen kriticky, ale i ve vektorech světa trvale rostoucí neurčitosti. Publikaci sestavili Jan Dvořák, Jiřina Olmrová a Filip Blažek a byla vydána ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU / NAMU v Praze. Z dobře představitelného mnohosvazkového díla z esejů, kritik, analýz, komentářů a glos Bohuslava Blažka, a to v oslňující škále oborů a specializací zpřístupňujeme souhrn jeho statí o divadle, včetně náklonů k tomuto uměnovědnému předmětu z obecnějších pozic nebo mediálních kontextů. V časové vlně od kulminace liberalizačního procesu 60. let, přes normalizační lapání po dechu k novému rozhledu po listopadu 1989 nastavil autor v nyní sdružených textech –asi jako málokdo u nás – zároveň i zrcadlo radikální proměně civilizace, v myšlení i komunikaci. „Byl B. B. objevitelem nových cest nazíraní na divadlo a kulturu vůbec? Byl současně provokatérem a solitérem? Byl obojím. V dávných šedesátých letech americký literární kritik John Barry napsal, že spisovatel musí zajít hodně daleko, aby lidé došli dost daleko. Tato maxima, myslím, platí nejen v literatuře. Platí i v divadle, ve filmu, ve výtvarném umění a jistě i v uměnovědě.“ Z recenze Jana Koláře, Divadelní noviny, únor 2019

Sociální posila v rodinách s mentálně retardovaným dítětem Doprovodný komentář: MUDr. Jiří Kučera, CSc.