Nová antologie erotické poezie od autorů sdružených v olomouckém Klubu poetických sprosťáků představuje i některá ještě nezavedená jména. Vedle nich se ale čtenář setká se svými starými známými, ať už to je duše klubu Milan Valenta či Pavel Kašpar, Jana Chalupová, Miroslav Demel, Pavel Svoboda, Josef Valenta a mnozí další.
Knížka se zabývá minulým, současným a budoucím vývojem Moravy v rámci širších územních celků. Vychází z počátků moravské historie, tedy Velkomoravské říše, zamýšlí se nad postavením Moravy na pozadí dějinných událostí v průběhu staletí až do dnešní doby a pokouší se nastínit možný svébytnější vývoj v blízké budoucnosti.
Čtvrtý svazek výhradně erotické poezie autorů sdružených v Klubu poetických sprosťáků, tedy x-krát o jednom a tomtéž, leč i nadále odvážně a zajímavě.
pro 9. ročník základní školy a odpovídající ročník víceletých gymnázií
Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu mentálního postižení nebo oslabení kognitivního výkonu: dílčí část.
Odborná publikace renomovaných autorů reaguje na významné legislavně-správní i metodické změny v našem školství a také na potřebu podpůrných opatření u dětí, které se potýkají při vzdělávání s různými potížemi a deficity, což může vést – mimo jiné – ke specifickým poruchám učení a chování. Kniha je přínosem nejen pro speciální pedagogy a psychology, ale především pro učitele mateřských škol a prvního stupně běžných škol, stejně jako pro studenty pedagogických oborů. Dozvědí se vše podstatné o dopadu tohoto typu postižení na vzdělávání dětí předškolního a mladšího školního věku a o jejich diagnostice a intervenci. Přidanou hodnotou knihy je diagnostická příloha, která je přehledně zpracovaná tak, aby podle ní mohli nejen poradenští pracovníci, ale i učitelé ohodnotit jednotlivé dílčí funkce (např. percepční, kognitivní nebo motorické), jejichž deficit může vést ke specifickým poruchám učení a chování. Tento materiál, standardizovaný na populaci českých žáků, nebyl dosud nikde publikován.
Pověsti, příběhy a morytáty z horní Hané. Kdo by neznal lišku Bystroušku! To, co pro její proslulost psanými příběhy u našinců udělal Těsnohlídek, to pro její světovost učinil Janáček operou. Oba tvůrci akční rádius mazané lišky situovali způsobem „malá domů“: první do brněnské destinace bíloveckého údolí, druhý do rodných Hukvald. Zkrátka, oba ji ukradli! Komu? Hané a Hanákům! Neboť tam v kopcích nad meandrující Moravou, v hájemství hradů Bouzova, Mírova i Úsova, v mohelnických lesích na samotě hájovny Střítež Bystrouška vyrůstala u revírníka Bartoše. Tam se to všechno odehrálo. Proto „ukradené“ pověsti. Podobně jako Janáček s Těsnohlídkem ukradli Bystroušku Hanákům, tak autor knihy se rozhodl vykrást Shakespeara, Mrštíky, Londona či Vančuru a na revanš přenést děje známých příběhů do hanácké krabatiny.
Děj je možno parafrázovat profláklým rčením o dvojím vstoupení do řeky: „Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, a když už, je to stejně houby platné, nikomu tím nepomůžeš a sobě uškodíš!“ To je poznání hrdiny příběhu, kterému se podaří z přítomnosti prosáknout do vlastní minulosti období husákovské šedi, zatímco jeho mladé alter ego z období reálného socialismu se recipročně ocitne v dnešním světě. Místem příběhu je moravské univerzitní město ustrnulé v šedi reálného socialismu, stejně jako hlavní město světového proletariátu a vzdálené stepi sovětského impéria.
