Karolina Světlá Pořadí knih (chronologicky)

Korespondence Karoliny Světlé, kterou v létě roku 1862 vedla s mladší sestrou Sofií Podlipskou, přítelkyní Marií Němečkovou a Janem Nerudou, zachycuje příběh vztahu dvou mladých, začínajících spisovatelů. Světlé bylo v době korespondence třicet dva let, Nerudovi dvacet osm. Nerudovy listy, plné hlubokého citu, se dochovaly jen v opisech, které Světlá ve svých dopisech posílala sestře. Sama sebe při tom postavila do role ženy, která je rozhodnutá „napravit“ vnitřně rozháraného mladého muže, marnícího svůj talent. Aby mu pomohla z finanční tísně a ochránit ho tak před vězením pro dlužníky, zorganizovala utajenou akci, do níž zaangažovala rovněž přítelkyni Marii. Sbližování obou autorů je ale rázem přeťato právě Mariinou indiskrecí – vztah je vyzrazen, většina dopisů spálena. A Světlá dává svému manželovi slib, že s Nerudou již nikdy nepromluví a již mu nikdy nenapíše…

Povídky o lásce od významných českých spisovatelů. Volně navazuje na antologie Dva Štědré večery a Vánoční dárek.

Téměř neznámý romantický příběh určený jak čtenářům, kteří rádi čtou milostné historie, tak těm, kteří ještě nezapomněli na českou klasiku nebo ji chtějí poznávat. Vychází v modernější jazykové podobě, čtivé a srozumitelné. Adaptovala Zuzana Nováková.

Doba Josefa Mánesa v zrcadle literatury. Líbánky na Hané je soubor literárních děl, která reflektují období 19. století a jeho kulturní kontext v české literatuře. Kniha zahrnuje příspěvky významných autorů, jako jsou Karel Jaromír Erben, Karel Sabina, Jaroslav Novák a další, kteří se ve svých textech věnují různým aspektům života a společnosti té doby. Hlavními tématy jsou národní obrození, identita a tradice, stejně jako každodenní život na Hané. Postavy v těchto literárních dílech představují široké spektrum lidských zkušeností, od venkovských obyvatel po intelektuály, a jejich příběhy odrážejí jak osobní, tak kolektivní zápasy a radosti. Kniha se zaměřuje na propojení literatury a historie, přičemž ukazuje, jak literární výrazy a motivy odrážejí dobové hodnoty a myšlení. Čtenáři se mohou těšit na analýzu jazykových prostředků, stylu a tematických prvků, které utvářejí českou literární tradici v kontextu Mánesovy doby.

Mizející svět starých pražských trhů. Karolina Světlá, Černý Petříček Popelka Biliánová, Paní Katynka z Vaječného trhu Božena Obdržálková, Bylo...

Dvě črty (Několik archů z rodinné kroniky, Ještě několik archů z rodinné kroniky), komponované jako rodové portréty s obecnější lidskou i společenskou platností, vycházejí k 150. výročí autorčina narození.Uspořádal, edičně připravil, medailón o autorce napsal Mojmír Otruba.

Nově utvořený výbor z menších pražských próz přináší jednak časově vzdálenější látky, které znala autorka z místního podání (Dcera otce svého, Na košatkách, Drama zbořeného domu), a jednak látky ze zážitků svého mládí z Prahy předrevoluční (Pan policejní komisař) a z Prahyza revoluce 1848 (Pán a sluha.). Celou knihou procházejí výňatky z memoárového díla Upomínky (V Poštovské ulici, Vltava, Naše babička, S otcem, Tandlmark, Nedělní lekce), jež vedle vypravěčské půvabnosti mají zpřítomňovat osobu spisovatelky. Výbor uspořádal, edičně připravil, medailón o autorce, vysvětlivky a ediční poznámky napsal Mojmír Otruba. 22-099-75

Tři povídky z povídkového souboru Kresby z Ještědí, knihy, kterou autorka napsala ve vrcholném tvůrčím údobí na okraji velkých skladeb románových. Ústředním tématem jsou různé, humorné i trpké situace lásky, přičemž hlavní váha povídek je v kresbě postav z lidu. Povídka Námluvy jeprodchnuta úsměvnou pohodou a protkána četnými prvky nářečními a zvykoslovnými. Povídka Nebožka Barbora líčí dojemnou životní vzájemnost dvou stárnoucích prosťáčků. Podle povídky Hubička napsala Eliška Krásnohorská libreto ke Smetanově stejnojmenné opeře.

Do výboru jsou zařazeny povídky Hubička, Sefka, Večer u koryta, Námluvy, Kterak se dohodli, "Přišla do rozumu". Mladé čtenáře zaujmou svými hrdinkami, ženami čistých srdcí a sympatických osobních rysů, početnou galerií typických kdysi postav českého venkova a výstižným líčením prostředí kraje pod Ještědem, v němž jsou rozvíjeny napínavé a nečekaně rozuzlované příběhy.

Z rukopisného materiálu vybral a uspořádal, k vydání připravil, edičními poznánkámi a vysvětlivkami, rejstříkem a doslovem opatřil Josef Špičák. I. část - Vzpomínky, paměti, literární dokumenty (vybráno z dosud nepublikovaných článků) - 566 stran; II. část - Korespondence (Svazekosobní korespondence je uspořádán v několik celků, které dokreslují její poměr k Ještědu, citové vztahy k Janu Nerudovi, přátelství s E. Krásnohorskou a literární styky s řadou českých spisovatelů a nakladatelů.) - 729 stran.

Z rukopisného materiálu vybral a uspořádal, k vydání připravil, edičními poznánkámi a vysvětlivkami, rejstříkem a doslovem opatřil Josef Špičák. I. část - Vzpomínky, paměti, literární dokumenty (vybráno z dosud nepublikovaných článků) - 566 stran; II. část - Korespondence (Svazekosobní korespondence je uspořádán v několik celků, které dokreslují její poměr k Ještědu, citové vztahy k Janu Nerudovi, přátelství s E. Krásnohorskou a literární styky s řadou českých spisovatelů a nakladatelů.) - 729 stran.

Z rukopisného materiálu vybral a uspořádal, k vydání připravil, edičními poznánkámi a vysvětlivkami, rejstříkem a doslovem opatřil Josef Špičák. I. část - Vzpomínky, paměti, literární dokumenty (vybráno z dosud nepublikovaných článků) - 566 stran; II. část - Korespondence (Svazekosobní korespondence je uspořádán v několik celků, které dokreslují její poměr k Ještědu, citové vztahy k Janu Nerudovi, přátelství s E. Krásnohorskou a literární styky s řadou českých spisovatelů a nakladatelů.) - 729 stran.

Knížka obsahuje povídky a román : Zvonečková královna, Černý Petříček, Mladá paní Zapletalová, Na košatkách, Škapulíř.

Obsahuje: První češka, Na úsvitě, Jitřenka, Poslední paní Hlohovská. Ke konci knihy připojena obrazová část.

Jedná se o výbor. Obsah: Lesní panna 7 Z Ještěda 33 O krejčíkově Anežce 64 Lamač a jeho dítě 121 Námluvy 187 "Přišla do rozumu" 214 Doslov 257 Ediční poznámky 262

Ještědské romány jsou prózy z venkovského prostředí od Karolíny Světlé, v nichž jsou hlavními hrdinkami většinou ženy. Mezi nejznámější Ještědské romány patří: Vesnický román (1867), Kříž u potoka (1868), Kantůrčice (1869), Frantina (1870) a Nemodlenec (1873).

Úvod, spojovací texty a poznámky napsal Josef Špičák.

Ještědské romány jsou prózy z venkovského prostředí od Karolíny Světlé, v nichž jsou hlavními hrdinkami většinou ženy. Mezi nejznámější Ještědské romány patří: Vesnický román (1867), Kříž u potoka (1868), Kantůrčice (1869), Frantina (1870) a Nemodlenec (1873).

Ještědské romány jsou prózy z venkovského prostředí od Karolíny Světlé, v nichž jsou hlavními hrdinkami většinou ženy. Mezi nejznámější Ještědské romány patří: Vesnický román (1867), Kříž u potoka (1868), Kantůrčice (1869), Frantina (1870) a Nemodlenec (1873).

Ještědské romány jsou prózy z venkovského prostředí od Karolíny Světlé, v nichž jsou hlavními hrdinkami většinou ženy. Mezi nejznámější Ještědské romány patří: Vesnický román (1867), Kříž u potoka (1868), Kantůrčice (1869), Frantina (1870) a Nemodlenec (1873).

Ještědské romány jsou prózy z venkovského prostředí od Karolíny Světlé, v nichž jsou hlavními hrdinkami většinou ženy. Mezi nejznámější Ještědské romány patří: Vesnický román (1867), Kříž u potoka (1868), Kantůrčice (1869), Frantina (1870) a Nemodlenec (1873).

Hrdina "Vesnického románu", Antoš Jírovec, se dostane do mravního konfliktu mezi povinností a láskou. Protože je žárlivou ženou přímo týrán, chce se dát rozvést a oženit se se svéráznou dívkou Sylvou. Ta však nechce vybudovat své štěstí na zármutku druhých, zalekne se posléze i kletbyumírající Antošovy ženy a odchází jako řeholnice do pražské nemocnice. Antoš dožije zbytek života se svými dvěma synky v horách u staré matky. V "Kříži u potoka" - romantickém příběhu podloženém skutečnou událostí - vykoupí Evička prokletý rod Potockých tím, že se pokoří před milenkou mužovou a sama se odvrátí od švakra, kterého vroucně miluje. Pozadí románu tvoří vylíčení života podještědského lidu, jeho zvyků i obyčejů a nálada doby, plné pověr, i probleskujících již nových myšlenek. Také "Kantůrčice" svým vylíčením starodávného způsobu života ještědského lidu vystihuje Podještědí, jak je autorka ještě osobně poznala

"Frantina", vyd. po prvé r. 1870 je jedna z velkých románových prací K. Světlé, inspirovaných Podještědím. Její hrdinkou je žena silného intelektu, představitelka lidové touhy po spravedlnosti a lidového odporu proti zvůli, ať už ji provádějí páni či loupežníci. Pro svou spravedlnost a rozumné hospodaření je oblíbena nejenom čeládkou, ale i vším lidem a stane se po smrti mužově rychtářkou. Jenom jediný druh lidí Frantina nenávidí - zloděje, lesňáky. Proti nim vystoupí za cenu ztráty vlastního štěstí, když sama vlastní rukou zabije vládce lesňáků, jehož od mládí milovala a za něhož se chystala provdat. - "Nemodlenec" je další ještědský román, s dějem z doby pojosefinské. Spravedlivý Michal Lutovský, poslední potomek zemanského rodu, smělým činem se pokusí dokázat vesnickému lidu, že jej panstvo ohlupuje a zastrašuje pod náboženskými záminkami.

Autorka v románu líčí staropražský život obchodníka na trhu.

Úplné a původní znění (podle prvních vydání knižních nebo časopiseckých) povídek, novel, črt a charakteristických obrázků, jež spisovatelka - přední představitelka pokrokové měšťanské inteligence 60. let 19. století - čerpala ze svého sblížení s lidem ještědského kraje. Ústředním dějem většiny povídek je láska, kterou autorka chápe jako oporu charakteru, síly postav, jejich vůle a důslednosti. Hlavní váha povídek je pak v kresbě postav z lidu v němž spisovatelka "našla příklady mravní krásy a důslednosti, bezúrostřední cit, humor i hloubavý rozum: poznala lid jako oporu národního vědomí a strážce českého jazyka. Chtěla proto svým dílem ještědský lid oslavit, aby tím vytvořila přímý protiklad k městským salonům" (M. Podhorský)

Ještědské obrázky Karoliny Světlé. Povídky, novely a romaneta. "Píši proto vesnické povídky, poněvadž se tato látka ztrácí od roku k rou, poněvadž za deste let toho zbude málo (...). Nepřihlížela jsem jen k pověrám, nýbrž k zvláštnosti povahy, přesvědčena jsouc, že jisté vlastnosti se mohou vyvinouti jen v jistých místech, jako byliny jen v jisté půdě. Pročež se mi nezdá správné, neřekne-li se, která krajina je pozadím. (...) Nemám jiné ctižádosti, než abych podala kus života lidu, co článek v řetězu vzdělanosti obecné. Jako přírodozpytec studuje floru jistého kraje, si všímá všeho, i každého lišejníku, tak jsem si všímala, kterak kvetl tam národ, jaké má zvláštnosti, jak kvete bylina vzdělanosti jeho, jak přechází, jak se přetvořuje," napsala Karolína Světlá ve svých poznámkách.

Milostný román s vlasteneckou tematikou z posledního tvůrčího údobí autorky je výrazně zaměřený na podporu a rozvoj národního uvědomění českých lidových vrstev.

Soubor povídek z kraje Podještědí, které vycházely původně v časopisech v devadesátých letech devatenáctého století. V povídkách autorka vykresluje čtenáři charaktery a osudy venkovských obyvatel, přičemž se citlivě zabývá otázkou morálních zákonů a následků vyniklých jejich vědomým či nevědomým porušováním. Obsah - U sedmi javorů, V Hložinách, Z vypravování staré žebračky, Černá divizna, Cikánka.

Dcera pouště -- Dvojí probuzení -- Sestry -- Líbánky koketiny -- Společnice -- Několik dní ze života pražského hejska

Tématika příběhů z pražského prostředí navazují na autorčiny zkušenosti z měšťanského života.

Knihu uspořádala a studií a poznámkami doplnila Věra Lišková. Tento výbor byl pořízen podle textů posledních knižních vydání, většinou z Kobrovy Národní bibliotéky, které Karolina Světlá ještě přehlédla; znění jednotlivých povídek bylo srovnáno s původními texty v časopisech, kde byly otištěny poprvé. Významnější varianty, objevivší se při tomto srovnání, jsou v poznámkách uvedeny. Zaznamenáno jest vždy datum a místo prvého otištění práce, jakož i jejího prvního zařadění do knižního souboru. Až na nutnou pravopisnou úpravu, zůstaly texty bez jazykových úprav a stylistických změn a ovšem i bez jakýchkoliv zásahů do stavby díla, tedy i bez krácení a škrtů; každá změna jazyková či komposiční by nutně porušila jeho nedílný organický celek. Karolina Světlá vysvětlovala pouze některé dialektismy, a to buď přímo v závorce v textu nebo poznámkami pod čarou; stejně nesoustavně připojovala i poznámky věcné. Aby tato úprava v četně nerušila a také pro soustavnost byly spisovatelčiny poznámky zařaděny k ostatním. Jsou odlišeny uvozovkami a značkou S.

Soubor povídek z kraje Podještědí, které vycházely původně v časopisech v devadesátých letech devatenáctého století. V povídkách autorka vykresluje čtenáři charaktery a osudy venkovských obyvatel, přičemž se citlivě zabývá otázkou morálních zákonů a následků vyniklých jejich vědomým či nevědomým porušováním. Obsah - Z vypravování staré žebračky, Černá divizna, Cikánka.

Soubor povídek z kraje Podještědí, které vycházely původně v časopisech v devadesátých letech devatenáctého století. V povídkách autorka vykresluje čtenáři charaktery a osudy venkovských obyvatel, přičemž se citlivě zabývá otázkou morálních zákonů a následků vyniklých jejich vědomým či nevědomým porušováním. Obsah - U sedmi javorů, V Hložinách, Z vypravování staré žebračky, Černá divizna, Cikánka.

Vesnický román z Podještědí, jehož dramatickou inspiraci tvoří místní pověst o bratrovraždě a rodovém prokletí, přecházejícím z pokolení na pokolení. Ušlechtilým rozhodnutím provdat se do neštěstím stíhané rodiny a postavit se tak nepříznivému osudu, uskutečňuje mladá vesnickádívka svou touhu dát svému životu hlubší smysl. Dokáže tato prostá, ale morálně silná žena odpustit manželovi jeho nevěru i hrubost a za těžkých životních okolností stát pevně při něm?

Obsahuje: Z vypravování staré žebračky -- Černá divizna -- Cikánka.

Soubor povídek z kraje Podještědí, které vycházely původně v časopisech v devadesátých letech devatenáctého století. V povídkách autorka vykresluje čtenáři charaktery a osudy venkovských obyvatel, přičemž se citlivě zabývá otázkou morálních zákonů a následků vyniklých jejich vědomým či nevědomým porušováním. Obsah - U sedmi javorů, V Hložinách, Z vypravování staré žebračky, Černá divizna, Cikánka.

Satanáš a jiné povídky: Satanáš Bohatá nevěsta Nezabloudil "Na zdar důstojného!"

Selský příběh z roku 1775 o zrušení roboty a o tažení sedláků do Prahy ke svým vrchnostem, aby se s pány domluvili. Páni však povstání potlačili silou. Historickým podkladem romaneskního děje je doba Josefa II. Ústřední postava krásné hraběnky odmítá panovníkovo milostné přátelství. Chce odčinit národní vinu praotců rodu. Hlásí se k českobratrství a odchází z vlasti.

Děj se odehrává na vesnici v polovině 19. století. Po smrti manžela dá vdova Jirovcová svého syna do služby na rychtářský statek. Na statku si všichni mladého Antoše oblíbí a rychtář z něj udělá čeledína. Po smrti rychtáře se rychtářka vdá za Antoše, který si ji vezme z vděčnostiza protislužbu. Z počátku ideální manželství se však dostává do krize... Sedmé vydání.

Jeden z nejznámějších románů autorky. Vesnický román o hrdince, která ve jménu cti a spravedlnosti obětuje život svého milého ve chvíli, kdy zjistí, že se stal vůdcem loupeživé bandy.

Román zobrazující náboženství v severních Čechách v josefínské době. Hrdinka románu se chce pomstít zemanské rodině Luhovských, kteří jí velmi ublížili.Nakonec od svého plánu upustí. Vyhraje pochopení a odpuštění nad pomstou.

Povídka o velké lásce Isabely a básníka Oskara,která skončí smutně.Autorka zde vydala podobenství o své lásce k Janu Nerudovi.

Milostný román s vlasteneckou tematikou z posledního tvůrčího údobí autorky je výrazně zaměřený na podporu a rozvoj národního uvědomění českých lidových vrstev.

Selský příběh z roku 1775 o zrušení roboty a o tažení sedláků do Prahy ke svým vrchnostem, aby se s pány domluvili. Páni však povstání potlačili silou.

Obsahuje: Z vypravování staré žebračky -- Černá divizna -- Cikánka.

V bohaté rodině, která zavrhla český původ, vyroste dívka, kterou všichni pro lásku k českému jazyku opovrhují. Když se setká s venkovskými lidmi, stává se uvědomělou Češkou.

Povídka, podle níž napsala Eliška Krásnohorská libreto k opeře Bedřicha Smetany. Na paměť 500tého provedení Hubičky a k 110letému výročí narození Karoliny Světlé, které připadá na 24.11.1940, jako soukromý tisk pro své přátele k Novému roku 1940 vydalo nakladatelství L.Mazáč v prosinci 1939.