Knihobot

Karolina Světlá

    24. únor 1830 – 7. září 1899

    Karolína Světlá je považována za zakladatelku českého vesnického románu. Její dílo se inspirovalo přátelstvím s předními českými literáty a zahraničními vlivy, zejména francouzskou autorkou George Sand. Osobní tragédie rovněž formovaly její tvorbu a její zájem o postavení ženy ve společnosti. Světlá byla také aktivní v emancipačních spolcích a podporovala vzdělávání a nezávislost žen.

    Karolina Světlá
    Pověsti z Ještěda
    Pod starými krovy
    Povídky z Ještěda
    Ještědské povídky
    Kresby z Ještědí
    Na úsvitě
    • 2007

      Korespondence Karoliny Světlé, kterou v létě roku 1862 vedla s mladší sestrou Sofií Podlipskou, přítelkyní Marií Němečkovou a Janem Nerudou, zachycuje příběh vztahu dvou mladých, začínajících spisovatelů. Světlé bylo v době korespondence třicet dva let, Nerudovi dvacet osm. Nerudovy listy, plné hlubokého citu, se dochovaly jen v opisech, které Světlá ve svých dopisech posílala sestře. Sama sebe při tom postavila do role ženy, která je rozhodnutá „napravit“ vnitřně rozháraného mladého muže, marnícího svůj talent. Aby mu pomohla z finanční tísně a ochránit ho tak před vězením pro dlužníky, zorganizovala utajenou akci, do níž zaangažovala rovněž přítelkyni Marii. Sbližování obou autorů je ale rázem přeťato právě Mariinou indiskrecí – vztah je vyzrazen, většina dopisů spálena. A Světlá dává svému manželovi slib, že s Nerudou již nikdy nepromluví a již mu nikdy nenapíše…

      Bouřky: Příběh Karoliny Světlé a Jana Nerudy: Korespondence Karoliny Světlé z roku 1862
    • 1998

      Námluvy

      • 189 stránek
      • 7 hodin čtení
      3,8(11)Ohodnotit

      Povídky o lásce od významných českých spisovatelů. Volně navazuje na antologie Dva Štědré večery a Vánoční dárek.

      Námluvy
    • 1994

      Téměř neznámý romantický příběh určený jak čtenářům, kteří rádi čtou milostné historie, tak těm, kteří ještě nezapomněli na českou klasiku nebo ji chtějí poznávat. Vychází v modernější jazykové podobě, čtivé a srozumitelné. Adaptovala Zuzana Nováková.

      Černá divizna
    • 1982

      Doba Josefa Mánesa v zrcadle literatury. Líbánky na Hané je soubor literárních děl, která reflektují období 19. století a jeho kulturní kontext v české literatuře. Kniha zahrnuje příspěvky významných autorů, jako jsou Karel Jaromír Erben, Karel Sabina, Jaroslav Novák a další, kteří se ve svých textech věnují různým aspektům života a společnosti té doby. Hlavními tématy jsou národní obrození, identita a tradice, stejně jako každodenní život na Hané. Postavy v těchto literárních dílech představují široké spektrum lidských zkušeností, od venkovských obyvatel po intelektuály, a jejich příběhy odrážejí jak osobní, tak kolektivní zápasy a radosti. Kniha se zaměřuje na propojení literatury a historie, přičemž ukazuje, jak literární výrazy a motivy odrážejí dobové hodnoty a myšlení. Čtenáři se mohou těšit na analýzu jazykových prostředků, stylu a tematických prvků, které utvářejí českou literární tradici v kontextu Mánesovy doby.

      Doba Josefa Mánesa v zrcadle literatury. Líbánky na Hané
    • 1981

      Mizející svět starých pražských trhů. Karolina Světlá, Černý Petříček Popelka Biliánová, Paní Katynka z Vaječného trhu Božena Obdržálková, Bylo...

      Růže z pražských trhů
    • 1980

      Dvě črty (Několik archů z rodinné kroniky, Ještě několik archů z rodinné kroniky), komponované jako rodové portréty s obecnější lidskou i společenskou platností, vycházejí k 150. výročí autorčina narození.Uspořádal, edičně připravil, medailón o autorce napsal Mojmír Otruba.

      Z rodinné kroniky
    • 1975

      Nově utvořený výbor z menších pražských próz přináší jednak časově vzdálenější látky, které znala autorka z místního podání (Dcera otce svého, Na košatkách, Drama zbořeného domu), a jednak látky ze zážitků svého mládí z Prahy předrevoluční (Pan policejní komisař) a z Prahyza revoluce 1848 (Pán a sluha.). Celou knihou procházejí výňatky z memoárového díla Upomínky (V Poštovské ulici, Vltava, Naše babička, S otcem, Tandlmark, Nedělní lekce), jež vedle vypravěčské půvabnosti mají zpřítomňovat osobu spisovatelky. Výbor uspořádal, edičně připravil, medailón o autorce, vysvětlivky a ediční poznámky napsal Mojmír Otruba. 22-099-75

      Povídky z minulé Prahy
    • 1973

      Tři povídky z povídkového souboru Kresby z Ještědí, knihy, kterou autorka napsala ve vrcholném tvůrčím údobí na okraji velkých skladeb románových. Ústředním tématem jsou různé, humorné i trpké situace lásky, přičemž hlavní váha povídek je v kresbě postav z lidu. Povídka Námluvy jeprodchnuta úsměvnou pohodou a protkána četnými prvky nářečními a zvykoslovnými. Povídka Nebožka Barbora líčí dojemnou životní vzájemnost dvou stárnoucích prosťáčků. Podle povídky Hubička napsala Eliška Krásnohorská libreto ke Smetanově stejnojmenné opeře.

      Hubička. Námluvy. Nebožka Barbora
    • 1963

      Do výboru jsou zařazeny povídky Hubička, Sefka, Večer u koryta, Námluvy, Kterak se dohodli, "Přišla do rozumu". Mladé čtenáře zaujmou svými hrdinkami, ženami čistých srdcí a sympatických osobních rysů, početnou galerií typických kdysi postav českého venkova a výstižným líčením prostředí kraje pod Ještědem, v němž jsou rozvíjeny napínavé a nečekaně rozuzlované příběhy.

      Hubička a jiné ještědské obrázky