George Orwell Knihy

Čtvrtým svazkem, Spisovatelé a leviatan, se uzavírá souborné vydání esejí George Orwella, které obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků z pera slavného spisovatele a novináře. V tomto závěrečném dílu, pokrývajícím roky 1947–1949 si můžeme přečíst další sloupky „Jak to vidím já“, které známe už z předchozího svazku, Orwellovy recenze (např. na román Jádro věci Grahama Greena nebo esej „Lidská duše za socialismu od Oscara Wildea“), ale samozřejmě i úvahy politické. Například esej „K evropské jednotě“ z r.1947, v němž ještě Orwell stihl zařadit Československo mezi země s „tradicí demokratického socialismu“ bude pro čtenáře nepochybně zajímavý i dnes.

Druhý svazek čtyřdílného projektu sebraných esejí George Orwella, Ohlédnutí za španělskou válkou:Eseje II. (1942–1944), přináší žánrově rozmanité útvary od slavných sloupků „Jak to vidím já“ přes literární recenze až po imaginární rozhovor s Jonathanem Swiftem či krutě sebezpytné obsáhlé eseje Ohlédnutí za španělskou válkou nebo Anglický národ. Na jednu stranu Orwell uplatňuje nesmiřitelný postoj levicového politického komentátora, který analyzuje soudobou anglickou společnost, nemilosrdně tepe sociální nerovnost a odhaluje ideologické pokrytectví. V jiné poloze však uplatňuje smysl pro detaily, jichž si všímá v životě lidí vnímaných jako individuality, nikoli jen bezejmenná masa tvořící dohromady množinu anglického národa či španělských republikánů. Popisuje-li „obyčejné“, anonymní aktéry dějinných událostí, vnímá je, i pokud stojí na opačné straně barikády, především jako lidské jedince, již mají v jeho očích všichni stejný nárok na štěstí, natož na samotný život. Jak říká v titulní eseji „Ohlédnutí za španělskou válkou“: „…Přišel jsem zastřelit „fašistu“, ale člověk, který si přidržuje kalhoty, není „fašista“, je to očividně blízký tvor, stejný jako vy, a vám se nechce ho zastřelit.“

Winston Smith žije v Oceánii, jedné ze tří velmocí, které existují v Orwellově antiutopickém světě. V této zemi vládne svou neomezenou mocí Strana, v jejímž čele stojí (snad) imaginární postava Velkého bratra. Velký bratr tě sleduje! Heslo, které občané Oceánie spatřují mnohokrát denně na plakátech s údajnou podobiznou Velkého bratra v nadživotní velikosti. Ve Winstonově bytě, stejně jako v bytech ostatních členů Strany a na veřejných prostranstvích, jsou umístěny obrazovky, které nepřetržitě sledují veškeré dění ve svém dosahu. Záznamy obrazovek sledují příslušníci Ideopolicie, kteří se snaží odhalit jakýkoliv zločin proti Straně (ideozločin). Jedinými občany, kteří nejsou tak důsledně sledování, zůstávájí dělníci – proléti. Jejich životní podmínky jsou ale tak bídné, že opravdu nemají myšlenky na nějaký ideozločin. Navíc jsou dokonale ovládáni stranickou propagandou a slepě věří smyšleným úspěchům, které se dozví z obrazovky.

Pozoruhodná bajka začíná vzpourou zvířat, která vyženou majitele farmy a začnou si vládnout sama. Zprvu ušlechtilé, idealistické myšlenky o rovnosti, svobodě a blahobytu záhy berou za své a jejich místo postupně zaujme propaganda, nesvoboda a totalitní diktatura.

Úpadek anglické vraždy, třetí svazek esejí George Orwella z let 1945-1946, přináší jak angažované texty „Proč píšu“, „Svoboda tisku“, „Vy a atomová bomba“ či „Antisemitismus v Británii“, tak eseje na domácká témata „Na obranu anglické kuchyně“, „Přímluva za otevřený oheň“, „Zamyšlení nad žábou obecnou“ a „Šálek dobrého čaje“, ale rovněž málo známé Orwellovy recenze, například Dostojevského Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových nebo Pruského důstojníka D.H. Lawrence. Nelze také opomenout vtipné a trefné dobové úvahy zveřejňované ve sloupcích „Jak to vidím já“. Esejistické dílo George Orwella vychází ve čtyřech svazcích a obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků. V této podobě se jedná o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellovy publicistiky v češtině.

Soubor dvou dosud vydaných knih George Orwella v dárkovém boxu za výhodnou cenu. Jedná se o knihy 1984 a Zvířecí statek.

Knížka Uvnitř velryby a jiné eseje nabízí výběr nejlepších esejů George Orwella, z nichž většina vychází u nás poprvé. Orwellovy eseje patří k vrcholným projevům anglického písemnictví a jakkoli jsou tematicky různorodé, vynořují se z nich dvě dominanty, kolem nichž vše ostatní krouží: tou první je Orwellovo umíněné a téměř zoufalé úsilí říkat pravdu, tou druhou je víra ve zdravý rozum a v lidskou slušnost. Z víry ve zdravý rozum se zrodil jak styl Orwellových esejů, tak i jeho úcta k obyčejnému faktu a jeho nenávist ke lži a lhaní. Nelhat jiným ani sám sobě, řídit se zdravým rozumem a být slušným člověkem – tak lze shrnout principy občana, spisovatele a esejisty George Orwella. Vše ostatní z nich přirozeně vyplývá.

Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal v letech 1928 až 1941. Ve svých publicistických dílech vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale především jako člověk vztahující se k druhým, „a fellow human being“; zabýval se sociálními, ekonomickými, a především obecně lidskými otázkami. Jeho eseje dodnes nabízejí příklad, jak lze k životu, myšlení i psaní přistupovat jednoduše a ryze, a staví na přesvědčení, že bez ohledu na ideologie je potřeba zůstat slušným a čestným člověkem.

Velmi různorodá literárně kritická esej, věnovaná především moderní anglické literatuře, nejvíce se však zabývající Henrym Millerem a jeho dílem Obratník raka. Jeho kontroverzní román je Orwellovi východiskem k obecnějším úvahám nejen literárním, ale i sociologicko-politickým.

Kniha Georga Orwella Hold Katalánsku, ktorá zachytáva jeho skúsenosti zo španielskej občianskej vojny, má pre jeho život a myšlienkový vývoj výnimočné miesto. Orwell sa do Španielska vybral, aby zažil autentický socializmus, ktorý pre väčšinu znamená beztriednu spoločnosť. Po príchode vstúpil do milície POUM, trockistickej frakcie, čím si spečatil svoj osud. PSUC, komunistická strana, sa snažila zlikvidovať všetkých, ktorí s ňou nesúhlasili. Kým POUM považoval boj proti Francovi za súčasť revolúcie, PSUC tento boj nespojoval s politickou a sociálnou zmenou, čo Orwella deprimovalo. Svedčil o tom, ako komunisti manipulovali fakty a obviňovali ideologických odporcov, pričom zažil aj konkrétne formy stalinských metód a nezákonných praktík. Orwell videl, ako čestných bojovníkov prenasledovali, mučili a vraždili. Podľa neho išlo v občianskej vojne o konflikt medzi tými, ktorí chceli pokračovať v revolúcii, a tými, ktorí ju chceli zastaviť. Okrem zachytenia ovládania španielskych mocenských orgánov sovietskymi poradcami identifikoval iracionalizmus totalitarizmu a jeho manipuláciu s vedomím ľudí, pričom poukazoval na falošnosť ľavicovej aj pravicovej tlače. Uvedomoval si, že cynické manipulovanie s vedomím sa vyskytuje na oboch stranách a varoval pred podobnosťou medzi fašizmom a komunizmom, zdôrazňujúc, že antifašista musí byť zároveň proti totalitarizmu.