Jaroslav Závada Knihy






Román chorvatského autora začíná milostnou epizodou. Poté zpodobňuje sto tisíc Mezimuřanů, kteří byli celé tisíciletí odloučeni, prodáváni, darováni, zastavováni za několik tolarů a přesto neztratili svou hrdost. Popisuje události konce 1. světové války v Mezimuří. Mezimuří je úrodná rovinatá oblast vymezená řekami Murou na severu a Drávou na jihu.
Alamut
- 455 stránek
- 16 hodin čtení
Román o orientálním vládci, který si pomocí rafinovaného mýtu vytváří spolehlivý úderný odddíl naprosto oddaných bojovníků, se odehrává v 11. století v Persii. Román byl napsán na základě jedné epizody z románu Marca Pola Milion. Je to příběh o ďábelsky inteligentním a rafinovaném perském vládci, jenž si získal naprostou oddanost vybraných mladíků tak, že je ve stavu drogového omámení přenášel do fiktivního ráje, který vystavěl podle orientálního vkusu. Krásné, v umění a lásce vyškolené dívky byly vychovávány k potěše bojovníků jako odměna za jejich hrdinské skutky. Dívky jim vytvářely iluzi ráje, který jim slíbil Alláh po mučednické smrti. Mládenci, kteří se v této promyšlené pasti jednou ocitnou, jsou pak ochotni jít dobrovolně na smrt, jen aby se znovu dostali do vysněných míst. Za základě současných politických zkušeností je román překvapivě aktuální.
Vrcholný autorův román řeší generační spor ruských otců, příslušníků liberální šlechty, a dětí na počátku druhé poloviny minulého století. Jeho ústřední postavou je nihilista Bazarov, typ „nového člověka“, racionalisty, který zavrhuje všechny předsudky, ruší zásady a neuznává tradice, jež otcové měli za svaté. Autor tuto postavu představuje na konfliktech s lidmi uznávajícími otcovské tradice, především pak s bratry Kirsanovovými, romanticky orientovanými aristokraty. 01-046-75
Santa Lucia je román o deziluzi. Mrštík ji dává prožít moravskému studentovi, pro něhož se Praha pro svou krásu a tradice stala přeludnou vidinou; v průběhu marného zápasu o uplatnění a přežití se ale mění v post a změť chaotických vjemů osamělého vyvržence. Silného emocionálního vyznění dosahuje Mrštík subjektivní perspektivou i tím, že vyprávění rámcuje hrdinovým umíráním.“