Spis vznikl jako polemika proti něm. filosofovi Dühringovi. Byl nejprve publikován ve formě článků v časopise "Vorwärts" od r. 1877. V úvodě pojednává E. o vzniku věd. socialismu. Engels v polemice s Dühringem vysvětluje a rozvíjí učení marxismu. V 1. části knihy jsou probrány dějiny ideal.filosofie a proti nim je postaven dialektický materialismus, 2. část je věnována politické ekonomii, ve 3. části je pojednáno o vědeckém socialismu. Závěrem je připojena Marxova a Engelsova vzájemná korespondence, týkající se Engelsovy kritiky Dühringa, a jmenný a věcný rejstřík.
Bajky Ivana Andrejeviče Krylova mají vesměs satirický ráz. Útočí proti hříchu, hlouposti, ale i proti politické moci. Nikdy neobsahují pravá jména a jen v náznacích si může čtenář myslet, o koho se jedná. Mnohdy však i nepřesný popis „pasuje“ na několik jedinců, které Krylov nemohl znát. Snad i proto se jeho bajky dočkaly hlubokého obdivu u čtenářů řady zemí světa. Jsou psány volným nepravidelným veršem.... celý text
Ivan Hálek, syn básníkův, lékař, lidumil, osvětový pracovník, zemřelý téměř na prahu květnových revolučních dní, zanechal nám zajímavé svědectví o neméně zajímavém údobí českého a slovenského života před světovou válkou a po ní. Svědectví ryzí a upřímné pravdy o mnoha událostech, jejichž středem byla postava T. G. Masaryka.
Formou autentických výpovědí a svědectví přibližuje syn básníka Vítězslava Hálka bídu a zaostalost slovenského lidu v Horní Trenčanské (dnešní Kysuce), kde před první světovou válkou působil jako lékař.
Po úspešnom vydaní z roku 1955 vydávame Hálkove „Zápisky lekára“ nanovo, doplnené o prácu „Kysuce“, ktorá v tomto vydaní tvorí akoby sociologický úvod k vlastným zápiskom.
„Kysuce“ vyšli v prvom vydaní po slovensky roku 1937 ako prvý zväzok edície Roentgen v Prahe. Reedícia dielka vyžiadala si určité korektúry jazykové a spresnenia vo formuláciách. Vydanie z roku 1937 je rečove poplatné dobe vzniku, s množstvom tlačových chýb, čo všetko sťažovalo prácu redaktora, keďže pôvodný rukopis nám je neprístupný. Obmedzili sme sa na odstránenie očividných čechizmov, nedotýkajúc sa Hálkovho spôsobu vyjadrovania. Nepresnosti vo formuláciách korigoval v úvodnom slove akademik Ladislav Szántó.
„Zápisky lekára“ pretláčame z nášho vydania (r. 1955), pre ktoré slovenský preklad pripravila Ľuba Neumanová.
MUDr. Ivan Hálek, syn českého básnika Vítězslava Hálka, pôsobil na Slovensku celých tridsaťosem rokov, vykonávajúc lekársku prax na Kysuciach, ktoré boli za kapitalizmu jedným z najzaostalejších krajov Slovenska. Hálek, lekár a hlboko sociálne cítiaci ľudomil, stretal sa tu s najrozličnejšími prejavmi ľudskej biedy, ktorá zanechávala citeľné stopy na zmýšľaní ľudí, na ich spôsobe života i na ich zdravotnom stave. Rozličné príhody a pozorovania spracoval beletristickou formou vo svojich zápiskoch. S veľmi dobrou znalosťou prostredia, charakterov a obyčají ľudí i so znalosťou toho, čo tieto charaktery a obyčaje utváralo a do danej podoby formovalo, podáva tu autor celý rad drobných obrázkov príhod a epizódok. Jeho postavy sú živé a presvedčivé, bez príkras a idealizovania, skutoční ľudia so všetkými svojimi chybami, ktoré má na svedomí nespravodlivé spoločenské zriadenie, nútiace ich žiť v ustavičnom drsnom boji s biedou a na nízkej vzdelanostnej úrovni, ale majú i dobré vlastnosti neskazeného ľudského srdca. V tomto druhom vydaní sú zápisky doplnené o prácu „Kysuce", prednášku zaoberajúcu sa sociológiou hornatých krajov Slovenska. V nej podáva Hálek svoje vyznanie a osvetľuje svoju cestu od Tolstého k Marxovi.
