Knihobot

Martina Špinková

    26. červen 1959

    Martina Špinková (* 26. června 1959 Praha) je česká ilustrátorka.

    Martina Špinková
    Velká kniha o svatých aneb po kom se jmenujeme
    Anna a Anička
    Divný brach strach
    Letecký motor ve dřezu, aneb, Rozhovory o umírání
    Když Dinosaurům někdo umře: Malá knížka o velkých starostech pro malé i velké
    Když dinosaurům někdo umře. Malá knížka o velkých starostech pro malé i velké
    • Dinosaurům někdo umřel... vám ne? Ale ano. Naše rodiny vypadají velmi podobně. Nikdo nejsme na světě napořád a každý se několikrát v životě setkáme s tím, že nám zemře někdo milý a hodně blízký. Ztratí se nám člověk, jehož život byl s naším hodně propleten, a teď nám moc chybí a neumíme to pochopit. Děti jsou na tom úplně stejně: také ony se musejí vyrovnávat s naší konečností. Mají spousty otázek, plno starostí, krásných nápadů, umějí si opatrovat vzpomínku. Potřebují, abychom jim na otázky odpověděli, starosti nesli s nimi, nápady jim pomohli uskutečnit a vzpomínky uchovat. Potřebují si o tom všem povídat a my velcí to často neumíme. Bojíme se, jsme příliš smutní nebo prostě nevíme, odkud začít.

      Když dinosaurům někdo umře. Malá knížka o velkých starostech pro malé i velké
    • Dinosaurům někdo umřel... vám ne? Ale ano. Naše rodiny vypadají velmi podobně. Nikdo nejsme na světě napořád a každý se několikrát v životě setkáme s tím, že nám zemře někdo milý a hodně blízký. Ztratí se nám člověk, jehož život byl s naším hodně propleten, a teď nám moc chybí a neumíme to pochopit. Děti jsou na tom úplně stejně: také ony se musejí vyrovnávat s naší konečností. Mají spousty otázek, plno starostí, krásných nápadů, umějí si opatrovat vzpomínku. Potřebují, abychom jim na otázky odpověděli, starosti nesli s nimi, nápady jim pomohli uskutečnit a vzpomínky uchovat. Potřebují si o tom všem povídat a my velcí to často neumíme. Bojíme se, jsme příliš smutní nebo prostě nevíme, odkud začít.

      Když Dinosaurům někdo umře: Malá knížka o velkých starostech pro malé i velké
    • Ke 20. výročí založení Cesty domů vydáváme napjatě očekávaný rozhovor dvou žen. Martina Špinková, zakladatelka a dlouholetá ředitelka Cesty domů, rozmlouvá s Irenou Závadovou, lékařkou-paliatrou a dlouholetou primářkou domácího hospice Cesta domů. Jejich otevřený a osobní rozhovor se týká nejen úzkého tématu domácí paliativní péče, ale i mnoha dalších vážných i veselých věcí v životě člověka, který putuje životem od narození ke smrti – a k tomu, co nás přesahuje.

      Letecký motor ve dřezu, aneb, Rozhovory o umírání
    • Anna a Anička

      • 48 stránek
      • 2 hodiny čtení
      4,6(28)Ohodnotit

      Kniha Anna a Anička je obrázková knížka Martiny Špinkové o babičce Anně a její vnučce Aničce. Anička se narodí na svět, kde se jako většina z nás potká se svou babičkou. Hraje si s ní, učí se od ní, povídají si spolu a mají také tajemství. Jak Anička roste a poznává svět, babička pomalu odchází. Anička je s babičkou až do konce a dokáže si s ní hrát i potom. Jak se to stane? Knížka je postavená na skutečných příbězích a tím také děti i rodiče oslovuje – doufáme, že se v ní trochu poznají, při čtení se společně potkají, a k tomu, o čem se zvláště dospělým mluví těžko, jim knížka otevře dveře.

      Anna a Anička
    • Malé dobré zprávy

      • 72 stránek
      • 3 hodiny čtení
      4,7(11)Ohodnotit

      Drobná dárková publikace, která potěší. Bezmála tisíckrát již lidé z Domácího hospice Cesta domů otevírali dveře domova, kde někdo umíral, a jeho blízcí mu chtěli být nablízku. Každé dveře byly jiné, každý osud za nimi také. Autorka vybrala pár desítek příběhů, které vás dojmou i potěší, možná vás zbaví strachu, ale především v nich asi potkáte kus sebe.

      Malé dobré zprávy
    • Kocouře, ty se máš

      • 56 stránek
      • 2 hodiny čtení
      4,6(11)Ohodnotit

      Chodí člověk po dvou, po čtyřech, anebo po třech? A potřebujeme někdy i kolečka? Strýc Otakar ano, kocour Mates ne. Kdo se má líp? Dospělí se různých pomůcek, s kolečky nebo bez koleček, často bojí. Děti ne. A tak je tato kniha především pro ně.

      Kocouře, ty se máš