Sbírka francouzských lidových písní a básní z 15. až 18. století. Jsou přeloženy půvabnou a prostou formou, ale zachovávají si svůj styl původně zpívaných písní. Zpěvy sladké Francie a Nové zpěvy sladké Francie v souborném vydání. Nové vydání dvou souborů, z nichž první výbor, jenž vyšel před třiceti lety, uváděl autor takto: „Podávám zde malý výbor z lidové poesie francouzské od patnáctého do osmnáctého století. Snažil jsem se, aby v něm byly zastoupeny charakteristickými ukázkami hlavní genry lidové poesie od lyricko-epických complaintes, v nichž zřejmě žijí vzpomínky rytířského a křesťanského středověku s jeho drsnou něhou i primitivní brutálností, až po taneční a pochodové písně selské a vojenské s jejich naivním lyrismem a rozpustilými gauloiseriemi.“
Otakar Novák Knihy
Georges Duroy je bývalý důstojník, který žije, jak se říká z ruky do huby. Vše se ale začne obracet k lepšímu, když potká svého starého přítele Forestiera, který mu zařídí místo novináře v La vie Francaise. S Georgesovým vzestupem přichází i úspěch u žen, které mu říkají Miláček. Jeho první milenkou, se kterou se několikrát rozejde, je paní de Marelle. Po nějakém čase Forestier umírá a Georges si bere jeho ženu, s ní získává i Forestierovo místo v novinách. Miláčkovi však nestačí ani toto a chce stále víc. Povede se mu svést paní Walterovou, dosud počestnou ženu, která je manželkou ředitele La vie Francais. Brzy jí má ale dost, paní Walterová chce být neustále s ním a mít ho jen pro sebe, a tak ji opouští. Walter příjde k velkým penězům a Miláček přemýšlí nad tím, jak by se mohl dostat do jejich rodiny. Prvně se ale musí zbavit své manželky...
