Pavel Kohout (* 20. července 1928 Praha) je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron.Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech 20. století až k demokratickému antikomunismu.
Příběh začíná v únoru 1945, kdy mladý pražský kriminální adjunkt Jan Morava dostane případ sadistického vraha vdov. Jednou z obětí je i vdova po německém generálovi a případem se začne zabývat i pražské gestapo, které jmenuje jako svého dohlížitele Erwina Bubacka, vrchního kriminálního radu narozeného v Praze. Kauza se zároveň stává příležitostí pro zmapování podzemních činností pražské policie, která tvoří jedinou ozbrojenou složku v Protektorátu.
Zatím poslední, čtvrtá část memoárománů Pavla Kohouta vychází poprvé v tomto svazku pod názvem Předběžná bilance. Je to kapitola rozsahem nejmenší, ale z hlediska čtenářů, kteří už možná některou ze vzpomínkových knih přečetli, možná nejdůležitější: autor nás vede svým životem až do dnešních dnů a opět, jako v celých svých pamětech, se nevyhýbá kontroverzním otázkám – a jakoby je od čtenářů očekával, rovnou na ně po svém odpovídá. Všichni, kdo byli dosud k životním postojům Pavla Kohouta rezervovaní, nebo dokonce odmítaví, měli by si jeho Život s Hitlerem, Stalinem a Havlem přečíst. Mohli by být překvapeni, s jakou otevřeností a snahou vyrovnat se s vlastními omyly a pochybeními se autor dává publiku v plen... Ano, je v tom i dovednost úspěšného dramatika, spisovatele a poválečného proslulého mládežnického poety, který ví, jak čtenáře či diváka zaujmout, ale je tam ještě něco navíc, co v mnohých pamětech osobností postrádáme: úzkostlivá snaha nesvalovat vinu za své činy a postoje na někoho či něco jiného.
2. svazek Kohoutova autobiografického cyklu obsahuje následující díla, které lze považovat za memoáry v pravém slova smyslu: TO BYL MŮJ ŽIVOT?? Dvousvazková autobiografie (2005 a 2006), zde logicky propojená v zamýšlený celek, obsahuje reflexe dříve popsaných, ale hlavně dosud nevzpomenutýchudálostí - od autorova narození v roce 1928 přes všechy divoké peripetie jeho života až do rozdělení Československa o půlnoci na Nový rok 1993. defilují tu v nejrůznějších životních situacích Clapeček, Chcípáček, Dorostenec, Poeta, Voják, Dramatik, Disident, Exulant a různé další role autora - jeho slovy - "v klasickém dramatu o čtyřech jednáních, s názvy Zaslepení, Prohledaní, Vynesení a Navracení". Vše dokumentují ukázky z Kohoutových prací od prvních veršíků až po známé romány a divadelní hry, i líčení okolností jejich vzniku. PŘEDBĚŽNÁ BILANCE, text vzniklý v létě 2010 na žádost iniciátora souborného vydání Kohoutových pamětí, ředitele Nakladatelství Academia Jiřího Padevěta, vyplňuje skoro dvacetiletou pauzu mezi koncem předchozí knihy a dneškem dalšími událostmi a úvahami zralého muže, který dál intenzivně pokračuje v uměleckých i veřejných aktivitách. Autor nabízí barevné portréty kontrahentů i přátel, dětí, vnuků, pomocníků, jezevčíků a své ženy Jeleny Mašínové, procházející předchozími knihami jakožto Z. či Zet. Uzavírá cyklus, který v jednom středoevropském lidském osudu zrcadlí uplynulých třiaosmdesát let planety Země..
KOLEM ROKU TISÍC OSM SET BYLO VĚRU O ZDRAVÍ SEM JET NEBOŤ CESTA BYLA HRBATÁ A NEŠIROKÁ MNOHEM VÍC NEŽ TAHLE PRVNÍ SLOKA takto mile doprovázené fotografie E. Reinhorna : Pavlem Kohoutem : Pravoslavem Sovákem
2. svazek Kohoutova autobiografického cyklu obsahuje následující díla, které lze považovat za memoáry v pravém slova smyslu: TO BYL MŮJ ŽIVOT?? Dvousvazková autobiografie (2005 a 2006), zde logicky propojená v zamýšlený celek, obsahuje reflexe dříve popsaných, ale hlavně dosud nevzpomenutýchudálostí - od autorova narození v roce 1928 přes všechy divoké peripetie jeho života až do rozdělení Československa o půlnoci na Nový rok 1993. defilují tu v nejrůznějších životních situacích Clapeček, Chcípáček, Dorostenec, Poeta, Voják, Dramatik, Disident, Exulant a různé další role autora - jeho slovy - "v klasickém dramatu o čtyřech jednáních, s názvy Zaslepení, Prohledaní, Vynesení a Navracení". Vše dokumentují ukázky z Kohoutových prací od prvních veršíků až po známé romány a divadelní hry, i líčení okolností jejich vzniku. PŘEDBĚŽNÁ BILANCE, text vzniklý v létě 2010 na žádost iniciátora souborného vydání Kohoutových pamětí, ředitele Nakladatelství Academia Jiřího Padevěta, vyplňuje skoro dvacetiletou pauzu mezi koncem předchozí knihy a dneškem dalšími událostmi a úvahami zralého muže, který dál intenzivně pokračuje v uměleckých i veřejných aktivitách. Autor nabízí barevné portréty kontrahentů i přátel, dětí, vnuků, pomocníků, jezevčíků a své ženy Jeleny Mašínové, procházející předchozími knihami jakožto Z. či Zet. Uzavírá cyklus, který v jednom středoevropském lidském osudu zrcadlí uplynulých třiaosmdesát let planety Země..
Jak psát, když národní literaturu zakáže režim kolaborantů sloužící okupantům? Kupodivu — pokud autorům nehrozí smrt nebo mučení — svobodně. Tuto zkušenost zažila část generace českých spisovatelů, umlčená za snahu dát socialismu lidskou tvář. Pseudosocialismus sovětské výroby byl odsouzen k zániku dříve, než jej 21. srpna 1968 přejely tanky „bratrských armád“. Přesto nenastala literární poušť, ale jedna z nejplodnějších dob české literatury, psaná ze vzdoru, avšak ne militantně.
Trilogie aktovek zkoumá v tragikomických příbězích, jak se občan podílí na situacích, kdy je násilnickou mocí nucen jednat proti své vůli. Hrdina, inspirovaný Václavem Havlem, se objevuje v groteskních příbězích, které odhalují ubohost místodržitelské moci i naivitu svobodného světa. Hříčka Sex je sebekritickou reflexí jednoho ze šesti literátů, kteří zahájili občanský odboj — vzdor svým slabostem.
Rozebrané vydání Mladé fronty z roku 1998 je doplněno hříčkou Rr, kterou napsal Václav Havel společně s Pavlem Kohoutem. Šlo o soukromou soutěž „pro pobavení přátel“, kdy si autoři posílali pokračování poštou, nutíce se vymýšlet další způsoby, jak pomoci nešťastnému adepto herrectví s jeho problémem. Hrru autoři pod pseudonymem Pavel Havel poprvé zahráli v srpnu 1974 na Hrrádečku.
Kniha, která vznikala jako předloha scénáře stejnojmenného televizního seriálu, patří mezi nejlepší romány zabývající se fenoménem emigrace. Její děj se započíná v roce 1983, kdy v den jarní rovnodennosti uprchnou nejrůznějšími cestami ze své vlasti do Rakouska dvě rodiny a několik jednotlivců, Čechů i Slováků, aby hledali štěstí ve vysněném svobodném světě. Skoro na dosah domova je očekává jiná planeta, jim cizí, jako jsou oni cizí jí. Projdou táborem pro uprchlíky a čekají pak v jednom z venkovských penzionů, sloužících tomu účelu, na azyl a víza, představující klíče k nové existenci. Náhlé prázdniny v životě, jejichž délku ani výsledek nelze odhadnout, týdny, měsíce a někdy i roky vynucené nečinnosti, nutí k sebezpytnému bilancování, smýkají lidmi mezi nadějemi a zoufalstvím. Ze vzpomínek i představ, ze zážitků tragických i komických vyvstává kaleidoskop obrazů země, kterou opustili, i světa, jemuž se vydali.... celý text
Karel Hašler by byl dnes notorickým Zlatým slavíkem, nositelem ceny Thalie za jevištní výkon, nositelem Českého lva za postavy ve filmech a držitelem Zlaté desky za počet prodaných nosičů hudby — kdyby si česká společnost v první polovině 20. století tyto popkulturní fetiše vytvořila. Byl hvězdou tehdejšího „šoubyznisu“ a přesto současně hercem Národního divadla. Podle mínění hlasatelů vysoké kultury bylo to dvojí angažmá neslučitelné a proto musel Zlatou kapličku opustit. Přesto Hašlera publikum, jež zjevně nedorostlo nárokům vysoké kultury, nezavrhlo, naopak milovalo.
Pavel Kohout je ve světě zdaleka nejuváděnějším českým dramatikem a přes dlouhou nucenou pauzu i nejhranějším autorem Divadla na Vinohradech.
Hra Hašler… je šestnáctým textem pro jeho jeviště. Vypráví nejen o pozoruhodném a smrtí v koncentráku ukončeném životě českého umělce, ale přemýšlí také o osudových, byť často z přepjatosti pramenících půtkách, které ten život provázely.
Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu. Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl.
2. rozšířené vydání
Finanční krize a následná recese jsou události, které pohnuly světem. Ačkoli nejsou u konce, lze již analyzovat vývoj, který k nim vedl. Kniha se v první části zabývá kořeny finanční krize, mechanismy a motivy jejího vzniku. Ve druhé části ji analyzuje z teoretického hlediska a z hlediska hospodářské politiky. V poslední části se zabývá dopady krize na chování investic a investorů. Autor shrnuje, co z krize vyplývá pro investiční chování, které teorie a modely se osvědčily a které nikoli. Pro studenty i učitele bude kniha neocenitelným aktuálním pramenem faktických informací. Publikace je psána srozumitelně, nevyžaduje po čtenáři speciální znalosti nad rámec ekonomických rubrik denního tisku či populárních časopisů ekonomického zaměření.