Louis Aragon byl klíčovou postavou surrealismu a vlivným spisovatelem 20. století. Jeho dílo, zahrnující poezii, prózu a eseje, zrcadlí hlavní myšlenkové proudy své doby a jeho politická angažovanost v komunismu dodává jeho textům další vrstvu. Aragonův vliv na teorii literatury, zejména na román a poezii, byl značný a jeho jedinečný styl nadále inspiruje čtenáře i tvůrce.
Román o lásce mladého Pařížana k nesťastně provdané ženě z francouzského maloměsta je doprovázen rušnými obrazy společenského života francouzských intelektuálů mezi dvěma světovými válkami. Aurelián s Berenikou se po prvním setkání záhy rozcházejí, každý z nich volí jiný způsob života. Jejich další milostné i společenské vztahy jsou však tímto setkáním trvale ovlivněny. Podruhé se oba milenci sejdou až po osmnácti letech, v předvečer červnové porážky Francie v roce 1940.
Kankán se svatozáří, vydaný v roce 1969, je biografický román o životě otce autora, Alfonse Muchy. Jiří Mucha barvitě líčí otcovy osudy od jeho skromného dětství v rodině ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes studia v Brně, Vídni a Mnichově, až po jeho úspěch v Paříži, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde ho zastihla smrt na pokraji druhé světové války. Alfons Mucha, který se stal mýtem, získává v tomto vyprávění lidský rozměr, doplněný o citace z jeho vlastních zápisků. Autor také výstižně zachycuje společensko-politické podmínky a kulturní kontext doby, v níž Mucha žil, ať už to byla rakousko-uherská Morava nebo moderní Paříž.
Setkáváme se s historickými osobnostmi, jako jsou Paul Gauguin, Sarah Bernhardt, August Strindberg, James McNeill Whistler či August Rodin. Kromě toho se dozvídáme o úsměvných historkách, například jak se mikulovské dámy složily na kalhoty, když si Mucha roztrhl své, nebo jak s Maroldem sháněli mák na švestkové knedlíky v Paříži. Také se dozvídáme o tom, jak si čeští malíři posílali Ženíška, který se nakonec dostal na prkna Folies Bergere, kde hrál žábu.
Maldororovy zpěvy pornografie - skandální surrealistický text, který vyšel anonymně poprvé v roce 1928 a k jehož autorství se Aragon přiznal až nedlouho před smrtí. Doplněno Pauvertovou předmluvou a Mandriarguesovou poznámkou k vydání z roku 1968. S původními ilustracemi André Massona.
Louis Aragon popisuje vnitřní konflikt svědomí muže postiženého ideologiemi první poloviny 20. století... Realisticky spisovatel Anthoine zjistí jednoho dne, že ztratil svůj vlastní obraz v zrcadle. Autor mistrnně zpracovává konflikt, který se stále více a více stává světovým problémem - jde o vzrůstající rozštěpení osobnosti, neshodu společenského a "soukromého" člověka. Jedná se navíc o román o lásce a žárlivosti, o míře realismu ve společenském životě i v umění ve velmi čtivé formě.
Závažné románové dílo zobrazuje život francouzské společnosti v prvních dnech Napoleonova návratu z Elby. Ve sledu rušných scén odehrávajících se v Paříži i v provinciích je na osudech románových hrdinů a v přímé spojitosti s dnešními poměry vylíčen myšlenkový kvas doby a osudovérozhodování mezi silami včerejška a zítřka.
Další svazek románové řady Skutečného světa. V jeho hrdinovi, hmotně zabezpečeném profesoru dějepisu, jenž opustí zaměstnání i rodinu a žije zahálčivým životem lovce dobrodružství, žen a požitků všeho druhu, je symbolicky zpodoben rozklad a mravní úpadek francouzské buržoazní společnosti na sklonku minulého a počátku našeho století až do vypuknutí první světové války.
Svazek, přinášející výběr pěti Aragonových statí, seznamuje s názory významného francouzského spisovatele a literárního historika na poslání pokrokové literatury nové doby a na odkaz velkých děl minulosti. V čelo souboru je zařazen autorův projev na XIII. sjezdu KS Francie r. 1954, v němž Aragon osvětluje současnou francouzskou literaturu a ukazuje, jakých podmínek je potřebí k vytvoření socialistického realismu. Stať "Bloch a Rolland" přináší zajímavé poznatky o obou spisovatelích. V projevu na II. sjezdu sovětských spisovatelů v Moskvě r. 1954 Aragon dokazuje, že realismus je živou tradicí francouzské poesie již od středověku. Stať "Černé ryby neboli o realitě v poesii" je předmluvou k autorově básni "Le Musee Grév in", napsané v r. 1943 a odrážející tíživou atmosféru tohoto období. Knihu uzavírá přednáška "Stendhal za pět čtvrtí hodiny", v níž Aragon výstižně aplikuje svou analytickou metodu na dílo velkého francouzského romanopisce.
