Madeleine Albrightová (nepřechýleně Albright, rozená Marie Jana Körbelová, 15. května 1937 Praha – 23. března 2022 Washington, D.C.) byla americká diplomatka a politička, která v letech 1997–2001 zastávala funkci 64. ministryně zahraničí Spojených států amerických ve vládě prezidenta Billa Clintona jako historicky první žena v tomto úřadu.
Knihu vzpomínek Madeleine Albrightové nejlépe přiblížil nedlouho před svým úmrtím autorčin blízký přítel Václav Havel: "Madeleine Albrightová napsala strhující příběh plný dobrodružství a vášně, tragédie a odvahy na pozadí okupovaného Československa během druhé světové války a následujících tří let, vedoucích k Únoru 1948. Ve své knize nabízí svěží, neotřelý pohled na události, jež formovaly její život a pozdější kariéru, a dovádí nás k hlubokému zamyšlení o mravních dilematech, které se projevovaly i v našich životech." Nakladatelství Argo vydává ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.
Kniha se zaměřuje na emigraci a exil v českých moderních dějinách, rozdělená do pěti chronologických oddílů, které pokrývají hlavní vlny emigrace od roku 1848 až po pád komunistického režimu v roce 1989. Úvodní studie charakterizují jednotlivá období, zkoumají důvody a podmínky života Čechů v zahraničí a ukazují, jak se exulanti a emigranti vztahovali ke své vlasti.
Hlavní část tvoří 30 příběhů Čechů, kteří odešli do zahraničí v 19. a 20. století. Tyto příběhy odhalují motivy a příčiny jejich odchodů, stejně jako sociální, politické a psychologické aspekty emigrace při hledání nového domova. Mezi vybranými osobnostmi jsou známé postavy jako kardinál Josef Beran, Soňa Červená a Karel Kryl, ale také méně známí, jako Vácslav Vondrák, Jan Letzel či generál Josef Buršík.
Publikace byla vydána u příležitosti Dne české státnosti 28. září 2012 jako poděkování těm, kteří přispěli k dobrému jménu své "staré vlasti" a pomáhali v těžkých historických obdobích. Autoři textů zahrnují Madeleine K. Albright a další, editorkou je Lucie Wittlichová.
Autorka se coby americká ministryně zahraničí během dvou prezidentských období Billa Clintona podílela na zásadních politických rozhodnutích své doby a účastnila se nejednoho dějinného dramatu, od mírových jednání na Blízkém Východě přes zásah NATO na Balkáně po politické střety s Iránem či Irákem. Pozoruhodný však byl i autorčin předchozí život - jakožto dcera českého diplomata se už v dětství pohybovala ve vysokých diplomatických kruzích; jakožto nadaná studentka, pocházející ovšem z komunistického Československa, se musela zorientovat v nové vlasti; jako uznávaná diplomatka musela sloučit náročnou kariéru a rodinný život…O tom všem Madeleine Albrightová dokáže vyprávět se svým příslovečným šarmem a jemným, inteligentním humorem - a výsledkem je jeden z nejlepších politických memoárů posledních několika desetiletí.
V roce 2001, po ukončení své funkce ministryně zahraničí, se Madeleine Albrightová vrhla do nové kariéry, která by vydala na několik životů. Začala psát knihy, učit na univerzitě, zakládala konzultační firmu a investiční fond, a zároveň se angažovala v prosazování demokratických hodnot. V debatách se střetávala s významnými politiky a ve svých knihách varovala před návratem fašismu, podporovala práva žen a pomáhala těm, kteří nemají možnost být slyšet. Jako matka tří dcer začala pracovat na plný úvazek až v devětatřiceti letech, přičemž zdůrazňuje, že jakmile našla svůj hlas, byla odhodlaná ho nechat zaznít.
Její nová kniha, nazvaná Peklo a jiné destinace, nabízí zábavnou a osobní rekapitulaci jejího „života po politické smrti“. Albrightová se dělí o důvěrné historky a otevřeně hovoří o nedostatku odvážných lídrů, nutnosti potírat lži a závazku starších generací vůči mladším. Považuje se za „optimistu s obavami“ a nabádá čtenáře, aby si navzájem důvěřovali. Kniha je nejen kronikou naší doby, ale také fascinujícím autoportrétem ženy, která se proslavila nejen politickými úspěchy, ale také osobními zážitky, jako je hraní na bubny před davem nebo tanec s Robertem Redfordem. Albrightová se zde představuje s vtipem, šarmem a upřímností.
Po světovém bestselleru Madeleine přichází Madeleine Albrightová s knihou plnou pronikavých úvah o současném světě. Pro českého čtenáře se právě tato kniha může stát klíčem k pochopení amerického myšlení a role Spojených států. Originálně a nově vysvětluje současný konflikt s islámem, resp. s jeho fundamentalistickou odnoží. Ale není to kniha jen o politice. Madeleine Albrightová, podobně jako ve své předchozí knize, se s námi dělí o své bohaté životní zkušenosti.... celý text
„Pomalu mi docházelo, že aniž bych to vědomě plánovala, staly se šperky součástí mého osobního diplomatického arzenálu. Bývalý prezident George H. W. Bush proslul svým výrokem „Čtěte mi ze rtů!“ (Read my lips). Začala jsem své kolegy i reportéry žádat, aby „četli z mých broží“ (Read my pins).“ Tajná řeč broží je bohatě ilustrovaná memoárová kniha i poutavé pojednání o sociálních dějinách. Umožňuje nám nahlédnout do soukromí Madeleine Albrightové prostřednictvím broží, které nosila. Její sbírka má nadnárodní i demokratický charakter – laciné brože za pár korun tu mají své čestné místo vedle značkových šperků i rodinného stříbra. Najdeme tu jak starožitného orla, jehož si bývalá ministryně zahraničí pořídila v době svého jmenování, tak zebry, které si vzala na setkání s Nelsonem Mandelou, či valentinské srdce vyrobené její tehdy pětiletou dcerou. Knihu Tajná řeč broží oživuje více než dvě stě fotografií a mnoho zajímavých a často humorných příběhů o špercích, světové politice a životě jedné z nejuznávanějších a nejvýraznějších amerických diplomatek.
Knihu vzpomínek Madeleine Albrightové nejlépe přiblížil nedlouho před svým úmrtím autorčin blízký přítel Václav Havel: "Madeleine Albrightová napsala strhující příběh plný dobrodružství a vášně, tragédie a odvahy na pozadí okupovaného Československa během druhé světové války a následujících tří let, vedoucích k Únoru 1948. Ve své knize nabízí svěží, neotřelý pohled na události, jež formovaly její život a pozdější kariéru, a dovádí nás k hlubokému zamyšlení o mravních dilematech, které se projevovaly i v našich životech." Nakladatelství Argo vydává ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.
Příští prezident USA se ujme úřadu v lednu 2009. To už bude mít za sebou sestavování týmu spolupracovníků, psaní inauguračního projevu a určování priorit pro první týdny ve funkci. Všechny tyto úkoly se mu budou plnit snadněji, pokud se inspiruje touto nejnovější knihou Madelaine Albrightové. Veteránka americké zahraniční politiky zaměřila svá Doporučení "po americku" do budoucnosti. Kritizuje současnou Bushovu administrativu a pro svoje argumenty nachází pozoruhodné paralely v historii Spojených států amerických nebo v antických dějinách. Zasvěceně přitom analyzuje neuralgické body americké zahraniční politiky jako např. boj o světové veřejné mínění, válku v Iráku, napětí mezi Indií a Pákistánem nebo skřípající transatlantické spojenectví. Problémy světa na začátku třetího tisíciletí může nejmocnější člověk na Zemi pomoci vyřešit. Cestu k úspěchu mu Madelaine Albrightová vydláždila svými radami.
Fašista je podle autorky ten, kdo mluví jménem celého národa, ignoruje práva ostatních a je ochoten použít násilí k dosažení svých cílů. Tímto širokým pojetím zahrnuje i další totalitní hnutí a ideologie. 20. století bylo poznamenáno střetem demokracie s fašismem, jehož obětí se staly desítky milionů lidí. Po hrůzách druhé světové války se zdálo, že se fašismus už nevrátí. Madeleine Albrightová, která zažila válku jako dítě a stala se významnou politickou osobností, však tento optimismus zpochybňuje. Dokazuje, že fašismus přežil a dnes představuje vážnější hrozbu pro mír a spravedlnost než po roce 1945. Historie se zdá obracet zpět, zejména v USA, kde vládne člověk, který rozděluje společnost a pohrdá demokratickými institucemi. V mnoha zemích se oslabuje politický střet a posilují extrémy. Politici jako Vladimir Putin a Kim Čong-un používají taktiky fašistů a nacistů. Albrightová varuje, jak snadno se populisté mohou dostat k moci zneužitím slabin demokracie. Její kniha nás vyzývá k odpovědnosti a porozumění vážnosti situace, abychom se vyhnuli opakování tragických chyb minulosti. Nové dílo Albrightové je osobně laděné, naléhavé a důkladné zkoumání fašismu a jeho podob ve 20. století.
