Lenka Reinerová

Lenka Reinerová (17.5.1916 – 27.6.2008) byla poslední českou spisovatelkou píšící německy. Byla iniciátorkou přípravného výboru pro založení Muzea německy psané literatury v Čechách. Pocházela z židovské rodiny, která bydlela na pražském Karlíně. Po absolvování základní školní docházky navštěvovala německé gymnázium ve Štěpánské ulici. Od roku 1936 pracovala jako novinářka v emigrantském časopise Arbeiter-Illustrierte-Zeitung. Přátelila se s Egonem Erwinem Kischem. Kvůli svému židovskému původu musela v roce 1939 opustit Československo. Odjela do Francie a později do Maroka, kde byla internována v zajateckém táboře. Za pomoci svých přátel dojela až do Mexika, kde působila na vyslanectví československé exilové vlády. V roce 1945 odjela se svým mužem, jugoslávským lékařem a interbrigadistou, Theodorem Balkem do Bělehradu. Během 2. světové války zahynuli v koncentračních táborech všichni její příbuzní. V roce 1948 se vrátila zpět do Československa. Na začátku 50. let byla uvězněna na 15 měsíců ve vyšetřovací vazbě v ruzyňské věznici. V 60. letech pracovala jako šéfredaktorka časopisu Im Herzen Europas. Zde také otiskla první německý překlad textů Václava Havla. Po roce 1969 nesměla publikovat, proto se živila překlady a tlumočením. Od začátku 80. let vydává berlínské nakladatelství Aufbau její německy psané knihy. V roce 1999 obdržela ve Výmaru prestižní vyznamenání Schillerring pro německy píšící spisovatele. V roce 2001 jí byla udělena Medaile za zásluhy I. stupně, kterou jí předal prezident České republiky Václav Havel. V roce 2002 se stává čestnou občankou Prahy. V březnu roku 2003 byla poctěna Goetheho medailí - vysokým německým vyznamenáním. V roce 2006 jí udělil německý prezident Horst Köhler jedno z nejvyšších německých vyznamenání, Velký kříž za zásluhy, který jí předal německý velvyslanec v České republice Helmut Elfenkaemper.