Adalbert Stifter Knihy

Romantická povídka z autorova rodného kraje líčí ve třech částech pohnutý osud svérázného obyvatele šumavské samoty. V retrospektivě se autor vrací k životu zajímavého starce, který chodí po horách a sbírá květiny a minerály, doprovázený chlapcem zdejšího hajného, jemuž se snaží vštípit základy vzdělání a předat své zkušenosti. Místní obyvatelé mu přezdívají "lesní poutník", aniž by cokoliv znali o jeho minulosti. Stařec je bývalý bohatý stavitel, který platí samotou za neuvážený životní krok. Jako mladý muž se oženil s krásnou a jemnou ženou, s níž vedl léta harmonický poklidný život. Manželství ale bylo bezdětné a oba manželé, kteří ve vlastních dětech viděli smysl lidské existence, se po dlouhých úvahách rozhodli obětovat svůj šťastný svazek, rozejít se, a s novými partnery se pokusit svoji touhu naplnit. Setkání po mnoha letech oběma ukázalo, jak chybné bylo jejich rozhodnutí, a pozdě si oba uvědomili, že jejich láska měla daleko vyšší smysl a hodnotu.

Dvě romantické povídky z počátečního období tvorby známého rakouského spisovatele a šumavského rodáka. V první snové povídce s názvem Kondor provází její hrdina vzdušný balon, v němž se rozhodla překonat s dvěma společníky zemskou tíži mladá svobodomyslná šlechtična. Ohromující pocit z nadzemské výšky navždy proměnil její vnímání pozemského života a lásky. S hrdinou vyprávění pak oba do konce života spojuje platonický, ničím nezkalený cit. V povídce Ves na pláňce popisuje Stifter příběhem mladíka, rodáka z náhorní plošiny, který odešel do světa a po mnoha letech se vrátil ke svým chudým rodičům stejně nezkažený, jako odcházel, lyrickým jazykem krajinu svého dětství.

Novela významného německého spisovatele líčí básníkovo dětství (nar. v Horní Plané na Šumavě), a rozličné osudy šumavského lékaře, spisovatelova pradědečka, který obětavě pomáhal prostým venkovanům-horalům. Celé poutavé vyprávění je protkáno barvitým líčením přírodních krás autorova rodného kraje.

Stifterovo poslední dílo líčí epicky prostým a poklidným tónem úsek českých dějin 12. století: boje Přemyslovců o knížecí stolec v době smrti a po smrti knížete Soběslava a vládu Vladislava I. Hrdinou románu je rytíř Vítek, sloužící knížeti Vladislavovi. Edice Živý odkaz světa, Knihovna světových klasiků, sv. 32. Doslov: Ladislav Heger

Novela vypráví příběh o dvou sourozencích – chlapci Konrádovi a dívce Sanně a jejich putování do vesnice ve vedlejším údolí na oběd za babičkou. Ráno na Štědrý den se zdá, že počasí bude nádherné – děti se tedy vypraví na cestu, poobědvají u babičky a rychle se vydají zpět. Cestou však přijde sněhová vánice, která je donutí strávit noc v jeskyni... Ladislava Sýkoru s Adalbertem Stifterem, přes propast téměř 200 let spojují stejné vyznávané základní hodnoty, které utvářejí a formují jejich uměleckou osobnost : příroda, rodina a náboženství. Oba mají žitou, silnou a určující zkušenost pobytu v šumavské přírodě. Sýkorovy linoryty příběh neinterpretují, ale citlivě doplňují, ilustrují.

Povídky "Horní Planá", "Hvozd", "Popsaná Jedlička" a "Ledovec" jsou tématicky umístěny do jihočeské, především šumavské krajiny a jsou většinou velmi romantickými příběhy nešťastné lásky, poslední povídka vypráví o cestě dvou osamělých dětí alpskými velehorami. Společným rysem všech povídek je kouzelný vypravěčský jazyk, popisy krás Šumavy, obdiv k lidské statečnosti a opravdovosti.

Pohádky a pověsti z česko-rakouského pomezí vypráví o krásné přírodě, dobrotě venkovských lidí a podivuhodných postavičkách z dávných dob.

Román vypráví o procesu zrání mladého muže v samostatného člena společnosti v duchu humanistických ideálů německé klasiky. V knize se čtenář setkává se silnými charaktery protagonistů, kteří v krizových okamžicích života jsou přísní k sobě, zocelují se odříkáním a kázní, zachraňují se tvořivou prací a službou bližnímu. Na cestě k dospělosti prochází hlavní hrdina školou života – odrůstá rodičovskému domu, musí se osvědčit v povolání, hledá životní vzory a potkává svou velkou lásku. Autor jako zanícený vyznavač klidného vývoje společnosti kreslí před očima čtenářů obraz harmonického světa a snaží se vštípit jim touhu po klidném, činorodém životě v souladu s přírodou a mravními principy. Sebevzdělávání a zapojení člověka do řádu přírody a společnosti je základním tématem autorova výchovného úsilí.