Jan Bouzek (17. února 1935 Praha – 3. listopadu 2020) byl profesorem klasické archeologie na Filozofické fakultě a přednášel kulturní antropologii a kulturologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 2011 externě vyučoval i na Masarykově univerzitě v Brně. Přednášel též na Komenského univerzitě v Bratislavě a na Opolské univerzitě v Polsku.
Přepracované třetí vydání učebního textu, který obsahuje základní informace o odborné terminologii klasické archeologie a o organizaci bádání v oboru. Součástí textu jsou i informace o nejdůležitějších muzeích se sbírkami antického umění v České republice a ve světě.
Četné barevné a černobílé reprodukce doplňují publikaci, která informuje o nejzajímavějších objevech středomořské archeologie. Seznamuje s výzkumy počátků zemědělství na Předním východě, neolitických měst v Anatólii a na Kypru, připomíná nálezy na ostrové Théře a v Mykénách,megalitickou architekturu na Maltě aj. Všímá si vzniku a výsledků podmořské archeologie a nastiňuje cesty archeologie ve Středomoří.
Putování za Thráky je exotické co do vzdáleností času, ale nikoli prostoru, potože rozhodující část dějinného jeviště i většina památek po Thrácích jsou českému čtenáři snadno dostupné na území Bulharska a Rumunska. Zejména první z těchto zemí byla take středem zájmu českych badatelů už od obnovení svobodného Bulharska v 19. století. Starými dějinami bulharského území se zabýval Konstantin Jiráček, který působil v této zemi v letech 1879–1884, mimo jiné jako ministr osvěty. Zejména důležité jsou jeho místopisné studie, které si uchovaly hodnotu dodnes.... celý text
Knihy o keltském období v dějinách českých zemí (už ne Československa, jako tomu bývalo dříve, ba dokonce dnes už často zvlášť pro Čechy a Moravu) neponechávají mnoho místa evropskému a světovému kontextu raného vývoje našich zemí. Naše území bylo ovšem – podobně jako v době historické – integrální součástí evropské, mediteránní i eurasijské civilizace a pochopení minulosti nelze dosáhnout bez pochopení jeho souvislostí s ostatními částmi Evropy a k ní přilehlých dalších částí světa...
Periklovo Řecko zobrazuje vrcholné období antického Řecka, takzvaný jeho „zlatý věk", působení velkého státníka Perikla v Athénách, které je obdobím největšího rozvoje demokracie i celého politického a kulturního života epochy. Poznávat minulost znamená pochopit současnost.
Publikace z pera předního českého klasického archeologa. Velkou pozornost věnuje zvláštnostem a vývoji etruského umění, obsahuje rovněž kapitolu věnovanou vztahům etruského etnika ke střední Evropě a českým zemím. Přehledně zpracovaná příručka přibližuje dějiny, sociální struktury, náboženství a výtvarné umění záhadného národa Etrusků.
Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu a ukázat, jak se i Čechy s Moravou aktivně účastnily kulturního vývoje celoevropského i celosvětového. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi a mapami, dokumentujícími širší souvislosti jednotlivých etap pravěkých dějin našich zemí.
Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak. V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí či jsou nedostatečné. Soustřeďuje se přitom zejména na rané formy myšlení, které předcházely myšlení novověkému, i když v závěru publikace je stručně shrnut i následující vývoj. Proč je téma různých způsobů myšlení dnes tak naléhavé? Dnešní svět je z hlediska myšlenkových konceptů velice pestrý a rozrůzněný. Jeden z nich, moderní myšlení vědecké či předmětové, převažuje v dnešní době jen u malé části světové populace.
Třetí v řadě studií obou autorů, která dosud exponované téma vtahu plurality a ucelenosti ukazuje napříč dějinami v průběhu celé antiky, a dokonce nejen pokud jde o Řecko.
Vzájemné kontakty obou civilizací dokládá autor studie analýzou četných archeologických nálezů z českých zemí. Antická inspirace je zřejmá zejména u výrobků uměleckého řemesla, ale i u běžných řemeslných výrobků, zbraní atd. Na přelomu 2.a 1. stol. př.n.l. odcházejí Keltové z české kotliny, kterou osídlují germánské kmeny. Studie navazuje na práci stejného autora "Pravěk českých zemí v evropském kontextu". Vývoj českých zemí v době laténské v celoevropském kontextu. Předslovanské osídlení českých zemí a kontakty středoevropských Keltů s vyspělými civilizacemi Středomoří.
