Knihobot

Jan Bouzek

    17. únor 1935 – 3. listopad 2020

    Jan Bouzek (17. února 1935 Praha – 3. listopadu 2020) byl profesorem klasické archeologie na Filozofické fakultě a přednášel kulturní antropologii a kulturologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 2011 externě vyučoval i na Masarykově univerzitě v Brně. Přednášel též na Komenského univerzitě v Bratislavě a na Opolské univerzitě v Polsku.

    Jan Bouzek
    Etruskové - jiní než všechny ostatní národy
    Periklovo Řecko
    Keltové českých zemí v evropském kontextu
    Thrákové
    Objevy ve Středomoří
    Úvod do klasické archeologie
    • 2020

      Výklad a interpretace mýtů v dnešním světě stejně jako postup mnoha jiných vědeckých specializací zápasí o svou úzkou cestu vpřed mezi Skyllou přízemního hyperkriticismu a Charybdou roztříštěnosti, beztvarosti libovolného výkladu. Většina bájí má důvod svého vzniku jak v době, ve které báje coby pokus o projekci současnosti do minulosti vznikaly, tak v určitých historických událostech; fabulace potřebuje jako podklad mýtu osoby a jejich příběh, látku ke zpracování. Mýty byly po dlouhou dobu živé, byly obměňovány a vyprávěny v nových, upravovaných variantách, kterým se nedostalo obecné závaznosti, a petrifikovány byly až moderními filology. Jan Bouzek, hlavním zaměřením klasický archeolog, vypráví mýty starých Řeků a jejich sousedů pomocí odkazů na památky hmotné kultury, na sochy, fresky a malby na keramice, na něž jejich (pro nás dnes většinou neznámí) autoři zaznamenali mytické události beze slov. Čtenář má díky bohatému obrazovému doprovodu možnost nejen číst, ale také sledovat obrazové vyprávění o hrdinech, bozích a příbězích dávných dějů. Tím je Bouzkova kniha výjimečná.

      Mýty Řeků a dalších národů starověku
    • 2018
    • 2015

      Mezi archeologií a historií

      • 244 stránek
      • 9 hodin čtení

      Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Zároveň chce být knížkou, která vede k hlubšímu zamyšlení nad běžnými mechanizovanými postoji v dnešním myšlení, usiluje o podněty, aby se myšlení stalo méně strnulým. Za nejdůležitější podnět-občanskou ctnost považuje Jan Bouzek (spolu s Aristotelem) sofrosyné – uměřenost, přiměřenost, nadhled, zdravý rozum - bez ní nemůže demokracie existovat. Je jí zapotřebí v občanském společenství, ale také při interpretaci pramenů, historek, příběhů a uměleckých děl jak v archeologii, tak v historii a v dějinách umění, je nutná i v přírodních vědách. Knihu Mezi archeologií a historií vydala FHS UK k autorovu životnímu jubileu.

      Mezi archeologií a historií
    • 2015
    • 2013

      Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem této knížky je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu, jak se rozvíjelo povědomí o ní a jak se vytvářela její kulturně-politická entita od pravěku do počátku středověku. Mnozí zasazují její dějiny až do počátku středověku, jiní do starověkého Řecka, kdy již byla Evropa chápána jako světadíl, který se svými specifickými rysy lišil od Asie i Afriky. Ale již od pravěku se Evropa utvářela odlišně od obou sousedních kontinentů, se kterými soutěžila, a na její podobě se podílela – vedle Řeků a Římanů – i řada dalších „národů ve stínu“. Moderní svět vyrostl především z evropských idejí, moderní Evropa z víry ve svou vedoucí úlohu v šíření civilizace. Jejím postavením otřásly obě světové války, z nichž druhá znamenala konec evropské světovlády. Do popředí vstupují dnes po Spojených státech amerických také asijské mocnosti, zejména Čína, Indie a Japonsko, a rovněž už pomalu se emancipující země Latinské Ameriky. Evropané dnes ztratili moc a pýchu, ale nikoli spoluodpovědnost za celý svět okolo nás. Mnozí dnes hovoří o krizi Evropy, někteří o jejím kolapsu. Berme to raději jako výzvu. Jsme Evropané a neseme za osud svého kontinentu odpovědnost. Buďme důstojnou a prospěšnou součástí nového globalizovaného světa.

      Vznik Evropy
    • 2009

      Knihy o keltském období v dějinách českých zemí (už ne Československa, jako tomu bývalo dříve, ba dokonce dnes už často zvlášť pro Čechy a Moravu) neponechávají mnoho místa evropskému a světovému kontextu raného vývoje našich zemí. Naše území bylo ovšem – podobně jako v době historické – integrální součástí evropské, mediteránní i eurasijské civilizace a pochopení minulosti nelze dosáhnout bez pochopení jeho souvislostí s ostatními částmi Evropy a k ní přilehlých dalších částí světa...

      Keltové českých zemí v evropském kontextu
    • 2009

      Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak. V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí či jsou nedostatečné. Soustřeďuje se přitom zejména na rané formy myšlení, které předcházely myšlení novověkému, i když v závěru publikace je stručně shrnut i následující vývoj. Proč je téma různých způsobů myšlení dnes tak naléhavé? Dnešní svět je z hlediska myšlenkových konceptů velice pestrý a rozrůzněný. Jeden z nich, moderní myšlení vědecké či předmětové, převažuje v dnešní době jen u malé části světové populace.

      Umění a myšlení
    • 2008

      Kniha se snaží ukázat, jak je možné se domluvit i s lidmi velmi rozdílného původu, kteří pocházejí z nejrůznějších kulturních zázemí, a preferují tudíž odlišné způsoby myšlení. Vzájemná domluva je možná kdekoli na světě, dáme-li si ovšem pozor i na své vlastní jednání a chování. Interkulturní komunikace je bezpochyby lepší alternativou než válka civilizací, kterou hrozí někteří současní autoři. Vstupujeme-li do komunikačních procesů, pak to na jedné straně vyžaduje jak upřímnost a důvěru, tak i schopnost naslouchat a získávat poučení od jiných. Na straně druhé je samozřejmým předpokladem to, že vždy zůstaneme sami sebou a nebudeme se dopouštět směšných pokusů být někým jiným než tím, kým sami jsme.

      Jak se domluvit s jinými
    • 2007

      Vzájemné kontakty obou civilizací dokládá autor studie analýzou četných archeologických nálezů z českých zemí. Antická inspirace je zřejmá zejména u výrobků uměleckého řemesla, ale i u běžných řemeslných výrobků, zbraní atd. Na přelomu 2.a 1. stol. př.n.l. odcházejí Keltové z české kotliny, kterou osídlují germánské kmeny. Studie navazuje na práci stejného autora "Pravěk českých zemí v evropském kontextu". Vývoj českých zemí v době laténské v celoevropském kontextu. Předslovanské osídlení českých zemí a kontakty středoevropských Keltů s vyspělými civilizacemi Středomoří.

      Keltové našich zemí v evropském kontextu
    • 2005

      Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu a ukázat, jak se i Čechy s Moravou aktivně účastnily kulturního vývoje celoevropského i celosvětového. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi a mapami, dokumentujícími širší souvislosti jednotlivých etap pravěkých dějin našich zemí.

      Pravěk českých zemí v evropském kontextu