Knihobot

Viktor Pelevin

    22. listopad 1962

    Victor Pelevin je současný ruský prozaik. Jeho díla jsou známá svou postmoderní směsicí satiry, sci-fi a filozofických úvah. Pelevin zkoumá témata identity, reality a vlivu masmédií v postsovětském Rusku. Jeho jedinečný styl často kombinuje současné postřehy s odkazy na ruskou kulturu a buddhismus.

    Viktor Pelevin
    Snuff
    Svatá kniha vlkodlaka
    Helma hrůzy
    Generation P
    Omon Ra
    Čapajev @ prázdnota
    • 2016

      Snuff

      • 412 stránek
      • 15 hodin čtení
      3,2(42)Ohodnotit

      V groteskním postapokalyptickém románu SNUFF skloubil Viktor Pelevin jedinečnou společenskou satiru a trefnou karikaturu současného rozložení geopolitických sil. Damilola Karpov je bojový pilot-kameraman z Byzantia, gigantického bohatého města, které se vznáší nad zaostalou a barbarskou Urkajinou. Svými záběry se podílí na udržování neustálého válečného napětí a na utváření umělé reality. Vyprávěním o osudech dvou mladých urkajinských Orků a jedné byzantinské kybernetické ženy se špičkovou umělou inteligencí nám Damilola odhaluje mozaiku společenských manipulací, mechanismy mediálního zotročení a deformaci dekadentní doby, kdy pornografie a smrt diváka nudí a filmy přerostly v náboženský obřad. Román obsahuje mnoho narážek na dnešní sociální a politické poměry v Rusku i na Západě a na pozadí jejich vzájemné nevraživosti nám klade otázky o souvislostech mezi válkami a médii, o povaze zábavního průmyslu, ale i o vztahu lidství a technologie.

      Snuff
    • 2011

      Svatá kniha vlkodlaka je nesmírně zábavný, svižně napsaný román, jehož bizarní zápletka a výstřední imaginace kupodivu zároveň vypovídají mnohé o krizi identity i hodnot, v níž se zmítá soudobé Rusko. Viktor Pelevin rafinovaně využívá všeobecně rozpoznatelných archetypů a popkulturních motivů k satirickému zobrazení postsovětské společnosti: hlavní hrdinka A Čuri, tisíce let stará žena-liška vtělená ve svůdnou nezletilou prostitutku, pomocí svého chvostu hypnotizuje své klienty, a zatímco oni sní své erotické sny, ona jim odčerpává životní energii, díky níž je takřka nesmrtelná; a navzdory svému povolání zůstává nedotčenou pannou.... Ovšem jen do chvíle, kdy potká vysoce postaveného oficíra z bývalé KGB, shodou okolností mocného vlkodlaka.

      Svatá kniha vlkodlaka
    • 2006

      Próza dnes již legendárního soudobého ruského prozaika Viktora Pelevina Helma hrůzy, která vychází v rámci mezinárodního projektu moderních mýtů, parafrázuje známou řeckou legendu o Mínótaurovi. Celá próza je přesným záznamem imaginárního chatu. Jeho jednotliví účastníci sedí ve stejných hotelových pokojích (ale možná taky celách) a jejich jedinou možností komunikace mezi sebou je právě počítačová klávesnice a monitor (obě pevně zabudované a nezničitelné). V téměř detektivně pojaté historii, připomínající virtuální reality show, se chatující snaží přijít na kloub tajemství zařízení, zvaného „helma hrůzy“, ale ještě spíš tajemství své vlastní situace v moderním světě. Pelevin je pesimista a jeho „vyvolení“ svůj zápas o racionální interpretaci tohoto světa prohrávají.

      Helma hrůzy
    • 2002

      Omon Ra je krátkým románem asi nejslavnějšího současného ruského autora – Viktora Pelevina. Autora, o němž se říká, že vrátil do literatury to, co v ní už začínalo citelně chybět, totiž čtenáře. Prostřednictvím prvků science fiction text svérázným způsobem karikuje sovětský systém založený na lži a podvodu. Základní myšlenkou knihy je, že celý sovětský vesmírný program je jen vymyšlenou a velmi krutou potěmkinovskou vesnicí.

      Omon Ra
    • 2001

      Absurdní román významného ruského prozaika, jehož hrdina prochází několika vzájemně se prolínajícími dějovými i časovými pásmy. Velmi netradičním hrdinou románu je šestadvacetiletý básník Péťa Prázdnota, který nás provádí mnoha rovinami svého příběhu, rovinami skutečnými i simulovanými. Péťa jako komisař v porevolučním Rusku po boku Čapajeva, Péťa jako pacient v psychiatrické léčebně v Rusku současném – to jsou dvě hlavní dějové linky s odklony do dalších psychedelických, iracionálních i zdánlivě reálných dobrodružství. Nakonec se náš hrdina propadá do ráje spásy a věčného štěstí, do iluzorního místa jménem Vnitřní Mongolsko. Tímto románem je nám v edici Současná ruská literatura představen snad nejslavnější spisovatel dnešního Ruska, postava kontroverzní, populární, trochu záhadná a mezi ruskou mládeží kultovní. Jeho příběh je vystavěn na neustálém střídání překvapivých obrazů, fikcí, anekdot, symbolů a mýtů. Péťovy bludy jsou prakticky neodlišitelné od bdělého stavu, světy pravé a fiktivní nám splývají. Nepátrejme tedy při čtení po křehké hranici snu a skutečnosti, neboť ta neexistuje: řešení je otevřené, možné je všechno.

      Čapajev @ prázdnota
    • 2001

      Postmoderní román je obsáhlou výpovědí o prudkém historickém zlomu v Rusku a jeho následcích ve společnosti.

      Generation P