Josef Krása Pořadí knih

Svazek otevírá Panofského úvaha o podstatě humanitních disciplín (dějin umění zvláště) a rozdílech mezi humanitním a přírodovědným bádáním. Následující texty se věnují mimo jiné ikonologické metodě, kterou Panofsky metodologicky propracoval a ukotvil, dějinám renesančního i středověkého umění, vztahu italské renesance ke středověké tradici či vztahu Albrechta Dürera k antické kultuře. Texty shromážděné v publikaci dokládají neobyčejnou erudici autora, pro nějž byl obor dějiny umění součástí širšího proudu humanistické kultury.

V knize je 48 barevných a 167 černobílých vyobrazení.

Obsah: - hlediska dosavadního hodnocení středověké nástěnné malby na Slovensku - zapojení tvorby do širších geografickokulturních vazeb - aktivizující faktory uměleckého vývoje - hierarchie ikonografických systémů románských - specifikum ikonografie městského prostředí - nejčastější témata gotická a poměr jejich univerzálnosti k místní specifičnosti - charakter slohového vývoje románské malby - spišská skupina a její geneze - malby západogotiského směru - vrstva italských mistrů 3. čtvrtiny 14. století - první vlna furlanských putovních malířů - transformace a odnože furlanského základu - proces lokální syntézy - internacionální krásný sloh - období pozdní gotiky - zlidovělá skupina maleb liptovských - mapa Slovenska s vyznačením lokalit a s rozlišením slohového charakteru středověkých nástěnných maleb 249 černobílých a 38 barevných reprodukcí

Reprezentativní publikace o architektuře, sochařství, nástěnné a deskové malbě a knižním malířství českého pozdně gotického umění se soustřeďuje na dobu vlády Jagellonců. Prvořadý zájem věnuje stavbám a uměleckým dílům, jenž vznikala při královském dvoře, sídlech hlavních představitelů panské a patricijské vrstvy blízké dvoru. Výklad je doplněn mnoha reprodukcemi staveb a uměleckých děl.

Reprezentační publikace přináší studii o vzniku, postupném budování, úpravách a výtvarné výzdobě kaple kolem hrobu zemského patrona ve svatovítské katedrále a sérii zdařilých barevných fotografií z jejího interiéru. Studie sezabývá zejména úpravami za Karla IV., kdy kaple získává opukovou sochu sv. Václava, věžový relikviář, mřížku niky a nový náhrobek světce a kdy malířská dekorace má spirituální ráz, a úpravami za Vladislava Jagellonského, kdydekorace provedená Mistrem litoměřického oltáře je pojata v raně renesančním naturalismu. Z pozdějších období vývoje si všímá zejména druhé čtvrtiny 16. stol., kdy přibývá figurální svícen se sochou sv. Václava a deska seZavražděním sv. Václava, a 17. stol., kdy dochází ke zkreslující přemalbě Daniela Alexia z Květné.

Druhé vydání bohatě ilustrované publikace o rukopisech z doby Václava IV. bylo doplněno jak o výsledky posledních autorových výzkumů, tak i o nové pohledy na některé otázky dvorského václavského umění, jež do uměleckohistorické literatury přinesli zejména R. Chadraba a K. Stejskal. Rovněž byl rozšířen soupis literatury.