Věra Olivová Pořadí knih (chronologicky)

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

V roce 1912 vznikla v Praze jedna z prvních vědeckých publikací mladého Edvarda Beneše nazvaná Stranictví. Byla věnována problematice politických stran a byla podána jako habilitační spis na české filozofické fakultě a profesoři T.G. Masaryk, František Krejčí a František Čáda ji označili za "velmi pozoruhodnou. Kniha má několik kapitol jako: Vznik a třídění politických stran, Cíle a poslání stran, Vzájemný poměr politických stran, Funkce pol. Stran (Strana je orgánem pro uplatňování vůle lidu), Následky stranického ducha a nesnáze demokracie, atd. Tato práce předběhla dobu a ještě nyní, po 100 letech svým rozborem a myšlenkami je dílem, kterým by se mohli a měli poučit politici naší doby.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené) vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybnění některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v koncentračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

Autorka – prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc., je známou historičkou a spisovatelkou. Zaměřuje se na období moderních dějin a tato kniha sleduje vztahy mezi Československem a Německem v letech po vzniku Československa v roce 1918 a na základě především českých pramenů je položen důraz na objasnění československé politiky, její dokumentování, pochopení a porozumění. Publikace známé historičky a spisovatelky obsahuje řadu citací z projevů politiků meziválečné doby a poslouží především historikům a těm, kteří se o historii zajímají, k pochopení tehdejších událostí a podhoubí nacistické rozpínavosti, které vedlo ke světové válečné katastrofě.

Vzpomínky Jiřího Beneše - synovce československého prezidenta - na pobyt v koncentračním táboře

Mezi lety 1848 a 2008, které tato historická kniha pokrývá, se formoval náš současný svět, včetně jeho kladů a záporů, kulturního a technického vývoje, a politických a hospodářských změn. Vznikla moderní Evropa, v jejímž rámci se etabloval československý a později český stát. Dlouho jsme se na naši novodobou historii dívali zkresleně, ideologicky zatíženě, což nám bránilo v objektivním poznání. Dějepisci často zamlčovali nebo zkreslovali události, motivováni cíli, které nebyly vědecké. Tyto tendence přetrvávají dodnes. Kniha renomované historičky prof. PhDr. Věry Olivové, DrSc., představuje návrat k svobodné vědě. Autorka, reagující na potřeby výuky, zpracovala učebnici pro školy do podoby určené široké veřejnosti k devadesátému výročí vzniku Československa. Zasvěceně a s nadhledem popisuje evropský vývoj a moderní české dějiny od nástupu industriální společnosti, zdůrazňuje vzájemné vazby a specifika vývoje našeho národa. Sleduje dramatickou cestu demokracie, jejíž ideu zasel Sokol v polovině 19. století a která se vyvinula díky T. G. Masarykovi. Po dvou totalitních obdobích se demokracie pod evropskou integrací znovu rozvíjí. Text je doplněn množstvím ilustrací, dokumentárních fotografií a reprodukcí významných výtvarných děl, které vytvářejí barvité panorama novodobých dějin.

25. února roku 1948 podepsal prezident Edvard Beneš na Pražském hradě "Pamětní zápis" o právním postavení svého soukromého archivu. Svou formou, obsahem i záměrem měl Pamětní zápis charakter prezidentovi závěti. Po prezidentově úmrtí byl také jako součást prezidentovy pozůstalosti předložen soudu jako podklad k pozůstalostnímu řízení. Vydání zápisu v den vrcholící politické krize podtrhuje politický význam prezidentova kroku. Zápis byl také přípravou a součástí jeho rozhodnutí o odchodu z prezidentského úřadu...

Podstatnou část svazku Spory o dějiny IV. tvoří původní články na témata, o nichž nedostatečně diskutuje odborná obec, jsou nedostatečně známá veřejnosti, případně jsou účelově a pokřiveně interpretována.

Vila Hany a Edvarda Benešových byla postavena mezi léty 1930 a 1931 dle návrhu architekta Petra Kropáčka. Během druhé světové války sloužila jako vojenská škola a poté internát pro těhotné ženy. Díky tomu nebyla budova za války poničena. Po návratu manželů Benešových z exilu došlo v letech 1945 až 1948 k její renovaci a drobným stavebním úpravám. Po smrti Hany Benešové převzal v roce 1975 nemovitost Okresní národní výbor v Táboře a následně byl dům smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Ten zadal Projektovému ústavu výstavby hl. m. Prahy rekonstrukci objektu, která dispozici rodinné vily změnila v rezidenci vlády. Poslední významná rekonstrukce proběhla mezi léty 2006 a 2009. Kolem vily se na rozloze 11 hektarů rozkládá i zahrada, jež je upravena v anglickém stylu. Jejím autorem je Otokar Fierlinger. Hana Benešová si zde založila alpinium – skalku, kterou návštěvníci mohou obdivovat i dnes. V parku jsou rozmístěny plastiky a keramické vázy, jež umocňují rozmanitost rozličných zákoutí zahrady. Také se zde nachází tzv. Čapkova studánka pojmenovaná po Karlu Čapkovi, který poradil Edvardu Benešovi, jak vyřešit problém s podmáčeným místem u přepadu vody z bazénu. V zahradě pod vilou v místě zvaném Kazatelna, kde dle pověsti k věřícím promlouval Jan Hus, je hrobka druhého československého prezidenta E. Beneše.

Výbor textů význačného spisovatele o osobnosti druhého československého prezidenta.

Ve své přehledné práci věnované dějinám tzv. první republiky se Věra Olivová věnuje zejména českým politickým dějinám. V deseti kapitolách sleduje vnitřní vývoj i mezinárodněpolitické vazby československého státu od jeho vzniku v říjnu 1918, přes 20.léta a bouřlivou hospodářskou krizi, až k velké politické krizi v druhé polovině 30. let. Velkou pozornost věnuje rozboru kritického roku 1938. Svoji práci zakončuje popisem epizodické tzv. druhé republiky na přelomu let 1938 a 1939. Publikaci doplňují tabulky a grafy dokumentující politickou podobu Československé republiky let 1918 - 1939.

Průběh pietního aktu, citace z dobového tisku, projevy soustrasti atd.

Publikace sleduje pozitivní demokratickou tradici první Československé republiky, její deformaci jak za německé okupace po r. 1938, tak po roce 1948 za komunistické éry i na negaci této tradice po sametové revoluci. Závěrem je zařazena stať autorky k 80. výročí republiky v r. 1998.

Soubor úředních zpráv a telegramů zasílaných Janem Masarykem z Londýna do Prahy v době od listopadu 1937 do září 1938. / K vydání připravila: Věra Olivová.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené) vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybnění některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v koncentračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

Výbor memoárů z 1. světové války přibližuje osobnost E. Beneše i podmínky vzniku samostatného čs. státu. Vydáno ke 110. výročí narození E. Beneše. Připravila a předmluvu napsala Věra Olivová.

Historická studie je věnovaná zejména zahraničně politické aktivitě čs. vlády a evropských velmocí.

Studie jsou doplněny historickou studií o československé "ruské" politice v letech 1921-1922.

Autorka v knize popisuje vývoj sportovních odvětví jako je: běh,plavání,lyžování,box, lukostřelba, tenis aj. Zaměřuje se na vytrvalost a hbitost, odvahu, sílu a také krásu pohybu. V knize není jen zaměření na tehdejší Československo, ale je tu brán sport jako takový. Takže autorka popisuje sport od počátků. Narazí na začátky v Anglii, Egyptě a Řecku.

Publikace s bohatým fot. materiálem je věnována historii vzniku moderního sportu v oblasti Předního východu, Egypta, antického Řecka a říše římské.

Historická geneze sportu Cílem práce je objasnit historické kořeny, z nichž se zrodil moderní sport, a vysledovat hlavní vývojové tendence tohoto procesu od nejstarších projevů fyzické aktivity až po první novodobé olympijské hry v 1896. Autorka vychází z ekonomického, sociálního, politického a kulturního vývoje a v těchto širokých souvislostech se snaží postihnout mnohostrannou podmíněnost a proměnlivost nejrůznějších fyzických aktivit.

Poutavě podaný pohled na dějinný vývoj Československa v letech 1918-1938, uvedený nástinem událostí, kdy proti staré velmoci Anglii se postavila nová velmoc, Německo. Autorka sleduje velmi stručně další vývoj až ke zrození nové mapy Evropy v r. 1918, zabývá se celoevropskou revoluční krizí a porážkou revolučního proletariátu v r. 1920. Důležité jsou stati věnující pozornost událostem let třicátých a tragickému ztroskotání státu v r. 1938.

První část knihy historicky líčí poměry v říši římské, vzpoury utlačovaných a zejména jedno z největších povstání otroků, jemuž stál v čele Spartakus. Druhá část je věnována mezinárodní spartakovské tradici a historii spartakiád v ČSR.