Publikace obsahuje texty ze semináře Institutu Václava Klause z 15. prosince 2015 s názvem "Edvard Beneš - 80 let od volby prezidentem". Najdete zde také doplňkové texty a výňatky z díla Edvarda Beneše.
Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.
V roce 1912 vznikla v Praze jedna z prvních vědeckých publikací mladého Edvarda Beneše nazvaná Stranictví. Byla věnována problematice politických stran a byla podána jako habilitační spis na české filozofické fakultě a profesoři T.G. Masaryk, František Krejčí a František Čáda ji označili za "velmi pozoruhodnou. Kniha má několik kapitol jako: Vznik a třídění politických stran, Cíle a poslání stran, Vzájemný poměr politických stran, Funkce pol. Stran (Strana je orgánem pro uplatňování vůle lidu), Následky stranického ducha a nesnáze demokracie, atd. Tato práce předběhla dobu a ještě nyní, po 100 letech svým rozborem a myšlenkami je dílem, kterým by se mohli a měli poučit politici naší doby.
V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené) vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybnění některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v koncentračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.
Autorka – prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc., je známou historičkou a spisovatelkou. Zaměřuje se na období moderních dějin a tato kniha sleduje vztahy mezi Československem a Německem v letech po vzniku Československa v roce 1918 a na základě především českých pramenů je položen důraz na objasnění československé politiky, její dokumentování, pochopení a porozumění. Publikace známé historičky a spisovatelky obsahuje řadu citací z projevů politiků meziválečné doby a poslouží především historikům a těm, kteří se o historii zajímají, k pochopení tehdejších událostí a podhoubí nacistické rozpínavosti, které vedlo ke světové válečné katastrofě.
Vzpomínky Jiřího Beneše - synovce československého prezidenta - na pobyt v koncentračním táboře
Mezi lety 1848 a 2008, které tato historická kniha pokrývá, se formoval náš současný svět, včetně jeho kladů a záporů, kulturního a technického vývoje, a politických a hospodářských změn. Vznikla moderní Evropa, v jejímž rámci se etabloval československý a později český stát. Dlouho jsme se na naši novodobou historii dívali zkresleně, ideologicky zatíženě, což nám bránilo v objektivním poznání. Dějepisci často zamlčovali nebo zkreslovali události, motivováni cíli, které nebyly vědecké. Tyto tendence přetrvávají dodnes. Kniha renomované historičky prof. PhDr. Věry Olivové, DrSc., představuje návrat k svobodné vědě. Autorka, reagující na potřeby výuky, zpracovala učebnici pro školy do podoby určené široké veřejnosti k devadesátému výročí vzniku Československa. Zasvěceně a s nadhledem popisuje evropský vývoj a moderní české dějiny od nástupu industriální společnosti, zdůrazňuje vzájemné vazby a specifika vývoje našeho národa. Sleduje dramatickou cestu demokracie, jejíž ideu zasel Sokol v polovině 19. století a která se vyvinula díky T. G. Masarykovi. Po dvou totalitních obdobích se demokracie pod evropskou integrací znovu rozvíjí. Text je doplněn množstvím ilustrací, dokumentárních fotografií a reprodukcí významných výtvarných děl, které vytvářejí barvité panorama novodobých dějin.
25. února roku 1948 podepsal prezident Edvard Beneš na Pražském hradě "Pamětní zápis" o právním postavení svého soukromého archivu. Svou formou, obsahem i záměrem měl Pamětní zápis charakter prezidentovi závěti. Po prezidentově úmrtí byl také jako součást prezidentovy pozůstalosti předložen soudu jako podklad k pozůstalostnímu řízení. Vydání zápisu v den vrcholící politické krize podtrhuje politický význam prezidentova kroku. Zápis byl také přípravou a součástí jeho rozhodnutí o odchodu z prezidentského úřadu...
Podstatnou část svazku Spory o dějiny IV. tvoří původní články na témata, o nichž nedostatečně diskutuje odborná obec, jsou nedostatečně známá veřejnosti, případně jsou účelově a pokřiveně interpretována.