Frans Gunnar Bengtsson Životopis
Frans G. Bengtsson se ve své literární tvorbě s oblibou zabýval historickými tématy a formami. Jeho styl se vyznačuje zájmem o starší literární postupy, což dokládá jeho raná práce o Chaucerovi i pozdější historické romány. Bengtsson vynikal nejen jako prozaik, ale i jako zdatný překladatel a esejista, který ve svých dílech často proplétal literární a vojenské motivy. Jeho nejznámější práce, vyprávějící o mořeplavcích a jejich dobrodružstvích, jsou mistrovským spojením historické přesnosti a napínavého vyprávění.
Frans Gunnar Bengtsson ( 4. října 1894 v Tossjö - 19. prosince 1954 v Ribbingsfors Manor) byl švédský romanopisec, esejista, básník a autor mnoha životopisů.
Narodil se v Tossjö, které leží poblíž Ängelholmu v provincii Skåne, a zemřel v Ribbingsfors Manor v severní části provincie Västergötland. V roce 1912 započal studium na Lundské univerzitě, kde v roce 1930 získal licenciát z filosofie. V roce 1939 se oženil s Gerdou Finemanovou.
Jeho nejznámějším dílem je pravděpodobně dvojdílná vikingská sága Röde Orm, v Česku známa jako Rudý Orm, nebo Zrzavý Orm.
Dále se v jeho téměř sto esejích zabýval především historickými tématy. Kromě těchto ale napsal i jednu esej pojednávající o lidských rasách, Bengtsson byl totiž nadšeným příznivcem Francouze Arthura de Gobineaua, který je známý svým konceptem o nadřazenosti tzv. árijské rasy člověka.
Bengtsson je také známý tím, že mu imponovali "muži činu", jako například François Villon, Oliver Cromwell, švédský král Karel XII. a Napoleon, nebo také generálové Robert E. Lee a Thomas "Stonewall" Jackson z americké občanské války severu proti jihu. Jednou měl snad Bengtsson říci: "Jana z Arku, Karel XII. a Garibaldi jsou lidé, které bych rád poznal - neboť pravda jim byla vždy milejší než úklady."