Fasování košťat

Janota soustředil do tohoto cyklu pětačtyřicet stručných miniatur, které ústí do aforismu nebo anekdotické pointy. Témata ke svým textům si vybírá z prostředí města, na druhé straně se však nevyhýbá ani metafyzické problematice nebo otázce existence člověka v současném světě. Nedílnou součástí autorovy poetiky se dále stává poměrně jednoduchý tvar verše, v němž forma směřuje k zesílení vnitřního rytmu i k poměrně ustálené "hrací" ploše, na níž se jednotlivé básně odehrávají. Patrně nejpřesvědčivější je Janota v oněch okamžicích, kdy popisuje pocity melancholie či stesku a zároveň si uvědomuje, že návrat do minulosti je nemožný.