EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení.
Autoři
Více o knize
Zapojování informačních a komunikačních technologií do činnosti veřejné správy, které bývá často označováno také jako e-government, je důležitou komponentou současných správních reforem. Cílem je zlepšení kvality a zvýšení efektivnosti fungování veřejné správy. Implementace nových nástrojů však klade velké nároky nejen na legislativu, systémovost veřejné správy (její řízení, koordinaci, znalosti apod.) a politické představitele, ale také na podnikatelské subjekty a občany. Přestože problematika e-governmentu získala v posledních dvou dekádách v zahraničí a také v České republice velkou pozornost akademiků, praktiků i politiků, kteří jsou odpovědni za tuto oblast na nadnárodní, ústřední a územní úrovni, v české odborné literatuře dosud není systematičtěji zpracována. Existující literatura je zaměřena na oblast právní, podrobněji se ale nezabývá oblastí řízení a ekonomickými aspekty veřejné správy. A právě tuto mezeru zaplňuje anoncovaná publikace. Text je rozdělen do tří základních částí. První vysvětluje základní terminologii, shrnuje klasifikaci služeb e-governmentu, přitom specifická pozornost je věnovaná tzv. e-participaci a roli e-governmentu v reformě public managementu. Představeny jsou rovněž hlavní trendy e-governmentu v politikách a projektech EU a vybraných členských států. Samostatná pozornost je zaměřena na identifikaci bariér v praxi e-governmentu. Druhá část zachycuje vývoj e-governmentu v ČR, včetně příslušných legislativních změn,a upozorňuje na vybrané problémy vznikající v praxi. Samostatně se věnuje nejviditelnějším aktuálním projektům e-governmentu ústřední správy – projektu Czech POINT, datovým schránkám a základním registrům. V závěru shrnuje charakteristiky a aktuální trendy e-governmentu v české územní samosprávě. Přístupy k hodnocení e-governmentu jsou shrnuty ve třetí, závěrečné části. Představeny jsou také hlavní nástroje hodnocení, např. ekonomické analýzy či modely kvality elektronických služeb a služeb e-governmentu, a také mezinárodní statistiky a benchmarking e-governmentu. Nechybí ani přehled dosavadní praxe hodnocení e-governmentu českými ústředními úřady, které za řízení a koordinaci e-governmentu odpovídají.
Nákup knihy
EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení., David Špaček
- Jazyk
- Rok vydání
- 2012
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení.
- Jazyk
- česky
- Autoři
- David Špaček
- Vydavatel
- C.H. Beck
- Rok vydání
- 2012
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8074002616
- ISBN13
- 9788074002618
- Kategorie
- Anotace
- Zapojování informačních a komunikačních technologií do činnosti veřejné správy, které bývá často označováno také jako e-government, je důležitou komponentou současných správních reforem. Cílem je zlepšení kvality a zvýšení efektivnosti fungování veřejné správy. Implementace nových nástrojů však klade velké nároky nejen na legislativu, systémovost veřejné správy (její řízení, koordinaci, znalosti apod.) a politické představitele, ale také na podnikatelské subjekty a občany. Přestože problematika e-governmentu získala v posledních dvou dekádách v zahraničí a také v České republice velkou pozornost akademiků, praktiků i politiků, kteří jsou odpovědni za tuto oblast na nadnárodní, ústřední a územní úrovni, v české odborné literatuře dosud není systematičtěji zpracována. Existující literatura je zaměřena na oblast právní, podrobněji se ale nezabývá oblastí řízení a ekonomickými aspekty veřejné správy. A právě tuto mezeru zaplňuje anoncovaná publikace. Text je rozdělen do tří základních částí. První vysvětluje základní terminologii, shrnuje klasifikaci služeb e-governmentu, přitom specifická pozornost je věnovaná tzv. e-participaci a roli e-governmentu v reformě public managementu. Představeny jsou rovněž hlavní trendy e-governmentu v politikách a projektech EU a vybraných členských států. Samostatná pozornost je zaměřena na identifikaci bariér v praxi e-governmentu. Druhá část zachycuje vývoj e-governmentu v ČR, včetně příslušných legislativních změn,a upozorňuje na vybrané problémy vznikající v praxi. Samostatně se věnuje nejviditelnějším aktuálním projektům e-governmentu ústřední správy – projektu Czech POINT, datovým schránkám a základním registrům. V závěru shrnuje charakteristiky a aktuální trendy e-governmentu v české územní samosprávě. Přístupy k hodnocení e-governmentu jsou shrnuty ve třetí, závěrečné části. Představeny jsou také hlavní nástroje hodnocení, např. ekonomické analýzy či modely kvality elektronických služeb a služeb e-governmentu, a také mezinárodní statistiky a benchmarking e-governmentu. Nechybí ani přehled dosavadní praxe hodnocení e-governmentu českými ústředními úřady, které za řízení a koordinaci e-governmentu odpovídají.