Erós a jeho metamorfózy
Autoři
Více o knize
Význam termínu erós se proslavil v pojetí Freudovy interpretace. Freud poukázal na podobnost mezi Platónovým erótem a jeho pojetím sexuality. Je však třeba připomenout, že Platón rozdělil erós na nebeský a obecný, při čemž se přiklonil na stranu eróta nebeského, jehož touha byla zaměřena na ideu krásy, zatímco Freudovo pojetí mělo blíže k Platónově interpretaci eróta obecného. V mé práci poukazuji na význam obou erotů v dějinách západní filosofie a na jejich propojení v interpretacích prvního ruského systematického filosofa Vladimíra Solovjova a jeho následovníků. Solovjov propojuje teoretické úvahy platonického rázu s poetickým vyjádřením erotické touhy, která nalézá své předchůdce v trubadúrech a italském „sladkém novém stylu“. Cílem erotické touhy těchto básníků je ideální žena, kterou později Solovjov označil termínem Sofia, s níž má být materiální svět propojen, tudíž i erós obecný mířící k věčnému plození na materiální úrovni nalézá svou jednotu s erótem nebeským uvnitř ideálního světa Sofie.
Nákup knihy
Erós a jeho metamorfózy, Lenka Naldoniová
- Jazyk
- Rok vydání
- 2010
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- Erós a jeho metamorfózy
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Lenka Naldoniová
- Vydavatel
- Ostravská univerzita. Filozofická fakulta
- Rok vydání
- 2010
- Vazba
- měkká
- ISBN10
- 8073688409
- ISBN13
- 9788073688400
- Kategorie
- Anotace
- Význam termínu erós se proslavil v pojetí Freudovy interpretace. Freud poukázal na podobnost mezi Platónovým erótem a jeho pojetím sexuality. Je však třeba připomenout, že Platón rozdělil erós na nebeský a obecný, při čemž se přiklonil na stranu eróta nebeského, jehož touha byla zaměřena na ideu krásy, zatímco Freudovo pojetí mělo blíže k Platónově interpretaci eróta obecného. V mé práci poukazuji na význam obou erotů v dějinách západní filosofie a na jejich propojení v interpretacích prvního ruského systematického filosofa Vladimíra Solovjova a jeho následovníků. Solovjov propojuje teoretické úvahy platonického rázu s poetickým vyjádřením erotické touhy, která nalézá své předchůdce v trubadúrech a italském „sladkém novém stylu“. Cílem erotické touhy těchto básníků je ideální žena, kterou později Solovjov označil termínem Sofia, s níž má být materiální svět propojen, tudíž i erós obecný mířící k věčnému plození na materiální úrovni nalézá svou jednotu s erótem nebeským uvnitř ideálního světa Sofie.