Knihobot

Hledání univerzality: Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992

Více o knize

Průmyslová výstavba v Československu po druhé světové válce byla zásadně ovlivněna transformací hospodářské politiky, projekční praxe a stavebnictví. Nová průmyslová architektura vznikala v komplikovaném prostředí, kde probíhaly významné změny v atmosféře neustálého hledání optimálních řešení. Moderní továrna se transformovala z individuálního technicko-architektonického díla na univerzální a abstraktní formát, což bylo úzce spojeno se systémovým nastavením. Podmínky pro tvůrce průmyslových staveb, včetně architektů, inženýrů a technologů, se rovněž změnily, přičemž hledání správného architektonického řešení vycházelo z pragmatických základů, jako jsou objednávky a možnosti výroby. Kniha se snaží přiblížit tyto procesy, avšak přichází pozdě, neboť během posledních dvaceti let došlo k demolici mnoha architektonicky cenných továren. Tím se ztrácí důležitá vrstva kulturního dědictví, kterou historici architektury a památková péče přehlížejí. Publikace se nesnaží o chronologický přehled, ale o otevření přehlíženého tématu, i za cenu rizik, která tento záměr přináší. Je koncipována jako informační základ pro další výzkum v oblasti industriální architektury, vznikla v rámci projektu zaměřeného na památkovou ochranu průmyslového dědictví.

Nákup knihy

Hledání univerzality: Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992, Jan Zikmund

Jazyk
Rok vydání
2020,
Stav knihy
Poškozená
Cena
127 Kč

Doručení

Platební metody

Nikdo zatím neohodnotil.Ohodnotit

Jazyk
česky
Rok vydání
2020
ISBN10
8001067432
ISBN13
9788001067437
Série
Anotace
Průmyslová výstavba v Československu po druhé světové válce byla zásadně ovlivněna transformací hospodářské politiky, projekční praxe a stavebnictví. Nová průmyslová architektura vznikala v komplikovaném prostředí, kde probíhaly významné změny v atmosféře neustálého hledání optimálních řešení. Moderní továrna se transformovala z individuálního technicko-architektonického díla na univerzální a abstraktní formát, což bylo úzce spojeno se systémovým nastavením. Podmínky pro tvůrce průmyslových staveb, včetně architektů, inženýrů a technologů, se rovněž změnily, přičemž hledání správného architektonického řešení vycházelo z pragmatických základů, jako jsou objednávky a možnosti výroby. Kniha se snaží přiblížit tyto procesy, avšak přichází pozdě, neboť během posledních dvaceti let došlo k demolici mnoha architektonicky cenných továren. Tím se ztrácí důležitá vrstva kulturního dědictví, kterou historici architektury a památková péče přehlížejí. Publikace se nesnaží o chronologický přehled, ale o otevření přehlíženého tématu, i za cenu rizik, která tento záměr přináší. Je koncipována jako informační základ pro další výzkum v oblasti industriální architektury, vznikla v rámci projektu zaměřeného na památkovou ochranu průmyslového dědictví.