Eduard Griez de Ronse a jeho úřední deníky z let 1841 a 1842
Autoři
Více o knize
Eduard Griez de Ronse (1801–1855) je obtížně zařaditelná osobnost, ať už jde o jeho původ, příslušnost k národu, spjatost s konkrétním životním prostorem či okruhem lidí, nebo oblast pracovního a zájmového působení. Údělem osobností, které se vymykají dobově uchopitelným rámcům, bývá, že jsou zapomínány. A to platí i pro Eduarda Grieze. Dnes na jeho jméno nenarazíme ani v pojednáních o české historii, ani o české literární historii 19. století, přestože nemalou část života prožil v Čechách a měl velmi úzké přátelské vztahy s významnými českými obrozenci: s básníkem Františkem Ladislavem Čelakovským, s básníkem a kritikem Josefem Krasoslavem Chmelenským, jenž byl dokonce Griezovým švagrem, nebo s knězem a básníkem Josefem Vlastimilem Kamarýtem. Griez patřil spolu s významnými českými obrozenci k prvním členům Matice české, ač nebyl českého původu a čeština nebyla jeho rodným jazykem. V 19. století se stal „čítankovým autorem“, ač nebyl spisovatelem, ale císařským úředníkem. Byl věrným služebníkem Rakouského císařství, ale Rakušan nebyl a rodovým původem nepříslušel k žádné ze zemí tehdejšího císařství. Existují indicie, že byl vnukem Jeana-Jacquesa Rousseaua, ale jednoznačně prokázáno to není. Tato publikace přináší původní portrét Eduarda Grieze sestavený převážně ze zlomků informací roztroušených po dobovém tisku vydávaném v zemích Rakouského císařství a z úředních listin a dokumentů dochovaných v Griezově pozůstalosti. Součástí publikace jsou překlady dvou Griezových „úředních deníků“ pořízených z německy psaných rukopisů z počátku čtyřicátých let 19. století, kdy Griez zastával vysoké úřednické pozice v Dalmatském království, nejjižnějším území Rakouského císařství, a měl významný podíl na procesu vytyčování hranice mezi císařstvím a Černohorským biskupským knížectvím.
Nákup knihy
Eduard Griez de Ronse a jeho úřední deníky z let 1841 a 1842, Jiří Hrabal
- Jazyk
- Rok vydání
- 2023
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- Eduard Griez de Ronse a jeho úřední deníky z let 1841 a 1842
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Jiří Hrabal
- Vydavatel
- Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Filozofická fakulta
- Rok vydání
- 2023
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 89
- ISBN10
- 8088278945
- ISBN13
- 9788088278948
- Kategorie
- Cestopisy
- Anotace
- Eduard Griez de Ronse (1801–1855) je obtížně zařaditelná osobnost, ať už jde o jeho původ, příslušnost k národu, spjatost s konkrétním životním prostorem či okruhem lidí, nebo oblast pracovního a zájmového působení. Údělem osobností, které se vymykají dobově uchopitelným rámcům, bývá, že jsou zapomínány. A to platí i pro Eduarda Grieze. Dnes na jeho jméno nenarazíme ani v pojednáních o české historii, ani o české literární historii 19. století, přestože nemalou část života prožil v Čechách a měl velmi úzké přátelské vztahy s významnými českými obrozenci: s básníkem Františkem Ladislavem Čelakovským, s básníkem a kritikem Josefem Krasoslavem Chmelenským, jenž byl dokonce Griezovým švagrem, nebo s knězem a básníkem Josefem Vlastimilem Kamarýtem. Griez patřil spolu s významnými českými obrozenci k prvním členům Matice české, ač nebyl českého původu a čeština nebyla jeho rodným jazykem. V 19. století se stal „čítankovým autorem“, ač nebyl spisovatelem, ale císařským úředníkem. Byl věrným služebníkem Rakouského císařství, ale Rakušan nebyl a rodovým původem nepříslušel k žádné ze zemí tehdejšího císařství. Existují indicie, že byl vnukem Jeana-Jacquesa Rousseaua, ale jednoznačně prokázáno to není. Tato publikace přináší původní portrét Eduarda Grieze sestavený převážně ze zlomků informací roztroušených po dobovém tisku vydávaném v zemích Rakouského císařství a z úředních listin a dokumentů dochovaných v Griezově pozůstalosti. Součástí publikace jsou překlady dvou Griezových „úředních deníků“ pořízených z německy psaných rukopisů z počátku čtyřicátých let 19. století, kdy Griez zastával vysoké úřednické pozice v Dalmatském království, nejjižnějším území Rakouského císařství, a měl významný podíl na procesu vytyčování hranice mezi císařstvím a Černohorským biskupským knížectvím.