Knihobot

Kyselá těšínská jablíčka : československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1939, 1945

Hodnocení knihy

Více o knize

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Spojení tohoto symbolu s válkami, i když polozapomenutými, se může zdát nevhodné. Jaké plánované sliby či naděje by se pod těmi jablíčky mohly skrývat? Přesto vystihují obsah knihy. Po první světové válce si Československo a Polsko dělaly nárok na Těšínské knížectví, přičemž obě země měly dost historických, ekonomických a etnických argumentů. Spor vyvrcholil v lednu 1919 sedmidenní válkou, kdy československé legie obsadily většinu Těšínska, ale později ustoupily na hranici podél řeky Olše, známé v Polsku jako Olza. Oblast, která připadla Československu, začala být označována jako Zaolží a její návrat se stal stálým tématem polské zahraniční politiky a československo-polských vztahů. V září 1938 donutila polská vláda, využívající mnichovskou dohodu, oslabené Československo, aby jí pod hrozbou útoku vydalo Zaolží. Po druhé světové válce se spor o Těšínsko znovu rozhořel, českoslovenští vojáci obsadili část Ratibořska, ale museli se stáhnout. Kdyby nebylo sovětských jednotek, mohlo dojít k dalšímu konfliktu. Nakonec, po zásahu Stalina, obě země uzavřely v roce 1947 smlouvu, ale hraniční otázky byly vyřešeny až o jedenáct let později. Těšínsko, s jeho pestrým národnostním složením, prožilo mezi lety 1918 a 1947 těžké chvíle, kdy pronásledování zasáhlo Čechy, Poláky, Němce, Šlonzáky i Židy, kteří často uvěřili planým slibům. Když si uvědomili realitu, už jim žádné útěšování nepomohlo. Těšínská jab

Nákup knihy

Kyselá těšínská jablíčka : československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1939, 1945, Jiří Bílek

Jazyk
Rok vydání
2011
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná),
Stav knihy
Velmi dobrá
Cena
149 Kč

Doručení

Platební metody

4,3
Velmi dobrá
23 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Jazyk
česky
Vydavatel
Epocha
Rok vydání
2011
Vazba
pevná
Počet stran
308
ISBN10
8074250970
ISBN13
9788074250972
Série
Hodnocení
4,3 z 5
Anotace
Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Spojení tohoto symbolu s válkami, i když polozapomenutými, se může zdát nevhodné. Jaké plánované sliby či naděje by se pod těmi jablíčky mohly skrývat? Přesto vystihují obsah knihy. Po první světové válce si Československo a Polsko dělaly nárok na Těšínské knížectví, přičemž obě země měly dost historických, ekonomických a etnických argumentů. Spor vyvrcholil v lednu 1919 sedmidenní válkou, kdy československé legie obsadily většinu Těšínska, ale později ustoupily na hranici podél řeky Olše, známé v Polsku jako Olza. Oblast, která připadla Československu, začala být označována jako Zaolží a její návrat se stal stálým tématem polské zahraniční politiky a československo-polských vztahů. V září 1938 donutila polská vláda, využívající mnichovskou dohodu, oslabené Československo, aby jí pod hrozbou útoku vydalo Zaolží. Po druhé světové válce se spor o Těšínsko znovu rozhořel, českoslovenští vojáci obsadili část Ratibořska, ale museli se stáhnout. Kdyby nebylo sovětských jednotek, mohlo dojít k dalšímu konfliktu. Nakonec, po zásahu Stalina, obě země uzavřely v roce 1947 smlouvu, ale hraniční otázky byly vyřešeny až o jedenáct let později. Těšínsko, s jeho pestrým národnostním složením, prožilo mezi lety 1918 a 1947 těžké chvíle, kdy pronásledování zasáhlo Čechy, Poláky, Němce, Šlonzáky i Židy, kteří často uvěřili planým slibům. Když si uvědomili realitu, už jim žádné útěšování nepomohlo. Těšínská jab