Kniha, kterou četly a milovaly generace mladých lidí, kniha o zápasu člověka, který nechce umrtvit své hororucí srdce, spoutat je chladnými řetězy pokrytecké společenské morálky své doby a proto nakonec podléhá beznaději a dobrovolně končí svou strastiplnou pouť. Podíváme-li se na Werthera dnešníma očima, zůstává v jeho příběhu i pro nového, radostného člověka našeho věku, mnohem více než jen vůně minulosti a romantika vášnivého citu, než portrét z dávných dob, nad nímž se shovívavě usmějeme. V postavě a osudu mladého Werthera – tolika rysy své bytosti příbuzného s autorem samým – vyřkl Goethe své krédo, svůj soud na kompromisy, malostí, nezúčastněným chladem a prázdnou společností 18. století, v níž byl nucen žít. Werther se s tím vším nechce smířit – přitom však nemá dost síly cokoliv změnit. Proto podléhá. Umírá však se srdcem stejně čistým a vroucím, jako žil. A právě tato upřímnost a horoucnost jeho srdce zanechává dodnes v čtenáři silný, kladný a nesmazatelný dojem.
Utrpenie mladého Werthera od Goetheho je klasické dielo, ktoré hlboko skúma ľudské emócie, lásku a existenciálne otázky. Kniha je napísaná formou listov, čo jej dodáva osobný a intímny charakter. Goethe výborne zachytáva psychologickú hĺbku postáv, avšak melancholická atmosféra a pomalé tempo príbehu môžu byť pre niektorých čitateľov náročné.
Tahle knížka je především utrpení pro čtenáře. Právem si tak vysloužila místo v povinné četbě. Mnohem radši bych doporučila Krysaře, Rozmarné léto nebo Obraz Doriana Graye.
