Osvobozené divadlo: K problematice meziválečné avantgardy 52

Více o knize

Osudy avantgardy jsou spojeny se zkoumáním mimického - hereckého živlu v českém divadle, přičemž vznik a vývoj Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha představuje křižovatku jejich komediálního umění a dramatické tvorby. Kontext tvoří celkový vývoj generace Devětsilu a související -ismy jako poetismus, konstruktivismus, dadaismus a surrealismus. Srovnání s dalšími členy Osvobozeného divadla a jejich protipóly, jako E. F. Buriana, Jiřího Frejky a Jindřicha Honzla, ukazuje zvláštní postavení Osvobozeného divadla v rámci avantgardních snah. Divadlo bylo spojeno s rozvojem české poezie a mělo vliv na tradiční mimu a tělesné herecké proměny. Problematika vazeb herectví a lyriky se úzce dotýká vývoje režisérského divadla, zejména v díle Buriana a Frejky, a také vlastní tvorby V+W. Důležitou tendencí je oživení divadelního prostoru novou vizualizací a tematizací jeho prvků. Zkoumání „avantgardního“ herectví v kontextu režisérského divadla klade otázku, co lze dnes vidět v avantgardním umění a jak určit jeho obsah. Avantgarda, spojená s ideou uměleckého pokroku, se ptá, zda je pokrok možný i v umění, nebo zda je to pouze označení pro různé umělecké skupiny usilující o zásah do života a překročení hranic umění. Odpověď může naznačit kritická rekapitulace české divadelní avantgardy a jejího kulturního fungování.