Osobně se mi kniha moc nelíbila. Když jsem se bavil s kamarády, kteří znají více děl od Marqueze, tak mi říkali, že je to jeho nejhorší kniha. Nebo spíš že má lepší knihy. Osobně jsem se k jeho dalším dílům nedostal, ale myslím si, že číst to jako „typickou ukázku" magického realismu se nevyplatí. K tomu jsou prý lepší jeho jiné knihy. Jistě, nepochybuji o tom, že se mi kniha posléze nelíbila i kvůli tomu, že jsem se v tom ztrácel. Prvních 100 stran bylo zábavných, pak příběh hodně přitvrdil. Ale všiml jsem si, že byť je to všechno zajímavé atd., tak to nemá moc cíl. Nebo mi cíl unikal. Proto jsem si spíše ulevil, když už jsem to konečně dočetl. Nyní se zpětně koukám na nový seriál na Netflixu. Díky obličejům se mnohem lépe vyznám v postavách. Mnohem lépe, než podle jejich jmen, když se všichni jmenují stejně.
Více o knize
Román Sto roků samoty, který vyšel poprvé v roce 1967, je jedním z nejvýznamnějších děl latinskoamerické, ale i světové prózy. Je komponovaný z množství reálných i fantaskních epizod a vypráví půvabné i kruté příhody šesti generací rodiny Buendíů, žijících ve fiktivní tropické obci Macondo. Román se dá číst jako historicko-chronologická zpráva o vývoji jihoamerického kontinentu od doby osvobození a začátku občanských válek (1830 - 1902) až po nástup severoamerického imperialismu (1899 - 1930). Můžeme jej ale také číst jako symbolický popis samoty člověka, který ztratil svou přirozenost, svůj harmonický vztah ke světu, v němž původně měl všechen život na Zemi svou věčnou, kosmickou dimenzi, a který je nyní vydán napospas postupnému umírání všeho. Motiv samoty je v románu úzce spjat s motivem smrti - metafyzická samota (soledad) je chápána jako předstupeň jakési solidarity (solidaridad) se smrtí. Bipolárnost slov soledad a solidaridad má pro Márqueze ovšem i svůj původní, etický, a tím i politický význam. Individuální samotu, jíž trpí všichni obyvatelé Maconda, lze překonat pouze láskou a mezilidskou solidaritou, která jako jediná může zabránit jinak nevyhnutelné zkáze....
Skladem máme celkem knihy Sto roků samoty (2005).
Nákup knihy
Sto roků samoty, Gabriel García Márquez, Vladimír Medek
- Jazyk
- Rok vydání
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Poškozená
- Cena
- 154 Kč
Doručení
Platební metody
Absolútne dokonalé... ak vám tento štýl sedí. Neustále sa niečo deje, miestami sa zachádza do absurdností, postavy sú zaujímavé, dej pútavý a koniec na výbornú. Podobne na mňa pôsobila kniha Dom duchov od Isabel Allende.
Do této knihy je těžké se začíst, ale když už se vám to povede, pohltí vás její příběh a vy potřebujete vědět jak to dopadne. I když se musíte občas vrátit zpátky a urovnat si, které jméno patří komu a kde se vzala zrovna tato postava, je to právě to napětí, které vás nutí číst dál. Za mě velmi zajímavá kniha jednoho rodu, kterou autor ozvláštnil tajemným náznakem magického světa.
Ze začátku nevíš, kdo je kdo, a nakonec tě to úplně semele. Je to jako koukat na telenovelu, co napsal básník na tripu. Totálně pohlcující.
- Titul
- Sto roků samoty
- Jazyk
- česky
- Vydavatel
- Euromedia Group
- Rok vydání
- 2005
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 318
- ISBN10
- 8086938026
- ISBN13
- 9788086938028
- Série
- První vydání
- 1967
- Původní název
- Cien años de soledad
- Hodnocení
- 4,45 z 5
- Anotace
- Román Sto roků samoty, který vyšel poprvé v roce 1967, je jedním z nejvýznamnějších děl latinskoamerické, ale i světové prózy. Je komponovaný z množství reálných i fantaskních epizod a vypráví půvabné i kruté příhody šesti generací rodiny Buendíů, žijících ve fiktivní tropické obci Macondo. Román se dá číst jako historicko-chronologická zpráva o vývoji jihoamerického kontinentu od doby osvobození a začátku občanských válek (1830 - 1902) až po nástup severoamerického imperialismu (1899 - 1930). Můžeme jej ale také číst jako symbolický popis samoty člověka, který ztratil svou přirozenost, svůj harmonický vztah ke světu, v němž původně měl všechen život na Zemi svou věčnou, kosmickou dimenzi, a který je nyní vydán napospas postupnému umírání všeho. Motiv samoty je v románu úzce spjat s motivem smrti - metafyzická samota (soledad) je chápána jako předstupeň jakési solidarity (solidaridad) se smrtí. Bipolárnost slov soledad a solidaridad má pro Márqueze ovšem i svůj původní, etický, a tím i politický význam. Individuální samotu, jíž trpí všichni obyvatelé Maconda, lze překonat pouze láskou a mezilidskou solidaritou, která jako jediná může zabránit jinak nevyhnutelné zkáze....




















