Více o knize
Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?
Nákup knihy
Dvanáct povídek o poutnících, Gabriel García Márquez, Vladimír Medek
- Jazyk
- Rok vydání
- 1996
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Velmi dobrá
- Cena
- 149 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Jazyk
- česky
- Vydavatel
- Hynek
- Rok vydání
- 1996
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 221
- ISBN10
- 8085906309
- ISBN13
- 9788085906301
- Série
- Štítky
- Beletrie, Sborníky, antologie, Povídky, Francie, Příběhy, Jižní Evropa, Itálie, Společenské romány, Evropa, Rakousko, Španělská literatura, Španělsko, Magický realismus, Výbor z díla, Mystika, Vyprávění, Hispanoamerická literatura, Jižní Amerika, Exil, Latinská Amerika, Putování, Kolumbie, Poutní místa, Poutníci, Kolumbijská literatura
- První vydání
- 1992
- Původní název
- Doce cuentos peregrinos
- Hodnocení
- 4,05 z 5
- Anotace
- Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?