Tato série se hluboce noří do podstaty lidstva a zkoumá klíčové otázky existence, vědomí a našeho místa ve vesmíru. Odhaluje, že skutečné problémy lidstva nespočívají v externích hrozbách, ale v naší vlastní vnitřní podstatě. Nabízí transformativní pohled na sebepoznání a duchovní rozvoj jako na jedinou cestu ke skutečné změně a svobodě. Je to výzva k hlubšímu zamyšlení nad tím, kdo jsme a jak můžeme naplnit svůj potenciál.
V nové edici Člověk budoucnosti budou vysvětlena témata výzkumu, která je možné použít v praxi. Jak můžeme změnit svůj charakter, jak správně vychovávat děti, jak se správně připravit na novou budoucnost. Kniha obsahuje praktické rady, zkušenosti, skutečné příběhy a odpovědi na otázky čtenářů.
Tato kniha věnuje tolik pozornosti duchovnímu stavu rodičů z toho důvodu, že hlavním faktorem výchovy dětí je právě směr, kterým se rozvíjejí rodiče dětí, cíle, které rodiče dětí upřednostňují, a smysl života, který rodiče vyznávají. To jsou milníky, které určují dětem cestu životem. Dalším důležitým faktorem je to, jak se rodiče chovají jeden k druhému, jaký mají vztah k sobě navzájem. A posledním významným vlivem na život dětí je životní zkušenost rodičů ale i ostatních předků, jejich rodová emocionální a behaviorální genealogie.
To, co nazýváme budoucností, je nová realita, jež se nachází v jiných světech. Není to jen obyčejná fyzická realita, nacházející se v jemné rovině. Jednotlivé části budoucnosti jsou před tímto světem uzavřeny a nachází se v jiných dimenzích. Skrze duše našich potomků, přebývajících v budoucnosti, můžeme kontaktovat jiné světy a získávat informace o tom, co se stane. Ovšem proto, abychom se dotkli budoucnosti, je nejdřív nutné naučit se budoucnost ztrácet. A protože budoucnost nejen vytušíme, ale v jemné rovině jsme s ní i propojeni, potom roztržení spojení s jinými světy a s možnou budoucností prakticky u každého způsobuje deprese a neuvědomělou nechuť žít…
Naše pocity v daném okamžiku vytvářejí to, čemu říkáme zdraví a osud. Podstatný vliv má na naše pocity dřívější zkušenost. Měníme-li svůj vztah k minulosti, můžeme změnit současnost i budoucnost. Ve své snaze pomoci lidem S.N.Lazarev vychází ze zkušenosti z posledních dvaceti let výzkumů. Knihu Výchova rodičů pojal jako příručku s jasnými doporučeními. Pokud člověk nechápe základní pravdy, potom jakékoliv rituály, přístupy či techniky ho mohou pouze odlákat od správného chápání světa. A na to, že je právě tedˇ, v tomto okamžiku, třeba se začít měnit, že je třeba se naučit milovat a vnímat vůli Stvořitele ve všem, co se kolem odehrává, mnozí zapomínají. Jakmile se však budoucnost pro nás stává důležitější než přítomnost, láska odchází. Tehdy se hroutí jak přítomnost, tak i budoucnost, člověku pak nezbývá, než se pokusit opřít o lásku.
V manželském životě má každý své vlastní touhy a každý je má rozvíjet a bránit. Tvrdá a sobecká obrana vlastní touhy však může ponížit partnera a vést k rozvodu. Jestliže však má člověk v duši lásku a je připraven ke kompromisu, pak může dosáhnout naplnění žádaného, aniž by druhého ponižoval nebo nějak omezoval. Silná ukřivděnost na úrovni podvědomí je touhou zabít toho, kdo nám ukřivdil, a při potlačeni takové touhy se mechanizmus zničení obrací proti nám samým. Pokud pochopíme, že pocit křivdy je jen primitivním pokusem o výchovu druhého, můžeme primitivní výchovu nahradit konkrétními činy, které pomohou druhému, aby se změnil.