Čtyři knihy Série

Doporučené pořadí čtení

1. Paní Jitřenka

   • Ivan Blatný

   • 64 stránek
   • 3 hodiny čtení

   Básnická prvotina jednoho z velkých českých básníků dvacátého století je podivuhodně zralým souborem veršů, v němž se autor projevuje jako jemný a něžný melancholik, který dokázal čistými čarami vystihnout základní pocity své generace. Jeho poezie dokázala souznít se světem, jenž ho obklopoval, a jako celek vynikla svou podmanivou melodičností. "Psát básně znamená / všimnout si jak zní kroky v parku po dešti", říká básník a tuto lehce posmutnělou náladu přenáší i do dalších textů. I do těch, kde plískanice nahrazuje "sluneční písní" a setkává se při každodenním probuzení s "třpytnou zbrojí" své milé a krásné paní, "hebounké jitřenky, ... hvězdy ranní". Kniha vychází u příležitosti stého výročí narození proslulého básníka.

   Číst více

   1

   4,2

   Pohlídat

2. Melancholické procházky

   • Ivan Blatný

   • 64 stránek
   • 3 hodiny čtení

   Petrov je zamlžen a tolikerý dým -- Kouř vlaku dívá se, jak padá krůpěj rosy...

   Číst více

   2

   4,3

3. Tento večer

   • Ivan Blatný

   Sbírka "Tento večer" shrnuje Blatného texty, které vznikaly především během posledních let druhé světové války. Zdá se, že autor se už přece jen oprošťuje od vypjaté lyrické linky a nahrazuje ji tentokrát poněkud civilnějším tónem, v němž popisuje prosté každodenní postřehy a události. I když lze básně také považovat za oslavu ukončení hrůzného konfliktu, přesto do autorových veršů pronikají i smutek a prázdnota, pochybnosti a nejistoty ze situací, která jsou pořád ještě přítomny v podobě rozbořených domů, zamřížovaných oken či vzpomínek na život ve strachu. Stále je tu ona tíživá "naprostá opuštěnost, hustý prach", ležící "na stole a na knihách." Kniha vychází u příležitosti stého výročí narození proslulého básníka.

   Číst více

   3

   3,6

   Pohlídat

4. Hledání přítomného času

   • Ivan Blatný

   Titul této sbírky tvoří parafráze názvu slavného románového cyklu francouzského klasika Marcela Prousta. Blatný ovšem nehledá společenské symboly minulosti, ale soustředí se na žhavou přítomnost, v níž se ještě odráží jak válečný čas, tak i doba těsně po osvobození. Dosud rozeznává "vypálený dům a pobořený krov", dým a prach, střepy a plameny. Vzápětí vzpomíná na básnického druha Jiřího Ortena, na "průvod roků", jež se zdály nekonečné, na oběti terezínského koncentračního tábora. Básník silně vnímá záchvěvy dobových chvil a okamžiků, jež se v jeho podání mění v náznaky epizodických příběhů, do kterých občas záměrně udeří i struny tajemných, až mýtických motivů.

   Číst více

   4

   3,9