Tato série prozkoumává rané křesťanské spisy, které se nezařadily do biblického kánonu. Nabízí fascinující pohled na alternativní interpretace nejstarších křesťanských tradic a rané duchovnosti. Čtenáři se setkají s ranými fragmenty Ježíšových výroků a vlivnými apokryfními evangelii, jako je Tomášovo. Tato díla odhalují dobovou představivost a dobové problémy, přičemž nabízejí jedinečný vhled do formování raného křesťanství.
Souborné vydání apokryfních evangelií sepsaných do roku 150 po Kristu. Překlady z řeckých, koptických a latinských originálů. První svazek edice "Knihovna rané křesťanské literatury" obsahuje všechna apokryfní evangelia, která vznikla do roku 150 po Kr. S odbornými komentáři tu v novém překladu vycházejí mj." Tomášovo evangelium, fragment Evangelia Petrova, Evangelium Mariino, Rozhovor se Spasitelem, ...
Jako "apokryfní" nazýváme texty, jež nebyly zařazeny do biblického kánonu, často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova, tedy spisy evangelijního typu nebo takové, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Patří mezi ně i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků či známé Tomášovo evangelium.. Apokryfní texty vznikaly již v počátcích křesťanského písemnictví a nebyly z různých důvodů zařazeny do biblického kánonu: často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova, tedy spisy evangelijního typu nebo spisy jiného druhu, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Mezi ně patří i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků, které nepocházejí z biblických evangelií, či oblíbené Tomášovo evangelium. Na mnoha místech sice jen popustily uzdu obrazotvornosti tehdejšího lidového křesťanství, nicméně odrážejí i některé závažné problémy své doby (vztah k jiným náboženským a filozofický proudům, hledání lidových forem křesťanské zbožnosti). Z řeckých, latinských, koptských a syrských originálů přeložili a úvody a komentáři opatřili J. Brož, R. Dostálová, J. A. Dus, M. Havrda, L. Kopecká, Z. Kratochvíl, P. Peňáz, D. Peňázová, P. Pokorný a Z. Vlčková.
Druhý svazek Knihovny rané křesťanské literatury se zaměřuje na Ježíšovy učedníky, kteří byli vysláni kázat evangelium. Jejich příběhy a zázračné činy jsou zachyceny v apokryfních „skutkách“, které vznikaly od 2. století v řecky mluvící oblasti Středomoří a rozšířily se po křesťanském světě. Tento svazek obsahuje pět nejstarších apokryfních skutků, které se věnují působení apoštolů Petra, Pavla, Ondřeje, Jana a Tomáše. Kromě Skutků Janových jsou příběhy zakončeny vyprávěním o mučednické smrti apoštolů, doprovázené zázraky. Literárně jsou skutky obtížně zařaditelné, neboť obsahují kázání, modlitby a motivy z helénistických milostných románů. Obsahují také hymnické pasáže, jako Píseň o perle a Ježíšův tanec s učedníky. Bizarnost textů podtrhují lidové prvky a humor, které se prolínají s liturgickými pasážemi. Apokryfní skutky nebyly přijaty do biblického kánonu, neboť obsahovaly myšlenky odchylné od církevního učení, jako gnostické spekulace a popírání Kristova vtělení. Jejich skutečný vliv však nebyl tak velký, jak se obávalo, a později se jejich misijní funkce změnila na funkci zábavnou, což vedlo k ubývání sporných teologických výkladů a nárůstu zázraků. Výbor rovněž obsahuje koptské Skutky Petra a dvanácti apoštolů a pseudepigrafní listy, včetně populárního Listu o neděli.
Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři.
Závěrečný svazek souboru novozákonních apokryfů vychází ve 2. vydání. Překlad z řeckých, koptských a latinských originálů připravil kolektiv pod vedením Petra Pokorného a Jana A. Duse. Apokalyptický žánr je v bibli zastoupen jen okrajově, avšak apokryfní spisy, které nebyly přijaty do biblického kánonu, jsou rozmanité. Tyto texty se pohybují na pomezí židovské a křesťanské literatury a dokumentují duchovní posun v prvních staletích po Kristu. Některé spisy čerpají z Starého zákona, ale vznikly později nebo jsou christianizovány; většina z nich však pochází z křesťanského prostředí a reflektuje znalost Nového zákona. Zkoumají dějiny světa, vznik a zánik říší a měst, a kladou otázky o osudu dobrých a zlých v ráji či pekle. Mnohé z těchto spisů jsou spojeny s postavami jako Petr, Pavel, Jakub, Jan, Maria, Tomáš a Bartoloměj, kteří ve svých vizích často komunikují s anděly. Zósimovo vyprávění o životě Blažených představuje specifický příklad apokalypsy utopického typu. Český překlad dvaceti apokryfních spisů je doplněn zasvěcenými úvody a komentáři, což obohacuje porozumění těmto textům.