Epická fantasy série sleduje putování Froda a jeho společníků, kteří se snaží zničit Prsten a zachránit Středozem. Příběh je plný dobrodružství, přátelství a boje mezi dobrem a zlem.
Nechme se okouzlit strhujícím příběhem kouzelného prstenu, který hraje klíčovou roli v boji dobra a zla v dávné Středozemi. Nechme se pohltit Středozemí, obdivujme se zoufalému hrdinství malého hobita, který jediný se může pokusit donést temný prsten tam, kde bude možné ho zničit, strachujme se, že by snad svůj úkol splnit nedokázal a nezachránil Středozemi před přílivem tmy, která by její obyvatele uvrhla do otroctví a beznaděje. Nechme se okouzlit – Pán prstenů nám tu možnost dává, nezávisle na tom, jestli jsme seriózní dospělci nebo dychtivé a naivní děti.
První díl trilogie.
Druhý, ilustrovaný díl populárního Tolkienova románu vypráví o tom, jak se vedlo každému z členů někdejšího Společenstva Prstenu od chvíle, kdy došlo k rozbití družiny Společenstva, až do příchodu Velké tmy a propuknutí Války o Prsten, o níž se bude vyprávět ve třetí a poslední části. Milovníkům Tolkienova díla je celý příběh důvěrně znám, takže je třeba pouze zdůraznit, že toto vydání je navíc obohaceno o překrásné barevné ilustrace, jejichž autorem je Alan Lee.... celý text
Tato třetí a poslední část, Pána prstenů, bude vyprávět o střetnutí Gandalfovy a Sauronovy strategie až po konečnou katastrofu a konec Velké tmy. Síly dobra a zla se utkávají v rozhodující bitvě. Statečný hobit Frodo, jemuž byl svěřen kouzelný Prsten, a všichni jeho přátelé bojujícína straně dobra se zúčastní obrovské Války o Prsten. Bude mít více síly Sauron, nebo Gandalf? Jak skončí Velká tma? A skončí vůbec? Ocitne se překrásná Středozemě se všemi svými trpaslíky, elfy, hobity, enty a dalšími pozoruhodnými bytostmi v područí temných sil Mordoru – nebo se skutečně navrátí spravedlivý král a usedne na trůn svých předků? Dotisk druhého vydání
Poprvé vychází další z Tolkienových příběhů. Húrinovy děti jsou tragickou pověstí o prokletí a zkáze rodu velkého lidského bojovníka z konce prvního věku Středozemě. * Po Hobitovi a Pánu prstenů jsou třetím Tolkienovým příběhem z fantastické Středozemě. Autor knihu za svého života pouze rozepsal, pracovat na ní začal dokonce už v pětadvaceti letech. Z Tolkienových poznámek sestavil Húrinovy děti do finální podoby jeho syn Christopher, který je držitelem autorských práv na odkaz slavného spisovatele.
Existují příběhy o Středozemi z dob mnohem starších než Pán prstenů, a příběh vyprávěný v této knize je zasazen do rozlehlé země za Šedými přístavy na západě, kudy se kdysi procházíval Stromovous, ale která se potopila při obrovském kataklysmatu, jímž skončil První věk světa. V oné pradávné době sídlil první Temný pán, Morgoth, v obrovité pevnosti Angband na severu, a tragédie Túrina a jeho sestry Niënor se odehrávala ve stínu strachu z Angbandu, za války, kterou Morgoth vedl proti zemím a ukrytým městům elfů...
Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě jsou souborem vyprávění, jež pokrývají celé časové pásmo od prehistorických Starých časů Středozemě, detailně popisovaných v Silmarillionu, až po Válku o Prsten, již vrcholí v trilogii Pán prstenů. Netvoří ucelený dějový proud, ale nabízejí čtenáři ojedinělou možnost seznámit se s pozdějšími či podrobnějšími verzemi příběhů, s nimiž se již setkal v předchozích dílech, nahlédnout do procesu Tolkienovy tvorby a znalost již známých dějů obohatit o dosud nepublikovaná pojednání a zlomky vyprávění.
„Ti, kterým se kniha líbí jen jako ‚historický román‘ a ‚neobjasněné pohledy‘ pro ně připívají k literárnímu účinku, dodatky prostě nevezmou na vědomí a učiní dobře,“ napsal r. 1955 J. R. R. Tolkien o závěrečné části trilogie Pán prstenů. Nedokončené příběhy lze naopak doporučit těm, kteří si se zájmem přečtou Gandalfovo vyprávění o tom, jak se stalo, že poslal trpaslíky na slavný dýchánek u Bilba Pytlíka v Dně pytle, fascinující líčení povstání Pána Vod Ulma z moře ve Vinyamaru nebo detailní popis Bitev u Brodů přes Želíz a vojenské organizace Rohanských jezdců.
Obsáhlý svazek, zahrnující rovněž podrobnou verzi legendy o Túrinu Turambarovi, příběh Aldariona a Erendis, který se jako jediný zachoval z dob před Pádem Númenoru, či pozoruhodná pojednání o Řádu čarodějů a palantírech, z autorovy pozůstalosti uspořádal a komentářem a poznámkami vybavil Tolkienův syn Christopher, který je také autorem rozsáhleho informativního rejstříku a zdokonalené velké mapy Středozemě.
Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu „tam a zase zpátky“. Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...
Zmínky o dávném ostrově Númenor, jeho slávě a katastrofickém zániku se v Tolkienově díle opakovaně vracejí. Editor Brian Sibley z vydaných i nevydaných textů sestavil a komentářem opatřil ucelený chronologický přehled, ze kterého vyvstává předehra k Pánů prstenů – vzestup Saurona, svedení lidí, vykování prstenů moci, zpychnutí obyvatel Númenoru a potopa pohlcující ostrov, který býval pozemským rájem, katastrofa, která navždy proměnila podobu Ardy a uzavřela cestu na nejzazší Západ.Vychází s ilustracemi Alana Lee.
Tolkien zasvětil svůj život vytváření Středozemě; kromě Hobita, Pána prstenů a Silmarillionu se k ní váže i řada jiných příběhů. Mezi ně patří i Příhody Toma Bombadila, cyklus básní a písní o této tajemné bytosti. Součástí svazku je ale i několik povídek, které vznikaly vedle středozemského cyklu - Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné, List od Nimrala a Tulák Rover.
Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa – jeho samozřejmou součástí je tedy vyprávění o vzniku Středozemě, o její mytologii, nejstarší historii a v neposlední řadě také o národech, jež ji obývaly v dobách předcházejících ději trilogie Pán prstenů. Název knihy je odvozen od jména tří vzácných klenotů, silmarilů, které zhotovil nejnadanější z elfů Fëanor. Úkolem těchto klenotů bylo uchovávat vzácné Světlo Dvou stromů blažené říše Valinoru. Všech silmarilů se však zmocnil Morgoth, první Temný pán, a v pevnosti Angband si jimi ozdobil svou železnou korunu. Fëanor a jeho druhové s ním vedli dlouhou válku, jejímž cílem bylo získat cenné klenoty zpět. Quenta Silmarillion (Historie silmarilů), ústřední část knihy odehrávající se v Prvním věku, je doplněna Ainulindalë (Hudbou Ainur), úvodním mýtem pojednávajícím o Stvoření světa v Hlubinách času, a Valaquentou (Zprávou o Valar), což je vyprávění o božských mocnostech Valar a Maiar a jejich temných protějšcích Sauronovi a Melkorovi. Součástí knihy jsou ještě další dva oddíly: Akallabeth (Pád Númenoru) a Vyprávění o Prstenech moci a Třetím věku – zde se děj ostává až k událostem, jimiž vrcholí trilogie Pán prstenů. Text Silmarillionu je beze zbytku dílem J. R. R. Tolkiena, vydání se však dočkal až po spisovatelově smrti. Největší zásluhu na jeho uveřejnění má autorův syn Christopher.
Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe zdíky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, ukrytého před Morghothem mocí kouzel.
Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne výnamného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie - například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.
Kniha obsahuje zajímavě podané ranné verze příběhů, které byly později přepracovány v díle s názvem Silmarillion.
„Knihy ztracených pověstí jsou prvním krokem v ‚dlouhodobém‘ pohledu na Středozemi a Valinor, kdy velká zeměpisná rozšíření, jež vytlačila Beleriand ze středu na západ, byla ještě vzdálenou budoucností, kdy Nejstarší dny nekončily potopou Beleriandu, neboť ještě nebylo Věků světa, kdy elfové stále ještě byli ‚fairies‘, a dokonce moudrý Noldo Rúmil byl na hony vzdálen mocným ‚učencům‘ z pozdějších let. V Knihách ztracených pověstí se knížata Noldor téměř neobjevují, stejně jako Šedí elfové z Beleriandu; Beren je elf a nikoli člověk, a ten, kdo jej zajal, přímý předchůdce Sauronův, je příšerný kocour, v jehož těle sídlí běs, a dokonce i trpaslíci jsou zlý lid…“ – Christopher Tolkien
Kniha sestavená ze zápisků J. R. R. Tolkiena jeho synem Christopherem Tolkienem.
Výpravný příběh Berena a Lúthien přivádí čtenáře zpět mezi lidské, elfské i trpasličí obyvatele Tolkienovy Středozemě. Autor tento příběh osudové lásky napsal už v roce 1917, po návratu z bojišť první světové války. Během dalších let příběh doplňoval a přepracovával, ale jeho jádro zůstalo nezměněno: láska mezi smrtelným mužem Berenem a nesmrtelnou elfkou Lúthien, vztah, kterému Lúthienin otec nepřál, a proto Berenovi uložil nesplnitelný úkol - aby připravil temného pána Melkora Morgotha o drahocenný silmaril. Vydaný text z existujících verzí, tištěných i netištěných, prozaických i veršovaných, pečlivě zrekonstruoval Tolkienoův syn Christopher, a legenda o Berenovi a Lúthien může poprvé vyjít v úplné podobě i s komentářem, který ukazuje její proměny.
