Epická fantasy série sleduje putování Froda a jeho společníků, kteří se snaží zničit Prsten a zachránit Středozem. Příběh je plný dobrodružství, přátelství a boje mezi dobrem a zlem.
Společenstvo prstenu je prvním dílem spletité ságy, v níž hlavní roli hraje kouzelný prsten, jehož přičiněním se hrdinové dostávají do odvěkého sporu mezi silami dobra a zla. Příběh se odehrává v bájné Středozemi a volně navazuje na děj knihy Hobit, na jijíchš stránkách Tolkien poprvé rozezněl temné i jásavé struny své imaginace. Společně se členy Družiny Prstenu prožijí čtenáři nezapomenutelná dobrodružství, stanou se svědky nelítostných bitev, navštíví kouzelné kraje a seznámí se s elfy, trpaslíky, obry, draky a dalšími pohádkovými bytostmi — především však s hobity a jejich ochráncem, moudrým čarodějem Gandalfem…... celý text
V prvním díle trilogie Pán prstenů jsme sledovali, jak se z hlubin zapomenuté minulosti vynořuje nebezpečí ohrožující všechny pokojně žijící obyvatele Středozemě, a vytvoření Společenstva, aliance složené ze zástupců lidí, elfů, trpaslíků a hobitů. Jejich spojenectví je symbolické: musí zapomenout na to, že jejich cesty se v minulosti mnohdy rozcházely, aby mohli čelit ohrožení nekonečně silnějšímu, než je jedinec či jednotlivý národ. Společenstvo je vysláno, aby zničilo Prsten temné noci, avšak jeho působením se nakonec samo rozpadá...
Ve Dvou věžích vyprávění sleduje cesty jednotlivých členů Společenstva po jeho rozdělení. Procházíme s nimi neznámými kraji Středozemě, setkáváme se s jejími obyvateli, kteří dosud žili v skrytu a stranou velkých dění, objevujeme zasunutou minulost. Na scénu se vrací starý známý z Hobita, Glum, a stává se průvodcem hobitů nesoucích Prsten k Hoře osudu. Text se jakoby rozděluje mezi osamělé putování skupiny hobitů na jedné straně a velkolepé boje a přesuny celých armád na straně druhé. Malé i velké děje však směřují ke stejnému cíli: konečnému střetu sil dobra a zla. Téměř na prahu tohoto střetu děj Dvou věží končí, aby si čtenář mohl vydechnout, než se nechá pohltit strhujícím finále v Návratu krále, poslední části Tolkienova vyprávění.
Sauron, Temný pán, shromažďuje vojsko a stín zla se šíří dál a dál. Lidé, trpaslíci, elfové a enti spojí své síly k boji proti temnotě. Frodo a Sam mezitím houževnatě postupují hlouběji do Mordoru v hrdinském úsilí zničit Jeden prsten. Úchvatný závěr Pána prstenů, klasického dobrodružného vyprávění J. R. R. Tolkiena, jemuž předcházely části Společenstvo prstenu a Dvě věže.
Poprvé vychází další z Tolkienových příběhů. Húrinovy děti jsou tragickou pověstí o prokletí a zkáze rodu velkého lidského bojovníka z konce prvního věku Středozemě. * Po Hobitovi a Pánu prstenů jsou třetím Tolkienovým příběhem z fantastické Středozemě. Autor knihu za svého života pouze rozepsal, pracovat na ní začal dokonce už v pětadvaceti letech. Z Tolkienových poznámek sestavil Húrinovy děti do finální podoby jeho syn Christopher, který je držitelem autorských práv na odkaz slavného spisovatele.
Existují příběhy o Středozemi z dob mnohem starších než Pán prstenů, a příběh vyprávěný v této knize je zasazen do rozlehlé země za Šedými přístavy na západě, kudy se kdysi procházíval Stromovous, ale která se potopila při obrovském kataklysmatu, jímž skončil První věk světa. V oné pradávné době sídlil první Temný pán, Morgoth, v obrovité pevnosti Angband na severu, a tragédie Túrina a jeho sestry Niënor se odehrávala ve stínu strachu z Angbandu, za války, kterou Morgoth vedl proti zemím a ukrytým městům elfů...
Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě jsou souborem vyprávění, jež pokrývají celé časové pásmo od prehistorických Starých časů Středozemě, detailně popisovaných v Silmarillionu, až po Válku o Prsten, již vrcholí v trilogii Pán prstenů. Netvoří ucelený dějový proud, ale nabízejí čtenáři ojedinělou možnost seznámit se s pozdějšími či podrobnějšími verzemi příběhů, s nimiž se již setkal v předchozích dílech, nahlédnout do procesu Tolkienovy tvorby a znalost již známých dějů obohatit o dosud nepublikovaná pojednání a zlomky vyprávění.
„Ti, kterým se kniha líbí jen jako ‚historický román‘ a ‚neobjasněné pohledy‘ pro ně připívají k literárnímu účinku, dodatky prostě nevezmou na vědomí a učiní dobře,“ napsal r. 1955 J. R. R. Tolkien o závěrečné části trilogie Pán prstenů. Nedokončené příběhy lze naopak doporučit těm, kteří si se zájmem přečtou Gandalfovo vyprávění o tom, jak se stalo, že poslal trpaslíky na slavný dýchánek u Bilba Pytlíka v Dně pytle, fascinující líčení povstání Pána Vod Ulma z moře ve Vinyamaru nebo detailní popis Bitev u Brodů přes Želíz a vojenské organizace Rohanských jezdců.
Obsáhlý svazek, zahrnující rovněž podrobnou verzi legendy o Túrinu Turambarovi, příběh Aldariona a Erendis, který se jako jediný zachoval z dob před Pádem Númenoru, či pozoruhodná pojednání o Řádu čarodějů a palantírech, z autorovy pozůstalosti uspořádal a komentářem a poznámkami vybavil Tolkienův syn Christopher, který je také autorem rozsáhleho informativního rejstříku a zdokonalené velké mapy Středozemě.
Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu „tam a zase zpátky“. Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...
Zmínky o dávném ostrově Númenor, jeho slávě a katastrofickém zániku se v Tolkienově díle opakovaně vracejí. Editor Brian Sibley z vydaných i nevydaných textů sestavil a komentářem opatřil ucelený chronologický přehled, ze kterého vyvstává předehra k Pánů prstenů – vzestup Saurona, svedení lidí, vykování prstenů moci, zpychnutí obyvatel Númenoru a potopa pohlcující ostrov, který býval pozemským rájem, katastrofa, která navždy proměnila podobu Ardy a uzavřela cestu na nejzazší Západ.Vychází s ilustracemi Alana Lee.
„Říše pohádek leží daleko a hluboko a je plná mnoha rozličných věcí: lze tu nalézt všelijaká zvířata a ptáky, bezbřehá moře a nespočetně hvězd, krásu, jež očarovává, a na každém kroku nebezpečí, radost i smutek.“ Píše J. R. R. Tolkien v úvodu svého eseje O pohádkách, ve kterém si klade základní otázky o původu a povaze tohoto žánru a jenž vypovídá o Tolkienově vztahu k němu a k fantazii vůbec. Podmanivé příběhy próz List od Nimrala a Kovář z Velké Lesné, obsažených spolu s esejem a dalšími texty v tomto svazku, jsou výstižnou ilustrací Tolkienova přesvědčení, že skutečně pohádky není možné omezovat jen na příběhy pro děti a nelze je zaměňovat se snovými příběhy či povídkami o zvířatech. Třetí z próz, Sedlák Jiljí z Oujezda, původně psaná pro pobavení Tolkienových dětí a nejspíše i vlastní potěšení, je vtipným příběhem z dávných dob o překvapivých událostech, jež následují poté, co na pole nepříliš odvážného, ale chytrého sedláka zabloudí nemotorný obr. Svazek doplňuje cyklu Příhody Toma Bombadila, strhující veselé i melancholické básně a písně, „které se zdají být dílem hobitů, zvláště pak Bilba a jeho přátel nebo jejich nejbližších potomků“, a dramatická báseň Návrat Beorhtnothe, syna Beorththelmova, jež popisuje drobnou epizodu následující po bitvě Angličanů s vikingy u Maladonu roku 991 a stejně jako verše souboru Příhody Toma Bombadila vychází v češtině poprvé.
Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa – jeho samozřejmou součástí je tedy vyprávění o vzniku Středozemě, o její mytologii, nejstarší historii a v neposlední řadě také o národech, jež ji obývaly v dobách předcházejících ději trilogie Pán prstenů. Název knihy je odvozen od jména tří vzácných klenotů, silmarilů, které zhotovil nejnadanější z elfů Fëanor. Úkolem těchto klenotů bylo uchovávat vzácné Světlo Dvou stromů blažené říše Valinoru. Všech silmarilů se však zmocnil Morgoth, první Temný pán, a v pevnosti Angband si jimi ozdobil svou železnou korunu. Fëanor a jeho druhové s ním vedli dlouhou válku, jejímž cílem bylo získat cenné klenoty zpět. Quenta Silmarillion (Historie silmarilů), ústřední část knihy odehrávající se v Prvním věku, je doplněna Ainulindalë (Hudbou Ainur), úvodním mýtem pojednávajícím o Stvoření světa v Hlubinách času, a Valaquentou (Zprávou o Valar), což je vyprávění o božských mocnostech Valar a Maiar a jejich temných protějšcích Sauronovi a Melkorovi. Součástí knihy jsou ještě další dva oddíly: Akallabeth (Pád Númenoru) a Vyprávění o Prstenech moci a Třetím věku – zde se děj ostává až k událostem, jimiž vrcholí trilogie Pán prstenů. Text Silmarillionu je beze zbytku dílem J. R. R. Tolkiena, vydání se však dočkal až po spisovatelově smrti. Největší zásluhu na jeho uveřejnění má autorův syn Christopher.
Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe zdíky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, ukrytého před Morghothem mocí kouzel.
Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne výnamného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie - například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.
Kniha obsahuje zajímavě podané ranné verze příběhů, které byly později přepracovány v díle s názvem Silmarillion.
„Knihy ztracených pověstí jsou prvním krokem v ‚dlouhodobém‘ pohledu na Středozemi a Valinor, kdy velká zeměpisná rozšíření, jež vytlačila Beleriand ze středu na západ, byla ještě vzdálenou budoucností, kdy Nejstarší dny nekončily potopou Beleriandu, neboť ještě nebylo Věků světa, kdy elfové stále ještě byli ‚fairies‘, a dokonce moudrý Noldo Rúmil byl na hony vzdálen mocným ‚učencům‘ z pozdějších let. V Knihách ztracených pověstí se knížata Noldor téměř neobjevují, stejně jako Šedí elfové z Beleriandu; Beren je elf a nikoli člověk, a ten, kdo jej zajal, přímý předchůdce Sauronův, je příšerný kocour, v jehož těle sídlí běs, a dokonce i trpaslíci jsou zlý lid…“ – Christopher Tolkien
Kniha sestavená ze zápisků J. R. R. Tolkiena jeho synem Christopherem Tolkienem.
Výpravný příběh Berena a Lúthien přivádí čtenáře zpět mezi lidské, elfské i trpasličí obyvatele Tolkienovy Středozemě. Autor tento příběh osudové lásky napsal už v roce 1917, po návratu z bojišť první světové války. Během dalších let příběh doplňoval a přepracovával, ale jeho jádro zůstalo nezměněno: láska mezi smrtelným mužem Berenem a nesmrtelnou elfkou Lúthien, vztah, kterému Lúthienin otec nepřál, a proto Berenovi uložil nesplnitelný úkol - aby připravil temného pána Melkora Morgotha o drahocenný silmaril. Vydaný text z existujících verzí, tištěných i netištěných, prozaických i veršovaných, pečlivě zrekonstruoval Tolkienoův syn Christopher, a legenda o Berenovi a Lúthien může poprvé vyjít v úplné podobě i s komentářem, který ukazuje její proměny.
