Plútarchovy životopisy význačných osobností řeckých a římských dějin představují specializovaný dějepisný žánr - biografii. Reprezentují tento žánr v pokročilém vývojovém stadiu, kdy se vlivem peripatetické filozofie obohatil o prvky a postupy umělecké prózy za účelem dosažení mravního a estetického účinku na čtenáře. Plútarchoss pak do tohoto žánru učinil průlom svou koncepcí konfrontace osobností, kdy proti Řekovi postavil analogickou postavu Římana a srovnával jejich povahy, kariéru a skutky. Činil tak s ušlechtilým záměrem: demonstrovat souměřitelnou velikost obou antických kultur. Při líčení charakterových vlastností kladl důraz na morální kvality té které postavy, jež podle jeho mínění zasluhovaly následování. Touto metodou srovnávání chtěl zprostředkovat porozumění minulosti. Celkem se dochovalo 49 životopisů, z nichž 46 je párových, tzn. 23 dvojic a 3 jednotlivé. Ztracena je Plútarchova předemluva a první dvojice Epameinóndás a Scipio Africký. Tento svazek životopisů obsahuje 14 dvojic, další pak ostatní dvojice včetně jednotlivců a doslovu.
Životopisy slavných Řeků a Římanů Série
Tato série nabízí fascinující vhled do životů a činů klíčových postav antického světa. Každý svazek detailně zkoumá osudy a vlivy slavných Řeků a Římanů, kteří formovali západní civilizaci. Čtenáři se mohou ponořit do dramatických příběhů, politických intrik a vojenských strategií, které definovaly starověk. Je to nezbytná četba pro každého zájemce o historii, filozofii a kulturu antického Řecka a Říma.


Doporučené pořadí čtení
Životopisy slávnych Grékov a Rimanov (Bioi paralléloi, Súbežné životopisy) sú najvýznamnejším dielom gréckeho spisovateľa, historika a filozofa Plutarcha (asi 46 – asi 127 po Kristovi). Ide o dvadsať párov tzv. paralelných životopisov slávnych historických postáv gréckych a rímskych dejín, v ktorých je zachytená história antického sveta od piateho storočia pred Kristom do prvého storočia po Kristovi. Tieto životopisy začal údajne písať Plutarchos na podnet svojich priateľov, no onedlho si túto činnosť veľmi obľúbil. Prostredníctvom týchto životopisov a v zmysle svojho politického presvedčenia o nevyhnutnej historickej súčinnosti Grékov a Rimanov mohol poukázať na rovnocenný podiel obidvoch národov na budovaní antickej spoločnosti. Plutarchov zámer smeroval k tomu – prostredníctvom životopisov slávnych Grékov pripomenúť Rimanom grécke prvenstvo v antickej civilizácii, zatiaľ čo životopisy slávnych Rimanov mali presvedčiť gréckych čitateľov o tom, že Rimanov nemožno v nijakom prípade zaraďovať medzi barbarov.