Knihobot

Thomas Malory

    1. leden 1405 – 14. březen 1471

    Sir Thomas Malory, rytíř z patnáctého století, sestavil ve vězení sbírku příběhů, kterou známe jako Le Morte D'Arthur. Ve svém díle překládal legendu o králi Artušovi z původních francouzských příběhů, jako byl Vulgátový cyklus. Jeho kompilace se stala klíčovým zdrojem artušovských legend, který ovlivnil mnoho dalších generací spisovatelů a čtenářů. Maloryho verze oživila středověkou romantiku a poskytla ucelený pohled na legendu o králi Artušovi, jeho rytířích a Camelotu.

    Thomas Malory
    Artušova smrt: kniha I-XXI (3 svazky, box)
    Artušova smrt
    Artušova smrt II. Kniha VIII–X
    Artušova smrt, díl první
    Artušova smrt III. Kniha XI–XXI
    Artušova smrt I.
    Anglický rytíř, autor rytířského románu Artušova smrt. Ve středověku panovaly dohady, že šlo o Velšana, avšak moderní výzkumy naznačují, že pocházel z Newbold Revel ve Warwickshire. Příjmení má několik pravopisných variant, mimo jiné Maillorie, Mallory, Mallery či Maleore. Jméno pochází ze starofrancouzského přídavného jména maleüré, s významem „nešťastný“. O Maloryho životě je známo jen velmi málo informací. Pravděpodobně se narodil kolem roku 1405 (někteří vědci uvádějí dřívější datum), zemřel v březnu 1471, necelé dva roky po dokončení svého díla (i zde je občas uváděn rok 1470). Dvakrát byl zvolen do Parlamentu, v padesátých letech 14. století se dopustil velkého množství trestných činů včetně vloupání, znásilnění, krádeže ovcí a pokusu o zákeřnou vraždu vévody z Buckinghamu. Dvakrát utekl z vězení, jednou si probojoval cestu ven množstvím různých zbraní a přeplaval hradní příkop. Malory byl uvězněn na různých místech v Londýně, občas byl propuštěn na kauci. Nikdy nebyl předveden před soud. V šedesátých letech 14. století byl alespoň jednou omilostněn králem Jindřichem VI., častěji byl ale výslovně vyňat z amnestie, a to jak Jindřichem VI., tak jeho nástupcem Edwardem IV. Jeho dílo obsahuje občasné narážky na vlastní životní situaci (převážně v epilozích k jednotlivým částem), z nichž vyplývá, že alespoň část díla byla psána ve vězení. Bibliograf William Oldys na základě zavírky k celé knize spekuloval, že autor mohl být kněz, protože se označil za „the servant of Jesu both day and night“ („služebník Ježíšův jak ve dne, tak i v noci“).
    www.legie