Zdeněk Urbánek (12. října 1917 Praha – 12. června 2008 Praha) byl český spisovatel, překladatel, vysokoškolský pedagog a disident-signatář Charty 77.
11 dopisů z Pankráce napsaných 24. - 27.6.1950. M.Horáková ve svém "posledním přání" požádala mimo jiné o předání dopisů pozůstalým. K tomu však za vlády komunistů nedošlo. A StB zkonfiskovala vše kromě osobních věcí dcery Jany. Až po 17. listopadu JUDr. Lubomír Štěpán odevzdal dopisy JUDr. Burešové. O vydání se zasloužil JUDr. Otokar Kronský.... celý text
Neobydlený přepychový dům svého synovce Soamese Forsyta kupuje na přání vnučky June starý Jolyon, aby zde žil se synem Jolyonem a jeho rodinou. Náhodné setkání se Soamesovou ženou Irenou v něm vyvolá hluboké sympatie k ní, odkazuje jí značnou sumu peněz a po šťastných chvílích strávených v její blízkosti umírá. Rovněž na ovdovělého mladého Jolyona zapůsobí Irena silným dojmem a probudí v něm touhu pomáhat jí a ochraňovat ji...
Hrdinský příběh Spartaka a jeho přátel, vzbouřených otroků, jejichž armáda otřásla mocí starověkého Říma....
Básník, prozaik a překladatel Zdeněk Urbánek (nar. 1917) zařadil do svazku Stránky z deníků své deníkové záznamy z období od ledna 1986 do září 1999. Autor se aktivně účastnil života v disentu, po revoluci života veřejného, mezi jeho přátele patří osobnosti kulturního i politického světa, včetně Václava Havla – ze Stránek z deníků tak před čtenářem vyvstává faktograficky nesmírně bohatý obraz naší nedávné minulosti. Významné místo v denících zaujímají ženy. I ve stáří se Urbánek rád nechává inspirovat jejich krásou, jeho častá „zamilování“ vynikají lyrickou křehkostí i zdravou sebeironií.
Od Babela přes Kunderu až k Singerovi a Boučkové - tak by se dalo charakterizovat rozpětí kritického zájmu jednoho z našich nejvýznamnějších kritiků. Kniha představuje obsáhlý výbor z více než třiceti let Vohryzkovy kritické práce od časopisu Květen až po dnešní Literární noviny a Respekt. Knihu pro samizdatové vydání uspořádal Jan Lopatka, pro vydání knižní ji doplnil Michael Špirit, který je též spoluautorem úplného soupisu díla Josefa Vohryzka a jmenného rejstříku. Doplněno statěmi Zdeňka Urbánka a Evy Formánkové.
kniha III. - K pronajmutí Třetí díl trilogie, román K pronajmutí, se odehrává po první světové válce a do popředí v něm vystupují vedle Soamese představitelé mladé generace, především Soamesova dcera Fleur, která sice svým nekonvenčním vystupováním otce často dráždí, ale přesto hluboko v sobě skrývá staré forsytovské majetnické instinkty. A tak její horečné citové hledání a nešťastná láska k synovi Jolyona a Ireny, které nepřejí obě znepřátelené strany, končí v konvenčním sňatku s aristokratem Michaelem Montem, při němž se forsytovské peníze spojují s půdou a šlechtickými tituly Montů. Přes všechen vnější lesk a pompu je však stárnoucímu Soamesovi zřejmé, že stará imperiální Anglie je i se svými tituly na počátku 20. století „k pronajmutí“, že její éra neodvratně končí. (http://cs.wikipedia.org)
2.díl románu. V tragickém příběhu mladého člověka, který v touze po bohatství a vynikajícím společenském postavení se neštítí ani vraždy, autor zachytil mnoho stránek amerického života a obžaloval společnost, která byla spoluvinna na hrdinově zoufalém pokusu vymanit se ze svého postavení...
Vrcholné dílo Dreiserovo, řadící se čestně vedle velkých obrazů amerického života, Dos Passosovy trilogie U. S. A. a Steinbeckových Hroznů hněvu. V tragickém příběhu mladého člověka, který v touze po bohatství a vynikajícím společenském postavení se neštítí ani vraždy, autor zachytil mnoho stránek amerického života a obžaloval společnost, která byla spoluvinna na hrdinově zoufalém pokusu vymanit se ze svého postavení.
Sága rodu Forsytů od Johna Galsworthyho je rozsáhlý románový cyklus, který sleduje životy a osudy rodiny Forsytů v období přelomu 19. a 20. století. Děj se zaměřuje na otázky majetku, společenského postavení a morálních dilemat, která vyvstávají v kontextu britské vyšší střední třídy. Klíčovými postavami jsou Soames Forsyte, ambiciózní a majetnický muž, jehož touha po kontrole a vlastnictví se odráží v jeho vztahu k ženám, zejména k jeho manželce Irene. Irene, představující moderní ženu, se snaží osvobodit od tradičních očekávání a hledá skutečnou lásku. Dále se objevují postavy jako Fleur, Soamesova dcera, a její vztah k mladému a svobodnému mužovi, což ilustruje generationalní konflikty a změny v hodnotách. Cyklus se zabývá tématy jako je láska, zrada, rodinné vazby a proměny společnosti, čímž poskytuje komplexní pohled na lidské vztahy a sociální struktury v dané době.
Hlavní hrdina, úředník v makléřské firmě, tráví sobotní odpoledne na plachetnici, ale jednoho dne ho proud odnáší daleko. Naštěstí ho zachrání loď směřující do Londýna, kde se ocitá jako žebrák. Druhý den v parku vidí zablácenou hrušku a váhá, zda ji sebrat, když se za ním otevřou dveře domu dvou bohatých bratrů, kteří uzavřeli sázku. Jeden z bratrů koupil bankovku v hodnotě milionu liber, která byla zrušena, a tvrdí, že člověk, který ji bude mít, nezemře. Druhý bratr s tím nesouhlasí a hledají vhodného člověka. Hrdina obdrží obálku a po otevření se nají v levné jídelně, ale majitel mu nedokáže rozměnit bankovku. Rozhodne se ji vrátit bratrům, ale dozvídá se, že odjeli, a v dopise se dozvídá, že mu bankovka byla zapůjčena na 30 dní. Během této doby se proslaví, novináři o něm píší a dostane se na večeři k americkému velvyslanci, kde se seznámí s Portií Langhamovou, do které se zamiluje. Po 30 dnech se s Portií vrací k bratrům, kteří mu prozradí pravý smysl sázky. Zjistí, že Portie je dcerou jednoho z bratrů, a vybere si postavení zetě. Společně utratí vydělané peníze na svatbu.
