Hana Antonínová Pořadí knih

Jak najít klid v každodenním chaosu? Tato kniha se zaměřuje na podporu silných stránek a pomocí různých technik nás provede ke klidnějšímu životu. Chronický stres, který trápí mnohé z nás, je skutečným problémem a může vést k řadě dalších obtíží, tělesných i duševních. Autorčtenářům nabízí ověřené postupy a strategie, které vycházejí z odborných poznatků a pomohou jim identifikovat jejich silné stránky, jako je třeba vytrvalost, sociální inteligence, odvaha, sebekontrola a mnohé další, a navede je k tomu, jak by mohli tyto silné stránky využít v kultivování štěstí, lepších vztahů a dalších důležitých aspektů života.

Investigativní novinář přibližuje poměry v čínských převýchovných táborech, v nichž úřady internují příslušníky ujgurské menšiny, a popisuje, jak se oblast Sin-ťiang stala tou nejdůmyslnější dystopií, v níž hlavní roli hraje sledování lidí. Kniha nabízí mrazivý pohled na to, jak vypadá realita, když se součástí života stane neslýchaně rozvinutá umělá inteligence a monitorování všeho druhu, i jak nesmírnou moc poskytují moderní digitální technologie každému režimu, který se v zájmu tzv. veřejného blaha rozhodne převychovávat své občany.

Když váš život vypadá perfektně, ale stále vám něco chybí… Pokud vám jako malým říkali, že bolestivé emoce jsou známkou slabosti, nebo že pokud jste zranitelní, je to pro vás nebezpečné, možná jste si vytvořili život, který vypadá na první pohled perfektně. Působíte úspěšně, zapojujete se do veřejného dění, zdá se, že jste vždy ochotni pomáhat druhým. V čem je tedy problém? Jste plni sebekritičnosti a zahanbení, nedovolíte si dát najevo svůj strach, hněv, ztrátu nebo zármutek. Je vám jasné, že něco není v pořádku, ale nejste si jisti, co to je. Máte pocit, že jste v pasti a sami. Pokud je tomu tak, možná máte perfektně skrytou depresi. Tento průvodce pomůže rozpoznat perfekcionismus, identifikovat destruktivní myšlenkové scénáře, objevíte díky němu mocné strategie zvládání nepříjemných pocitů, a co je nejdůležitější, zjistíte, že když si řeknete o pomoc, nebude to známka slabosti, ale síly. Knihu uvítají terapeuti, lidé s perfekcionistickým zaměřením a lidé s depresí.

Čím více se o neandertálcích dozvídáme, tím více vyvstává otázek a záhad. Archeologická naleziště Abric Romaní ve Španělsku, Denisova jeskyně na Sibiři nebo skalní přístřešek Le Moustier v srdci francouzského Périgordu nám přibližují jedinečné objevy jednadvacátého století a nabízejí základní stavební kameny příběhu tajemných souputníků moderního člověka. Neandertálci nejsou slepou vývojovou uličkou a jevem z dávné minulosti, jak se dříve předpokládalo, nýbrž jejich osud je mnohdy nečekaným způsobem vetkán i do osudu současného lidstva.

Myšlenkový experiment, který se stal bestsellerem New York Times a za nejlepší populárně-vědeckou publikaci roku 2007 byl vyhlášen hned dvěma magazíny – Time Magazine a Entertainment Weekly. Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první? Kteří živočichové by z našeho zmizení profitovali, a kteří by naopak zanikli s námi? Předpokládá se např., že by spolu s námi zcela přirozeně vyhynuli švábové, ale ptáci by na tom byli mnohem lépe a vyvinuli by se v mnohé nové druhy. Jak by dopadly farmy, pole, národní parky a zahrady? Nejdelší životnost na zemi bez nás by měly bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Zároveň je z některých oblastí na zemi, které člověk poničil, a posléze opustil (např. Černobyl), patrné, že příroda má sebeuzdravující moc.

Kniha se zabývá ojedinělým osudem tří sester, které se zapsaly do historie Číny 20. století. Nejstarší Aj-ling (1888–1973) se provdala za Kchung Siang-siho (1880–1967), který byl ministrem průmyslu, krátce i předsedou vlády Čínské republiky a rovněž guvernérem Čínské centrály banky. Po komunistickém převratu v Číně se Aj-ling s manželem usadili ve Spojených státech. Prostřední Čching-ling (1893–1981) se v roce 1915 provdala za Sunjatsena (1866–1925), zakladatele Kuomintangu, propadla komunistické ideologii a za vlády Mao-ce tunga patřila k předním funkcionářům strany. Nejmladší sestra Mej-ling (1898–2003) se provdala za generála Čankajška (1887–1975), během druhé světové války pomáhala Spojencům v boji proti Japoncům a v čínské občanské válce stála spolu s manželem v čele protikomunistické opozice. Po vzniku Čínské lidové republiky se přestěhovala na Thaj-wan, kde se stala první dámou svobodné Číny. Po manželově smrti žila v New Yorku, kde nakonec zemřela v požehnaném věku 105 let. Kniha popisuje život sester od dospívání až do smrti, jejich vzájemné vztahy, neshody i dramatické osudy, které byly natolik spjaté s novodobou historií Číny, že vyprávění o jejich životě může sloužit zároveň i jako přehledný nástin čínských novodobých dějin.

V knize z roku 1956 byla poprvé formulována slavná teorie kognitivní disonance (stav mysli vzniklý rozporem mezi dvěma poznáními či postoji). Vědci se infiltrovali do skupiny, která věřila v nadcházející apokalypsu a svou záchranu prostřednictvím UFO. Když ke konci světa nedošlo, skupina si to vysvětlila tím, že právě díky jejímu působení se bůh země rozhodl naši planetu zachránit. Festinger dochází k závěru, že aby člověk začal ještě silněji věřit nějaké teorii i poté, co se nesplnilo jeho očekávání, musí být splněno několik podmínek – například v minulosti musel své víře hodně obětovat a musí mít silnou sociální podporu. Tím dochází k odstranění kognitivní disonance (vnitřního rozporu), takže jakýkoli důkaz svědčící proti zastávané teorii je vysvětlen tak, aby teorii nevadil, nebo ji dokonce podpořil. Kromě své vědecké hodnoty je kniha, kterou lze číst jako román, zajímavým příběhem malé skupiny lidí, jež spojovalo bizarní, ale fascinující přesvědčení.

Malála pochází z Pákistánu a poprvé vzbudila zájem veřejnosti v jedenácti letech, když začala psát pro BBC o životě pod nadvládou Tálibánu a o tom, jak její rodina bojuje za vzdělávání dívek. V říjnu 2012 se stala terčem útoku – neznámý muž ji střelil do hlavy, když se vracela autobusem domů ze školy. Dívka však zázračně přežila a její osud i odvaha, s níž v Pákistánu dál pokračovala ve své osvětové kampani, jí vynesla Nobelovu cenu míru za rok 2014. Svůj životní příběh vylíčila v knize Já jsem Malála (česky 2014). Nový titul se zaměřuje na fenomén migrace. Malála líčí vlastní zážitky i zážitky dalších migrantů, nelehké podmínky v uprchlických táborech, bezvýchodnost a nepochopení, s nimiž se musí uprchlíci potýkat. Malála je ve světě vnímána jako inspirativní osobnost a její nová kniha, která si všímá také osudu dětí, dokáže oslovit i mladší čtenářské publikum.

Jeho královská Výsost vévoda z Edinburghu se narodil na Korfu 10. června 1921 jako řecký a dánský princ, ale už roku 1922 musela rodina Řecko opustit. Dětství prožil Philip v exilu a střídavě pobýval u příbuzných v Německu a v Anglii. Navštěvoval královskou námořní akademii v Dartmouthu a v řadách námořnictva bojoval i ve druhé světové válce. Od roku 1947 je jeho jméno spjaté s britskou monarchií. Biografie z pera zkušené autorky, která se dlouhodobě věnuje britské královské rodiny, shrnuje základní milníky Philipova života a plasticky vykresluje tuto výraznou osobnost britské i světové politické scény.