Vít Vlnas (* 1. září 1962, Praha) je český historik specializující se na historiografii dějin umění a výtvarné umění 16.–19. století a dějiny sběratelství. Galerijní pracovník a vysokoškolský pedagog.
Výstava a publikace byly připraveny ve spolupráci Západočeské galerie v Plzni s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze k programu 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v české kultuře 19. století, konaného v rámci festivalu Smetanovské dny 2024
Barokní památky shromážděné na výstavě a popsané v katalogu společně vyprávějí příběh o velké kulturní epoše, která se nedala spoutat ani zemskými hranicemi, ani mocenskými konflikty. Baroko nepředstavovalo jen výtvarný či architektonický sloh, ale celkový životní styl, který po traumatech třicetileté války přetvořil střední Evropu na křižovatku duchovních proudů a uměleckých idejí. Čechy a Bavorsko se staly kolem roku 1700 velkým staveništěm a uměleckou dílnou. Nové, dynamické a tvarově bohaté umění zformovalo svět našeho domova, neboť střední Evropa zůstává i přes propast čtvrtiny tisíciletí barokní krajinou.
V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy. Byla zásadní pro tehdejší generaci malířů a zejména sochařů, kterým pomohla ujasnit si cestu k modernímu výtvarnému směřování, a předznamenala také budoucí orientaci naší výtvarné scény na francouzské umění. Z toho, co tehdejší umělecká a společenská elita považovala za důležité této významné návštěvě ukázat, lze navíc usuzovat mnohé o prioritách a charakteru české společnosti na počátku 20. století. Publikace se poprvé systematicky věnuje doprovodnému programu, který byl pro Rodina připraven. Na základě nového studia archivních pramenů (časopisů, korespondence, osobních archivů aj.) se snaží rovněž zmapovat důvody, proč přijel Auguste Rodin na Moravské Slovácko, kde navštívil Výstavu slovenských a moravských výtvarných umělců v Hodoníně a kde u příležitosti jeho návštěvy proběhla téměř „celoslovácká“ slavnost. Publikace doprovázející stejnojmenný putovní výstavní projekt (2022–2024) vznikla ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, Moravským zemským muzeem v Brně a Galerií výtvarného umění v Hodoníně.
Tisíciletí českých dějin mezi devátým a devatenáctým stoletím lemuje řada bitev, o kterých již jejich současníci tušili, že jsou zásadním dějinným rozcestím. Naši předkové v nich prolévali krev za své domovy a rodiny, svou víru, přísahu a způsob života, a tím se zásadně přičinili o to, že ještě dnes můžeme žít ve svém, se svými a do značné míry po svém. Jak už se na malý národ uprostřed kontinentu sluší, nejčastěji se jedná o bitvy obranné, kdy domácí čelí přesile vetřelců s vědomím, že jim jde o všechno. V menší míře pak narážíme na krvavé střety sebezničujících občanských válek, které se ale za jistých okolností mohly stát prvním krokem k trvalejšímu míru a obnově. Kniha přináší soubor třinácti významných bitev, které sice jsou podle jména převážně známy, avšak jejich pozadí, široké souvislosti a důsledky pro vývoj našeho státu a národa halí temná clona neznámého a neprobádaného.
Doba mezi rozumem a šílenstvím. Jan Amos Komenský a jeho svět. Vydáno ke stejnojmenné výstavě konané 20. prosince 2020-28. března 2021 v Jízdárně Pražského hradu
Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti.
Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. - 21. Září 2018 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze je zde reflektováno v širokém spektru přístupů v pěti tematických celcích:
I. Apologie autora; II. Má každé umělecké dílo svého autora?; III. Umělec, umělecké dílo a "spoluautorství" scény; IV. Osobní narativy a sebestylizace umělců a umělkyň; V. Falzum, fikce, mystifikace, aneb Žert, satira, ironie a hlubší význam. Každému tematickému bloku předchází úvodní studie z pera odborných garantů sekce.
V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích. Zároveň představoval typ humanitního vzdělance, který si dokázal udržet renomé napříč několika politickými režimy, včetně dvou totalitních. Přestože se k odkazu Josefa Cibulky dodnes hlásí hned několik oborů, zůstává v povědomí o jeho životě a několik nejasných, až problematických momentů. Kolektivní monografie, na níž se podíleli autoři z řad historiků a historiků umění či církevních dějin, se pokouší některá z bílých míst doplnit. Připomíná témata z jeho dodnes platného odborného odkazu a podrobně se věnuje méně známým částem Cibulkova životního příběhu. Nevyhýbá se přitom ani těm vůbec nejspornějším tématům – protektorátnímu působení Josefa Cibulky nebo jeho údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností.
Čtyři století uměleckého sběratelství v českých zemích
Barevně výpravná publikace slovem i obrazem v horizontu nejnovějších vědeckých poznatků představuje přístupnou formou známé i méně známé historické umělecké sbírky vzniklé na našem území. Představí také jejich majitele, zaměření, stejně jako následné, často velmi dramatické a málo známé osudy. Připomíná jména manýristických a barokních šlechtických sběratelů (Rudolf II., Černínové), dále milovníky umění z měšťanských kruhů 19. století a rovněž slavné sběratele spojené především s moderním uměním, jakými byli Vincenc Kramář, Emanuel Hloupý, František Čeřovský či Josef Sudek a mnohé další. Umělecká díla, která často známe z expozic muzeí a galerií či hradů a zámků, jsou zde stavěna do kontextu své původní historické sounáležitosti se sbírkami či sběrateli, jejichž života byla kdysi součástí, stejně jako do kontextu svých současných sbírek. Cílem knihy je především oživit v našem prostředí zájem o historické okolnosti vzniku a následného života uměleckých děl starého i moderního umění, jejichž příběhy často tvoří pozoruhodnou součást naší vlastní minulosti.
Emanuel Arnošt z Valdštejna, šestý biskup litoměřický, byl mužem vysoce vzdělaným, jehož charakteristickou vlastností byla neustálá touha po poznání. Výstava v Severočeské galerii a její publikace odhalují složitost doby, v níž žil, a nároky, které na katolickou církev kladla. Valdštejn, jako rozporná postava, procházel duchovním zráním v duchu barokní zbožnosti, přičemž ve zralém věku spolupracoval s josefinisty a zednáři. Byl aristokratem z významného šlechtického rodu, ale našel cestu k neurozeným, kteří usilovali o odstranění stavovských privilegií. Jako katolický biskup shromažďoval ve své knihovně nejen klasické knihy z nekatolického prostředí, ale i díla církví pronásledovaných autorů. Valdštejn byl skoupý na vyjádření svých názorů, což historiky často znepokojovalo. Jeho devíza "Unica spes nostra Deus est" - Bůh je naší jedinou nadějí, je klíčem k pochopení jeho osobnosti. Doba, v níž žil, nabízela různé podivné bůžky místo Boha, a biskup se snažil porozumět osvícenství. Jeho víra, vzdělanost a odpovědnost vůči tradicím ho chránily před krajnostmi. Do dějin vstoupil jako duchovní pastýř, který pomohl církvi důstojně čelit výzvám doby, což zůstává významné i dnes.
Sborník příspěvků k 70. narozeninám Jiřího Raka, významného historika dějin habsburské monarchie, přináší na dvě desítky příspěvků věnovaných českým a rakouským dějinám 19. století. Pozornost je věnována např. osobnosti císaře Františka Josefa a jeho vnímání dobovou společností, dějinám nacionalismu, náboženství aj.
"Praha barokní" pokrývá historické údobí Prahy od Bílé hory po dobu osvícenství, tedy od roku 1620 do osmdesátých let 18. století. Renomovaný český historik umění Vít Vlnas při svém zpracování daného období vývoje Prahy v jejích hmotných a duchovních proměnách vystihl život české metropole jako celistvého kulturního fenoménu, jehož stopy jsou výrazné i na dnešní tváři města – právě baroko určuje ve značné míře pražský genius loci. Jako zasvěcený průvodce komentuje autor procházku městem z Pražského hradu na Vyšehrad přes Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město, barokním památkám mimo historické jádro věnoval vydělenou část. Vedle dokumentačních historických obrázků a fotografií exteriérů text provázejí mapky s lokalizačním rejstříkem a přehled osobností.
Výpravný sborník referátů z vědecké konference konané u příležitosti devíti set let Kladrubského kláštera v roce 2015 v Kladrubech. Sborník obsahuje historické, uměnovědné, archeologické i muzikologické příspěvky, jejichž úběžníkem je Kladrubský klášter ve středověku i raném novověku, klášterní areál po zrušení kláštera i další související témata.
2., upravené a doplněné vydání příručky učitele Dějepis 8 z produkce Nakladatelství Fraus je úzce spojeno s učebnicí a pracovním sešitem Dějepis 8 z téhož nakladatelství. Zahrnuje dobu barokní až konec první světové války. Podává učiteli návod na práci s učebnicí i pracovním sešitem, uvádí řešení úloh a cvičení z obou jmenovaných produktů, didaktické rady i další odborné historické komentáře. Oproti 1. vydání akcentuje změny provedené ve 2., upraveném vydání učebnice i pracovního sešitu, uvádí více informací o Moravě a Slezsku a především obsahuje jako pomůcku pro učitele komentáře k téměř 3 desítkám historických map obsaženým v učebnici. Celkově přibylo 32 stran nového knižního textu. Na publikaci se autorsky podíleli: Václava Korcová, Eva Zálohová, Ivana Kalistová, Vít Vlnas, Milan Pech, Radovan Lovčí a Jan Kříženecký.
2., upravené a mírně přepracované vydání učebnice Dějepis 8 z produkce Nakladatelství Fraus (modernizace společnosti). Oproti 1. vydání byly doplněny některé informace k dějinám Moravy a Slezska (odborným poradcem dr. Ondřej Hýsek), doplněny či aktualizovány dílčí údaje, upravena obrazová výbava, částečně upraveno několik lekcí i map.
Obsahem díla jsou tyto tematické oddíly: Barokní doba, Doba osvícenství, Francouzská revoluce, Průmyslová revoluce, Národní obrození, Revoluce 1848–1849, Svět 2. poloviny 19. století, Kolonialismus, České země 2. poloviny 19. století, Přelom 19. a 20. století, První světová válka, Vznik Československa, Rejstříky a Výstupy a kompetence RVP ZV.
Doprovodná publikace ke stejnojmenné trvalé expozici v Husově domě v německé Kostnici. Publikace přináší katalogový přehled exponátů stejnojmenné stálé výstavy v Husově domě v německé Kostnici, která byla instalována k 600. výročí upálení Jana Husa, a v textové části se v rozšířené podobě věnuje tématům souvisejícím s vystavenými předměty. Texty jsou uspořádány do dvou tematických okruhů: Husův život a dílo a Husův odkaz a tradice. Knihu uzavírá krátká antologie teologických textů a dopisů Jana Husa.
Jako náboženská, nacionální a politická ikona prošel Jan Nepomucký v průběhu šesti staletí mnohými proměnami a byl předmětem nesčetných sporů mezi zastánci a odpůrci kultu. Odkrývání historického pozadí tohoto vývoje - od skutečného středověkého Janova životního příběhu až k dnešku -, kterému se věnuje Vlnasova kniha, přináší mnohá překvapení. Možná ale není tak podstatné, že historický Jan pravděpodobně nikdy nezpovídal českou královnu a že nebyl uměle vytvořen jako katolická náhražka za heretika Jana Husa. Legenda, stejně jako historická skutečnost, totiž má své legitimní místo v dějinách a mlčenlivý světec zůstává součástí naší historie a naší identity.
Publikace dvou historiků umění se věnuje vývoji Národní galerie v době německé okupace v letech 1939-1945. V této době byl ředitelem galerie profesor církevních dějin umění na Teologické fakultě ThDr. Josef Cibulka. Přes obtížnost situace se mu dařilo nalézat rovnováhu mezi českými zájmy a zájmy Úřadu říšského protektora. Navzdory nuceným dvojjazyčným popisům uměleckých děl a odvozu několika vzácných obrazů do Německa (Vyšebrodský oltář, Brueghelova Senoseč atd.) se mu dařilo nakoupit hodnotná středověká díla, založit grafickou sbírku a získat pro galerii soukromou sbírku J. Waldese a R. Morawetze. Galerie využívala prostory zámku na Zbraslavi a Městské knihovny v Praze. Plánovaná stavba nové budovy na Letné byla v roce 1939 zastavena. Zásluhou J. Cibulky si galerie v těžké době zachovala kontinuitu a po válce se umělecká díla z Německa do galerie vrátila.
Katalog ke stejnojmenné výstavě. Výstava a publikace byly připraveny ve spolupráci Západočeské galerie v Plzni a Národní galerie v Praze k programu 33. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století na téma "Historické fikce a mystifikace v kultuře českých zemí 19. století".
Průvodce zachovává chronologicko-tematickou koncepci stejnojmenné expozice ve Schwarzenberském paláci, kde je kromě děl ze sbírek Národní galerie v Praze prezentována také expozice Barokní řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Archeologického ústavu Akademie věd ČR. V úvodu je představena historie renesančního paláce s výsledky archeologického průzkumu a historie sbírky děl baroka v Čechách.
Kniha představuje nejen umělcovu tvorbu, ale i historické prameny vypovídající o jeho osobnosti, dílu a době. Jednotlivé stati rozvíjejí a dále zhodnocují nová zjištění učiněná v průběhu rozsáhlého mezioborového výzkumného projektu „Karel Škréta (1610–1674): Doba dílo“ a odborné přípravy stejnojmenné výstavy. Vycházejí ze závěrů současného bádání na škrétovské téma, které se vedle uměleckohistorického výzkumu zaměřilo i na systematické archivní a obecně historické rešerše. Nezanedbatelnou složkou byl reprezentativní technicko-technologický a restaurátorský průzkum, který vydal zásadní a mnohdy překvapivé informace o proměnlivé povaze malířských děl 17. století ve vztahu k osobnosti objednavatele a povaze zakázky. Podstatnou část svazku tvoří edice archivních pramenů, které pomohly zmapovat rodinné zázemí a osobní vazby Karla Škréty.
247 reprodukcí
Jedinečná publikace vychází k 800. výročí narození svaté Anežky Přemyslovny, které připadlo na rok 2011. Jedná se o „katalog“ k výstavě „Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice“, kterou pořádalo Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií v Klášteře sv. Anežky České. Zároveň představuje první ucelený projekt představující tuto významnou osobnost široké české veřejnosti. Úvodní statě publikace jsou věnovány jak osobnosti samotné sv. Anežky České, tak dějinám Anežského kláštera, procesu svatořečení i okolnostem, se kterými je Anežčina postava nerozlučně spjata v dějinách našeho národa. Dále představuje na 300 exponátů, které se na výstavě objevily v textech našich předních odborníků doplněných o bohatou fotografickou dokumentaci.
Poznámka (zdroj: Databáze Národní knihovny ČR):
ISBN 978-80-260-4480-2 (v knize neuvedeno) * 978-80-7422-145-3 (chybné)
Průvodce slouží pro obě části výstavy Karel Škréta (1610-1674): Doba a dílo ve Valdštejnské jízdárně i Jízdárně Pražského hradu. Reflektuje dosud nejrozsáhlejší přehlídku přední osobnosti středoevropské výtvarné scény 17. století, postupně z různých úhlů pohledu odkrývá barvitý příběh malířova života, k čemuž napomáhají více než čtyři stovky uměleckých děl a historických dokladů, ale také poznatky z nejnovějšího výzkumu.
Katalog rozsáhlého výstavního projektu, který připomenul zakladatelskou osobnost české barokní malby a v širokém záběru přiblížil kontext Škrétova života a díla.
Objemná kniha, rozsáhlý katalog stejnojmenné výstavy, pořádané ke 400. výročí Škrétova narození, shrnuje a reviduje poznatky o umělcově tvorbě a kriticky zhodnocuje širokou škálu nových znalostí. Cílem výstavy bylo objasnění počátků barokní malby v Čechách. Publikace osvětluje Karla Škrétu a jeho dílo z mnoha úhlů pohledu. V jednotlivých oddílech se přední čeští historici umění zabývají východisky Škrétova malířského díla, včetně jeho vztahu k evropské, zejména italské barokní malbě, kterou umělec poznal během svého italského pobytu. Škréta je zde představován nejen jako malíř a kreslíř, ale i jako kultivovaná osobnost pobělohorské doby. Autoři zkoumají také Škrétovu malířskou dílnu, jeho současníky a architekturu a sochařství doby. Katalog obsahuje kapitoly věnované historickým pramenům a tradici po umělcově smrti. Těžištěm publikace jsou kapitoly o jednotlivých oblastech Škrétova díla a konkrétních zakázkách, jako jsou oltářní obrazy, portréty, Svatováclavský cyklus pro pražský zderazský klášter či Pašijový cyklus pro malostranské jezuity. Katalog tak připomíná zakladatelskou osobnost české barokní malby a přibližuje kontext Škrétova života a díla.
Tato kniha není v žádném případě určena turistům, kteří milují prohlídky měst stádní formou výprav vyrovnaných ve špalíru a ovládaných přesným časovým harmonogramem spolu s megafonem vševědného průvodce. Mnohem spíše počítá s přemýšlivým poutníkem, který má zálibu v narušování předepsaného itineráře, rád se toulá, nevolí vždy nejpřímější cesty a neváhá se i vrátit tam, kde se mu jednou zalíbilo. Adresáty publikace jsou všichni čtenáři, kteří mají k městu na Amu vztah bez ohledu na to, zda v něm již byli, nebo se je teprve chystají navštívit, případně je historie a kultura Florencie ,,pouze" zajímá a rádi o ní čtou. Autoři si dovolili též luxus jistého kulturního šovinismu při sledování stop, které zanechali čeští poutníci ve Florencii a Florencie v českých dějinách, jakož i české země naopak v historii florentské.
Sborník vznikl z příspěvků z konference, která se uskutečnila 2005 v Ústí nad Labem. Touto konferencí se mělo poukázat na skryté i zjevné vazby mezi tradiční vírou a moderním nacionalismem a jejich vzájemnou blízkost.
Présente 160 sculptures, peintures, gravures et pièces d'orfèvrerie d'artistes tchèques (Skreta, Brandl, Braun, Brokoff ...) des XVIIe et XVIIIe siècles. Leur art reflète notamment les souffrances d'un peuple soumis à la monarchie des Habsbourgs qui lui imposa la Contre-Réforme
Velká reformační vlna ve 20.–30. letech 16. století nejen rozdělila západní křesťanství na dva velké tábory, ale přinesla zároveň vznik celé řady menších sekt a denominací. Jednou z nejznámějších byli novokřtěnci, s nimiž se setkáváme od roku 1525 v celé střední Evropě a kteří našli útočiště také na jižní Moravě (známí jako habáni nebo toufaři). Drama novokřtěnecké komuny, jež dokázala ovládnout a na rok a půl (1534–1535) i udržet vestfálský Münster je jednou z posledních kapitol tohoto reformačního vzepětí. Historii vzniku a pádu münsterského království, jež nebylo „z tohoto světa“, líčí s mimořádným porozuměním pro psychické pohnutky účastníků historik Vít Vlnas. A jak bývá v jeho knihách zvykem, nezapomíná ani na pozdější tradici a zvlášť na literární a výtvarný obraz münsterských událostí, k němuž výrazně přispěl svými „Novokřtěnci“ i český malíř Hanuš Schwaiger.
Kniha "The Glory of the Bar.../sborník/" spadá do žánru Ostatní. Jedná se o počin nakladatelství "Národní galerie v Praze" z roku 2001. Přejeme příjemné čtení.
Průvodce výstavou Sláva barokní Čechie, konané ve dnech 27.4. - 28. 10. 2001 v Praze, shrnující současný stav vědeckého poznání dějin 17. a 18.století v Čechách, s bohatým obrazovým doprovodem.
Monumentální kniha Víta Vlnase o velkém vojevůdci a politikovi 18. století působícím ve službách habsburské dynastie, se zabývá nejen biografií této mimořádné osobnosti, ale také historickým kontextem doby, ve které žil a již sám výrazně formoval, a mýtem, v nějž se přeměnil po své smrti. Kniha obdržela cenu Litera v kategorii populárně naučné literatury.
Sborník deseti statí o českém baroku, jeho umění, kultuře i o jeho roli v historické reflexi, vznikl během příprav souborné výstavy Sláva barokní Čechie, pořádané v roce 2001 Národní galerií v Praze.
Autor práce charakterizuje své dílo jakožto skicu, jejímž posláním je podat nástin úlohy kultury při vytváření české moderní společnosti. Základní rámec vývoje české kultury je dán vývojem kultury evropské a skica by měla připomenout občasný český podíl na tomto procesu, jakož i to, co snad činí českou kulturu nezaměnitelným prvkem v tomto širším civilizačním okruhu. Pojem modernosti je definován jako ta část minulosti, která je stále přítomná a nepropadla sítem dějin. Výklad je prezentován na výrazných momentech kultury hmotné a duchovní od poslední třetiny 18.stol. po předvečer 2.světové války. Kapitoly a části pojednávají zejména o formování české společnosti, vzdělanosti a jejích institucích, architektuře, hudbě, vědě a literatuře.
Kniha usiluje o nezaujatý pohled na rod Habsburků, jejich vládu hodnotí v evropském kontextu a pozornost věnuje proměnám postoje české společnosti k jednotlivým panovníkům. Součástí knihy je také bohatá a unikátní obrazová příloha.
Obsáhlé dílo Zdeňka Kalisty zasazuje barokní fenomén do jihočeské krajiny, aby ukázalo projevy stylu v jeho konkrétnosti, v sepětí s určitými lidmi a místy důvěrně známými.
V první kapitole se zabývá doznívajícím humanismem, v poslední nástupem osvícenství: ty tvoří rámec pro líčení
vlastního baroka. Kalista vypráví o válce třicetileté a o jejím dopadu na duchový život Čech, následně se v samostatných kapitolách zabývá barokem šlechtickým, církevním, měšťanským i lidovým a navazuje kapitolou o postupném odkvétání stylu.
Dílo nemohlo v 60. letech, kdy je autor napsal, vyjít. Tímto vydáním se tak dostává do rukou čtenářů poprvé.
Jako náboženská, nacionální a politická ikona prošel Jan Nepomucký v průběhu šesti staletí mnohými proměnami a byl předmětem nesčetných sporů mezi zastánci a odpůrci kultu. Odkrývání historického pozadí tohoto vývoje - od skutečného středověkého Janova životního příběhu až k dnešku -, kterému se věnuje Vlnasova kniha, přináší mnohá překvapení.
Možná ale není tak podstatné, že historický Jan pravděpodobně nikdy nezpovídal českou královnu a že nebyl uměle vytvořen jako katolická náhražka za heretika Jana Husa. Legenda, stejně jako historická skutečnost, totiž má své legitimní místo v dějinách a mlčenlivý světec zůstává součástí naší historie a naší identity.