The letters of Dr. Oliver Sacks offer a profound glimpse into his reflections on life, art, and the human experience. Spanning his journey from postwar England to his impactful career in medicine, these correspondences reveal his relationships with notable figures like Francis Crick and Jane Goodall, as well as everyday individuals. Sacks's unique voice shines through as he explores themes of neuroscience, friendship, and creativity, providing insight into his intellectual evolution and the richness of his interactions throughout his life.
Oliver Sacks zastanawia się, co czyni nas ludźmi oraz dzieli się swoim
zachwytem nad pięknem świata przyrody i treścią życia w XXI stuleciu. W
ostatnim zbiorze esejów Olivera Sacksa możemy zobaczyć, jak wielu pasjom się
poświęcał, jak wielostronną i rozbudowaną miał wiedzę naukową – a zarazem że
był właściwie monotematyczny, gdyż zachwycała go i olśniewała ludzka
egzystencja w jej najróżniejszych postaciach. Wszystko na swoim miejscu
przynosi teksty poświęcone ogromnie różnorodnym tematom. Na co ludziom ogrody?
Jak i kiedy lekarz ma oznajmić pacjentowi, iż ten cierpi na Alzheimera? Jak
media społecznościowe oddziałują na nasze umysły? W niektórych z
zamieszczonych w tomie tekstów autor po raz pierwszy podejmuje takie tematy
jak depresja, psychoza czy schizofrenia, w innych powraca do kwestii, które od
dawna go interesowały: zespół Tourette’a, starość, demencja czy halucynacje.
„Życie Olivera Sacksa zawsze pełne było zachwytu, pasji i wdzięczności… Przez
ponad czterdzieści pięć lat swej aktywności pisarskiej Oliver Sacks tłumaczył
nam, jak myślimy, spostrzegamy i pamiętamy, jak kształtujemy swój obraz świata
i samych siebie. I dokładnie tak samo jest w jego ostatniej, fascynującej
książce”. Nicole Krauss, autorka Historii miłości
From the best-selling author of Gratitude and On the Move, a final volume of essays that showcase Sacks's broad range of interests-from his passion for ferns, swimming, and horsetails, to his final case histories exploring schizophrenia, dementia, and Alzheimer's. Oliver Sacks, scientist and storyteller, is beloved by readers for his neurological case histories and his fascination and familiarity with human behavior at its most unexpected and unfamiliar. Everything in Its Place is a celebration of Sacks's myriad interests, told with his characteristic compassion and erudition, and in his luminous prose.
Sbírka různorodých esejů, která je oslavou lidské zvědavosti. Přední světový neurolog Oliver Sacks v ní nahlíží z různých úhlů na svůj život a vzpomíná zejména na to, co jej nejvíc ovlivnilo. Přibližuje své dětství, kdy se poprvé zamiloval do sodíku, draslíku a chlóru a začal provádět první pokusy (někdy ne zcela povedené, jak dokazovala exploze sklenic se špatně zakonzervovanými kvasícími sépiemi), získává první zkušenosti se čtením a knihovnami (knihovna v rodném domě byla jeho nejoblíbenější místností, soupeřila pouze s chemickou laboratoří) a muzei (jednou strávil celou noc v síni fosilních bezobratlých), z nichž se stala celoživotní láska. Autor připomíná některé zajímavé klinické případy ze své praxe, jako byla návštěva odlehlé osady mennonitů, kde se vyskytuje neobvyklý počet tourettiků s různými tiky, nebo epidemii spavého onemocnění se „zastavenými“ pacienty. Popisuje, jak tyto poruchy povětšinou odrážejí pomalu nastávající změny v mozku, kdy dochází k rozrušení samotných základů vědomí a jáství a ke krátkodobému či trvalému pocítění nicoty. Zmiňuje stigma a nepochopení, které takovéto a podobné choroby stále obklopuje, a dotýká se samotného pojetí medicíny, kdy se lékařské techniky a postupy sice změnily, lidský prožitek však nikoli.
V knize esejů Řeka vědomí se její autor, neurolog Oliver Sacks, zabývá tématy z oborů, jako je botanika, chemie, medicína, neurověda a umění a obrací se na své velké tvůrčí hrdiny vědy – zejména Darwina, Freuda a Williama Jamese. Byli jeho věrnými druhy od mladých let a značnou část jeho díla lze vnímat jako jakýsi dlouhý rozhovor, který s nimi vedl. otázky, které zkoumali – význam evoluce, kořeny kreativity, podstata vědomí, se nacházejí v samotném středu vědy a této knihy.
Oliver Sacks byl stejně jako Darwin bystrým pozorovatelem a velmi rád shromažďoval příklady, z nichž mnohé pocházejí z jeho rozsáhlé korespondence s pacienty a kolegy. Freudovi se zase podobal svou neodbytnou touhou porozumět lidskému chování v jeho nejzáhadnějších rovinách a jeho pozornost podobně jako u Williama Jamese zůstává upřená ke specifičnosti zkušenosti, byť se zabývá náměty teoretické povahy, jako například zkoumáním času, paměti a tvořivosti.
Kniha Řeka vědomí, jejíž text Sacks načrtl dva týdny před smrtí, tak prokazuje autorovu jedinečnou schopnost nacházet neočekávatelné spojitosti mezi tématy a skutečnostmi, jeho ryzí radost poznávat a neutuchající snahu porozumět tomu, co nás činí lidmi.
A híres angol neurológus esettörténeteiből a testi-szellemi fogyatékossággal küszködő emberek belső világáról kaphatnak képet az olvasók. Ezek az emberek - mi- közben valamilyen téren súlyosan károsodtak - olykor különleges képességekkel rendelkeznek, nemegyszer többet tudnak a világról, mint egészséges társaik. A történetek olvasói előtt feltárul az emberi természet gazdagsága, és az a lehetőség, hogy más szemmel tekintsenek fogyatékos társaikra.
Autobiografie světoznámého britského neurologa Olivera Sackse, který se proslavil svými případovými studiemi fascinujících a neobvyklých lidských příběhů (ať se jedná o epidemii spavé nemoci, která své oběti zanechala na desetiletí v katatonickém stavu, Touretteův syndrom s nekontrolovaně vydávanými zvuky a bizarními tiky či autismus), začíná trochu méně obvykle, než je běžné. Sacks ji psal v době, kdy trpěl rakovinou oka a věděl, že mu již nezbývá mnoho času. Text se z velké části zaobírá osobními tématy, a než se dostaneme k Americe počátku šedesátých let a profesním začátkům v Los Angeles, dozvídáme se o jeho lásce k motorkám, oblibě posilování a každodenního plavání, o depresích a nevyřešených osobních problémech, které vyústily v hluboký pád do světa drog, či jak obtížný život měli homosexuálové v Anglii padesátých let.
Sacks tak plně pokračuje ve své zavedené tradici. Propojuje práci neurologa s literární činností a pozoruje sám sebe a svůj život se stejným nadhledem, laskavostí a pronikavostí jako kdysi své pacienty. Za nimi se také vydával do jejich vlastního prostředí a s neobvyklou mírou empatie přibližoval jejich odlišnosti a život žitý v často velmi radikálně změněných podmínkách.
I po dlouhodobém pobytu v Americe se však stále považoval za cizince a kladl si otázky, co to znamená domov a jak se vztah k němu během života vyvíjí.
