Václav Horčička Pořadí knih

Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků. Kniha se věnuje vztahům zahraničních majitelů půdy a československého státu v období mezi oběma světovými válkami. Protože cizinci povětšinou šlechtického původu vlastnili v Československu po první světové válce zhruba pětinu veškeré půdy, šlo o skupinu, se kterou bylo třeba počítat při provádění pozemkové reformy. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry se snaha o omezení velkostatků promítala do bilaterálních vztahů Československa s vybranými státy (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Velká Británie a Francie) a jak konkrétně byla reforma realizována. Uvádějí důvody, proč jí byly velkostatky vlastněné zahraničními osobami až na výjimky zasaženy poměrně mírně a dále objasňují nezanedbatelné rozdíly v zacházení s majiteli s různou státní příslušností.

Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948. Autoři, zkušení historikové, kteří se bádání na poli dějin šlechty věnují již řadu let, se soustředili na klíčové události v dějinách našich předních šlechtických rodů: Lichtenštejnů, obou větví Schwarzenbergů a Colloredo-Mannsfeldů. V centru jejich pozornosti nebyly jen politické události a jejich důsledky, jako první pozemková reforma, německá okupace českých zemí, druhá světová válka a následná likvidace šlechty jako politického, hospodářského a společenského faktoru, ale také zachycení každodenního života, postojů a osudů členů sledovaných aristokratických domů.

Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948. Autoři, zkušení historikové, kteří se bádání na poli dějin šlechty věnují již řadu let, se soustředili na klíčové události v dějinách našich předních šlechtických rodů: Lichtenštejnů, obou větví Schwarzenbergů a Colloredo-Mannsfeldů. V centru jejich pozornosti nebyly jen politické události a jejich důsledky, jako první pozemková reforma, německá okupace českých zemí, druhá světová válka a následná likvidace šlechty jako politického, hospodářského a společenského faktoru, ale také zachycení každodenního života, postojů a osudů členů sledovaných aristokratických domů.

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích. Lichtenštejnů se měla týkat dokonce v první řadě. Důvodem byla účast v pořadí prvního knížete Karla na procesu s tzv. českými pány a na pobělohorských konfiskacích. S vyvlastněním většiny svého majetku se rod nesmířil a v období druhé světové války se pokusil dosáhnout její revize. Autor sleduje chování rodiny během nacistické okupace Českých zemí v širších souvislostech a poukazuje mimo jiné i na její příznivý vztah k českým zaměstnancům. Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci zbývajícího rodového majetku. Autor odpovídá na otázku, proč k tomuto tvrdému opatření došlo a to bez ohledu na postavení knížete jako panovníka suverénního Lichtenštejnského státu. Věnuje se dlouho trvajícím snahám rodiny tento nepříznivý vývoj zvrátit a současně analyzuje politiku československých úřadů, které si legalitou konfiskace nebyly zcela jisty. První vydání.

Dějiny lichtenštejnského knížectví jsou bezprostředně spjaty s osudy rodu Lichtenštejnů, kteří měli panství i v českých zemích a kteří se ziskem knížecího titulu na počátku 17. století posunuli mezi elitu habsburské monarchie a následné majetkové přesuny je proměnily v jedny z největších pozemkových vlastníků střední Evropy. Česko-lichtenštejnské vztahy však byly až do roku 2009 značně komplikované . Autoři se však zaměřili na dějiny tohoto malého alpského státu od nejstarších dob po dnešek.

Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.

Postavení a osudy šlechty v časech totalitních režimů ve středoevropském prostoru.

Kniha renomovaných historiků představuje Rakousko-uherskou diplomatickou a konzulární službu v průběhu její existence a ukazuje její postupný přerod od elitní služby státní byrokracie, ve které dominovala aristokracie až do období před I.světovou válkou, kdy v jejích řadách převládli novošlechtici a osoby měšťanského původu. Rozsáhlou kapitolu zaujímají životopisy několika význačných příslušníků Rakousko-uherské zahraniční služby, jejichž původ nepatří mezi staré aristokratické rody. Z knihy je zřejmé, že Rakousko-uherské ministerstvo zahraničních věcí bylo otevřeno příslušníkům všech národnostních skupin monarchie. O jejich úspěchu rozhodovala hlavně profesní způsobilost, ale též ekonomická nezávislost, takže diplomatická služba byla dostupná skoro výhradně příslušníkům majetkových elit monarchie. (rakousko-uherská zahraniční služba v posledních letech existence monarchie)

Publikace analyzuje rakousko-uhersko-americké vztahy v období první světové války. Této problematice dosud nebyla v domácí ani zahraniční historiografii věnována dostatečná pozornost. Existuje sice řada prací k okolnostem vzniku národních států ve střední Evropě a k roli USA v tomto procesu, není však k dispozici monografie, která by se komplexně zabývala oficiální rovinou vztahů mezi habsburskou monarchií a klíčovou velmocí Nového světa. V knize je analyzován vývoj vzájemných vztahů v politické, ale i v hospodářské, sociální a humanitární oblasti. Byla by chyba na vztahy obou velmocí nahlížet pouze pod zorným úhlem rozpadu středoevropské říše na sklonku války. Její likvidace nebyla samozřejmostí. Dlouho ji odmítala řada význačných státníků včetně prezidenta Spojených států Wilsona. S existencí Rakousko-Uherska se ve Washingtonu počítalo až do jara 1918. V monografii je příčinám a souvislostem obratu v americké politice vůči střední Evropě věnována nemalá pozornost. Není opomenuta ani role exilových reprezentací, především česko-slovenské a polské.